Článek
Někdy jsou příběhy tak neuvěřitelné, že jim lidé nechtějí věřit. Jako by něco tak silného a tragického nemohlo být skutečné. Když jsem slyšel o příběhu Felipeho a Dony, pochyboval jsem také. Ale pak jsem šel po stopách toho příběhu: Probudila jsem se. Vedle mě už bylo ticho. A pak jsem našla ten vzkaz a zjistil jsem pravdu.
Felipe Garza Jr. byl patnáctiletý kluk z Kalifornie. Kluk, který měl rád život, smích a svou přítelkyni Donnu. Jednoho dne přišel za svou matkou s vážným výrazem v očích.
„Mami,“ řekl, „mám pocit, že brzy umřu. A chci, abys věděla, že pokud se to stane, chci, aby moje srdce dostala Dona.“
Ta slova matku zasáhla jako blesk. Nechápala, odkud to její syn bere. Ale ta předtucha byla silná, jako by Felipe věděl něco, co ostatní ne.
A pak to přišlo. Náhlé prasknutí cévy v hlavě. Felipe zemřel dřív, než stačil něco změnit. Nikdo to nečekal. Ale jeho přání bylo jasné. Jeho srdce zachránilo Donny život.
Po operaci:
Když se Dona probudila z narkózy, byla zmatená. Chtěla vidět Felipeho. Ale on nepřišel. V místnosti bylo ticho. V hlavě jí blikalo varovné světlo, ale snažila se ho zahnat.
Dny plynuly a Dona se začala ptát. Proč Felipe nepřišel? Proč jí nikdo nic neřekl? A pak jí to došlo. Nikdo jí to nemusel vysvětlovat. Stačil ten pocit v hrudi, který nešlo popsat.
Až později se dozvěděla celou pravdu. Felipe zemřel. A jeho srdce, to, co ji teď drželo při životě, bylo tím darem, o kterém mluvil.
Láska, která pokračovala:
Dona žila tři roky s Felipeho srdcem. Tři roky, kdy v sobě nosila kus svého milovaného. Často se přistihla, jak si povídá s prázdným pokojem, jako by tam pořád byl.
Ale osud si s láskou občas zahrává krutou hru. Po třech letech začalo její tělo srdce odmítat. Bojovala, ale tentokrát se srdce vzdalo. Když se blížil její poslední den, seděla u okna a viděla přilétat holoubka. Usedl na parapet a díval se na ni, jako by čekal na povel.
Usmála se. Věděla, že Felipe je zase blízko. A když holoubek vzlétl, věděla, že ho následuje.
Dona zemřela ve věku sedmnáct let. Ale jejich příběh zůstal. Nejen jako vzpomínka na dva mladé lidi, kteří milovali až za hrob. Ale jako důkaz, že láska někdy přežije i to nejtemnější.
Láska není o tom vyhrát nebo prohrát. Není to soutěž, kde získáváme trofeje za vytrvalost. Láska je prostě láska. Je to rozhodnutí věřit, i když všechno kolem říká, že to nemá smysl.
Felipe a Dona se nebáli milovat. A právě proto jejich příběh nezmizí. Protože láska, která se nezalekne smrti, je láskou, která nikdy nezmizí.
David Řezník Švarc
