Článek
Alzheimerova nemoc, demence a společenská odpovědnost: když „to potká i slavné“
Demence (z nichž nejčastější je Alzheimerova nemoc) nejsou jen medicínský problém jednotlivce. Jsou to onemocnění s obrovským dopadem na rodiny, pečující, zdravotní i sociální systém, a hlavně na to, jak jako společnost zacházíme se zranitelností, závislostí a stářím. Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje, že demence mají vedle zdravotních také psychologické, sociální a ekonomické dopady a že přetrvává stigmatizace a nedostatek porozumění, což komplikuje včasnou diagnostiku i péči.
Demence v číslech: nejde o okrajové téma
V Evropě počty rostou s demografií. Organizace Alzheimer Europe uvádí, že v roce 2025 žije s demencí přibližně 9,1 milionu lidí v zemích EU27 a zhruba 12,1 milionu v EU27 + dalších evropských zemích dohromady. Globálně WHO uvádí, že v roce 2021 žilo s demencí 57 milionů lidí a každý rok přibývají další miliony případů. To znamená jediné: téměř každý z nás se s demencí v nějaké podobě setká, v rodině, v práci, v sousedství.
Když o demenci mluví známé osobnosti: proč to mění společenskou atmosféru
Slavní lidé nejsou „důkazem“, že demence přichází náhle a nevybíravě (to víme i bez nich). Jsou ale důležití v tom, že dokážou:
- zmenšovat stud a tabu,
- zvyšovat ochotu vyhledat pomoc,
- tlačit na financování výzkumu a služeb,
- ukazovat realitu pečování (která bývá neviditelná).
Konkrétní příklady z posledních let (a proč jsou relevantní):
- Chris Hemsworth otevřeně mluví o Alzheimerově nemoci svého otce a o tom, jak křehkost života změnila jeho priority. Právě takové veřejné sdílení posouvá téma z bulváru do normální lidské debaty.
- Bruce Willis má diagnózu frontotemporální demence (FTD), jeho rodina vydala veřejné prohlášení s cílem zvýšit povědomí a podpořit výzkum.
- Wendy Williams oznámila diagnózu frontotemporální demence a primární progresivní afázie (problémy s řečí/komunikací) a její tým výslovně mluví o motivu „zvýšit povědomí“.
- Gena Rowlands (herečka známá i z The Notebook) je podle vyjádření rodiny/syna nemocná Alzheimerovou nemocí, a znovu se ukazuje, jak se „film“ může stát realitou.
- Tony Bennett žil s Alzheimerovou nemocí (diagnóza byla veřejně sdílena) a Alzheimer’s Association zdůrazňovala dopad jeho otevřenosti na veřejnost.
- Sir Terry Pratchett veřejně oznámil vzácnější formu časně vznikající Alzheimerovy nemoci (posteriorní kortikální atrofie) a stal se výrazným hlasem pro podporu výzkumu.
- Ronald Reagan zveřejnil dopis o své diagnóze už v roce 1994, jeden z historicky nejznámějších momentů, kdy veřejně činná osoba otevřela téma Alzheimerovy nemoci.
Důležitá poznámka: „demence“ není jedna nemoc. Alzheimer je nejčastější příčina, ale existují i jiné (např. FTD). Právě proto je veřejná osvěta tak důležitá, aby se lidé neztráceli v pojmech a mýtech.
Co znamená společenská odpovědnost v praxi:
Společenská odpovědnost u demence není slogan. Je to soubor konkrétních rozhodnutí a systémových opatření:
1) Odpovědná komunikace bez senzace
Média a influenceři mají sílu téma zlidštit, nebo zneužít. Odpovědné je:
- nepoužívat demenci jako „šokující nálepku“,
- vysvětlovat rozdíly (Alzheimer vs. jiné demence),
- dávat prostor i pečujícím a odborníkům, nejen emocím.
2) Podpora pečujících: práce, finance, psychika
Mnoho pečujících „vyhoří“ mimo světla reflektorů. Odpovědná firma i stát mohou pomoci:
- flexibilními úvazky a dovolenou pro pečující,
- dostupnými odlehčovacími službami,
- právní a finanční poradnou,
- prevencí izolace (komunity, podpůrné skupiny).
