Článek
Najednou se nespěchá
Ne proto, že by nebylo kam. Ale proto, že už není potřeba dokazovat, že člověk ještě může. Iva Janžurová je tu s námi celý život.
Ne jako hvězda, která oslní a zmizí, ale jako přítomnost. Jako hlas, tvář, jistota, že některé věci zůstávají.
Když nám bylo devět, osmnáct anebo sedmadvacet . . .
Byla součástí světa, který jsme brali jako samozřejmý. Smáli jsme se, aniž bychom přemýšleli proč.
Její role nebyly jen komické. Byly lidské. Přesné. A hlavně – zapamatovatelné. Člověk si je nespojuje s konkrétním datem, ale s pocitem. S obdobím, kdy bylo všechno nějak v pořádku.
Později kolem třiceti, čtyřiceti a taky padesáti …
Už jsme se nesmáli tak bezstarostně. Ale o to víc jsme chápali, co vlastně hraje. Najednou v těch rolích bylo víc smutku, víc nadhledu, víc ticha mezi replikami.
A člověk si uvědomil, že Janžurová nikdy nebyla jen „ta vtipná“. Byla přesná. A pravdivá.
Dnes je Ivě Janžurové čtyřiaosmdesát let
Narodila se 19. května 1941. Má dvě dcery, Sabinu a Theodoru. Po smrti manžela, režiséra Stanislava Remundy, je vychovala sama.
Nikdy z toho nedělala téma. Nepotřebovala příběh o oběti. Prostě žila. A hrála dál. Možná právě proto působí její klid tak přesvědčivě.
„Herectví je dar, ale člověk ho nesmí vyčerpat,“ řekla v jednom z rozhovorů.
Není to věta, která by se křičela. Spíš taková, kterou si člověk uloží a jednou se k ní vrátí. Ve chvíli, kdy pochopí, že výkon není všechno. Že někdy je větší odvaha zpomalit než přidat.
Iva Janžurová nikam neodešla
Jen se posunula. Z centra hluku blíž k tichu. A to ticho není prázdné. Je plné vzpomínek, rolí, hlasů a pocitu, že některé tváře nás provázejí celý život – i když zrovna nejsou na jevišti.
Možná právě proto nás to teď zasahuje.
Protože v jejím klidu vidíme vlastní čas. Vlastní stárnutí.
Vlastní smiřování se s tím, že svět se nezastaví – ale my už v něm nemusíme běžet. Stačí být. A pamatovat si.
A tak si možná jen potichu řekneme:
děkujeme, že tu byla. A že pořád je.
* * *
Díky za každé srdíčko i komentář.
A sdílením pomáháte tomu, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu, ale našel další lidi, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak než slovem, můžete to udělat třeba posláním symbolických 10 Kč pomocí tlačítka „Podpořte autora“.
Za to vám ze srdce děkuji,
David
