Článek
Martin Přecechtěl (18. ledna 1984 – 29. června 2021)
Narodil se srdcem bojovníka. Zemřel s klidem člověka, který věděl, proč odchází.
Bylo mu 37 let. Trpěl amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), nevyléčitelným onemocněním, které pomalu ochromuje celé tělo, až zůstane jen mysl uvězněná v nehybné schránce.
„Ve filmech je to jiný. Tohle byl šok.“
Jeho žena Markéta s ním odjela do Švýcarska, kde 29. června 2021 podstoupil asistovanou sebevraždu prostřednictvím organizace Pegasos.
„Byl rád, že může odejít důstojně. Neměl strach. Neplakal,“ vzpomíná. Ale ona pláče doteď.
„Byl to nejvíc traumatizující zážitek v mém životě.“
(*Zdroj: Novinky.cz, 15. 7. 2021).
„Dělal to kvůli mně a dětem.“
Martin sám rozhodl, že odejde, dokud to ještě jde.
„Nechci, aby si mě pamatovaly na přístrojích. Chci, aby si pamatovaly tátu, co je nosil na zádech.“
Markéta ho nezastavila. Věděla, že i když ho ztrácí, dává mu tím to největší – svobodu.
(*Zdroj: iRozhlas.cz, 12. 7. 2021).
„Doporučila bych to? Ne. Ale zároveň ano.“
Markéta tu větu řekla se vším, co v sobě nosí.
Neexistuje správná odpověď. Existuje jen bolest. A volba.
„Martin se na konci smál. Já brečím doteď. Ale bylo to jeho rozhodnutí. A já jsem ho milovala dost na to, abych ho nechala odejít.“
Příběh, který rozplakal Česko. A přesto nebyl natočený film. Jen skutečný život.
Nejsilnější příběhy nepotřebují scénář.
Jen dvě oči, které se naposledy podívají do těch, které milují.
A jedno sbohem, které v sobě nese všechno.
Sdílejte tenhle článek. Kvůli pravdě. Kvůli pokoře. Kvůli těm, kteří to možná budou muset taky jednou udělat.
