Článek
Slova, která se nedají omluvit
Byl to duel na ČT24. Otázka moderátorky byla jasná – zda by mohl být Tomio Okamura předsedou Poslanecké sněmovny.
Odpověď Marka Bendy (ODS) se stala okamžitě virální:
„Poloviční Japonec jako předseda sněmovny a Slovák jako předseda vlády už je trochu moc.“
V tu chvíli nastalo dlouhé ticho.
Moderátorka i přítomní hosté zůstali zaskočení.
Až po několika vteřinách mlčení se ozvala poslankyně Taťána Malá (ANO), která jen suše poznamenala:
„Tohle komentovat opravdu nebudu.“
A možná právě to bylo to nejupřímnější, co v tu chvíli zaznít mohlo.
Protože když politik v přímém přenosu pronese větu, která zní jako z minulého století, slušný člověk prostě zůstane zticha – z čistého šoku.
Rasismus jako politická rutina
Tohle už není přeřek. To je vědomý, rasistický výrok.
A to z úst předsedy ústavně-právního výboru.
Když politik hodnotí, kdo se může stát předsedou Sněmovny podle toho, z jaké je země nebo jakou má krev, překračuje čáru, za kterou už není návratu.
Je to nebezpečné i proto, že se tím normalizuje jazyk nenávisti.
Z úst člověka, který má hájit ústavu, zazní slova, která ústavní princip rovnosti popírají.
ODS se ráda chlubí tím, že stojí na hodnotách svobody, rozumu a západních ideálů.
Po dnešku tyto fráze zní prázdněji než kdy dřív.
Dvojí metr, který bije do očí
Ironií je, že právě Tomio Okamura byl dlouhodobě vládní koalicí i médii pranýřován za údajně xenofobní nebo rasistické plakáty a výroky.
Nazývali ho extremistou, populistou, nebezpečným živlem, který šíří nenávist.
A teď?
Najednou ten, kdo ho za „rasismus“ léta kritizoval, sám pronáší čistě rasistickou větu, kterou by si nedovolil ani anonym na internetu.
Tady už nejde o sympatie k Okamurovi.
Jde o princip.
Buď je rasismus nepřijatelný vždy, nebo nikdy.
Nemůže být „tolerovatelný“, když přichází z úst politika, který má na vizitce tři dekády zkušeností a slovo „konzervativec“.
A v tomhle případě by se právě ODS měla podívat do zrcadla víc než kdokoliv jiný.
Když slušnost selže u nejstaršího poslance
Marek Benda není nováček, který se nechal unést emocemi.
Je to politický veterán. Poslanec, který byl u zrodu demokracie, předseda výboru, který má hájit ústavu a právo.
A právě proto je jeho výrok tak absurdní.
Opravdu chce někdo v roce 2025 poslouchat z úst předsedy výboru pro ústavní právo, že mít předsedu vlády Slováka a předsedu Sněmovny „polovičního Japonce“ je „moc“?
Jaká „moc“? Moc rozmanitosti? Moc tolerance? Moc respektu?
Tahle věta neodhalila jen předsudek. Odhalila mentální svět, ve kterém se demokracie měří původem.
A v takovém světě už nechce žít většina z nás.
Mlčení by bylo spoluvinou
Pokud ODS nezasáhne, stane se spolupachatelem.
Politická kultura stojí na tom, že si uvědomujeme váhu slova.
A když ji ztratíme, ztratíme i důvěru lidí, kteří věří, že stát má být pro všechny, ne jen pro „ty správné“.
Když z úst předsedy ústavně-právního výboru zazní rasistický výrok – a jeho kolegové to přejdou mlčením – není to už jen o něm.
Je to test celé politické kultury.
Pokud se tohle neřeší, může si zítra kdokoliv dovolit cokoliv.
A pak už nebude koho volat k odpovědnosti.
Omluva nestačí. Je čas odejít.
V politice jsou chyby, které lze napravit, a chyby, které znamenají konec důvěry.
Tahle druhá kategorie je přesně ten případ.
Marek Benda nemůže zůstat v čele ústavně-právního výboru.
Nemůže dál sedět ve Sněmovně jako reprezentant lidí, které svou větou urazil, ponížil a vyloučil z rovnosti.
Jediný čestný krok je rezignace.
Ne proto, že to chtějí média.
Ale proto, že demokracie není prostor, kde se posuzuje člověk podle krve.
Kolik podobných výroků musí ještě zaznít, než si uvědomíme, že rasismus není názor, ale morální selhání?
A kolik poslanců se odváží říct, že tahle slova urážejí nás všechny?
Zdroje:
ct24.ceskatelevize.cz
novinky.cz
irozhlas.cz