3) Demenci přátelské prostředí (dementia-friendly)
Města, dopravci, banky, úřady, všichni mohou snižovat riziko zmatku a ponižujících situací:
- jasné značení, trpělivé přepážky, školení personálu,
- bezpečné „záchytné“ body v komunitě,
- podpora včasné diagnostiky a navigace systémem.
4) Investice do výzkumu a férové nastavení očekávání
Společenská odpovědnost je také schopnost říct: „Potřebujeme inovace, a zároveň poctivost.“ Zvlášť u témat, kde lidé zoufale hledají naději.
Molekulární vodík a demence: možná naděje, která se už několik let zkoumá
V Ostravě bylo v lednu 2026 oficiálně zahájeno klinické hodnocení přístroje v rámci klinické studie, jejímž cílem je prokázání bezpečnosti neinvazivní inhalace molekulárního vodíku u pacientů s mírnou kognitivní poruchou (MCI), která může předcházet rozvoji Alzheimerovy demence. Studie propojuje české klinické pracoviště se špičkovým japonským vědeckým týmem a představuje důležitý krok k tomu, aby se molekulární vodík posunul z oblasti výzkumu směrem k regulérnímu využití ve zdravotnictví. Za projektem stojí česká společnost H2 Medical Technologies, součást skupiny H2 Global Group. Studie je navržena tak, aby přinesla další klinická data potřebná pro návazný postup v registraci zdravotnického prostředku využívajícího molekulární vodík, s ambicí vytvořit nový standard v oblasti bezpečného, jednoduchého a neinvazivního přístupu v moderní medicíně. Klíčovou vědeckou autoritou, která stojí za dlouholetým výzkumem molekulárního vodíku v této oblasti, je světově uznávaný japonský vědec profesor Shigeo Ohta a jeho výzkumný tým z Japonska; projekt navazuje na jeho průkopnickou práci a mezinárodní výzkumné zázemí, která vyústila registrací patentu.
Autor: David Maršálek
O autorovi
David Maršálek je zakladatel a majitel skupiny H2 Global Group, která se zaměřuje na vývoj, klinickou validaci a mezinárodní škálování zdravotnických technologií založených na využití molekulárního vodíku a na propojování kapitálu s inovacemi v oblasti MedTech, HealthTech a dlouhodobé péče. Pod jeho vedením skupina získala unikátní patentová řešení z Japonska, včetně zapojení špičkového japonského výzkumného týmu, a vybudovala silnou technologickou i vědeckou základnu s globálním přesahem. V lednu 2026 H2 Global Group zahájila klinickou studii schválenou Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) a současně vstoupila do registrační fáze prvního zdravotnického prostředku na světě využívajícího molekulární vodík v oblasti neurodegenerativních onemocnění, s jasně definovanou strategií budování medicíny budoucnosti prostřednictvím škálovatelné technologické platformy, rozšiřitelné do dalších oblastí medicíny. Skupina se tím posouvá do fáze, která je v MedTechu považována za klíčový bod tvorby hodnoty, kdy klinická data a regulatorní průchodnost typicky vedou ke skokovému růstu valuace projektů a zvýšenému zájmu strategických partnerů. I proto H2 Global Group zaznamenává rostoucí zájem investorů a podnikatelů z Česka i zahraničí, kteří hledají možnost zapojení do projektu s globálním tržním potenciálem a výrazným společenským dopadem. David Maršálek má více než 14 let zkušeností a odbornost v oblasti molekulárního vodíku a jeho praktických aplikací v prevenci a spotřebitelských aplikacích, stejně jako ve zdravotnictví. Vybudoval mezinárodní tým špičkových odborníků od Japonska přes Evropu po USA a svými aktivitami směřuje k budoucí spolupráci s globálními hráči v oblasti farmacie a MedTech při zavádění molekulárního vodíku do regulovaného zdravotnictví jako součásti „medicíny budoucnosti“, prostřednictvím klinicky a regulatorně ukotvené, škálovatelné platformy. To vytváří předpoklady pro strategické dohody a následně i pro M&A zájem globálních hráčů, kteří už dnes aktivně vyhledávají podobné platformy s jasnou klinickou a regulatorní trajektorií a globálním škálovacím potenciálem.
