Hlavní obsah
Lidé a společnost

Laďka Něrgešová děkuje s květinou v ruce! Ale v očích má všechno, co neřekla nahlas! Foto v článku

Foto: David Švarc/ChatGPT, ilustrační foto

Květina u tváře a pohled, který řekne všechno, co srdce cítí.(Ilustrační foto)

Řekla jen pár slov. Děkuju vám. Ale když se podíváš do jejích očí, zjistíš, co všechno právě teď svádí za boj. Ne o lajky. Ale o život. A o klid duše.

Článek

Byla to jen fotka. A přitom tak mocná.

Malý čtvereček na Facebooku. Nad ním pár slov:
„DĚKUJU! Děkuju všem. Za vaši podporu a sílu!“

A člověk by čekal, že ji přejde. Že ji jen tak proletí jako tisíce jiných. Ale tahle zůstala. A přibila tě k místu. Protože ten pohled… Ten byl skutečný. Žádný filtr. Žádná maska. Jen pohled ženy, která prošla něčím, co tě úplně změní. Nejen tělo. Ale i oči.

A možná právě proto tolik lidí tu fotku sdílelo. Protože v ní je všechno, co se slovy říct nedá. Síla. Smutek. Klid. Děs. Pokora. Odhodlání.

A něco, co se v lidech vzedme, když se někomu začne ztrácet pevná půda pod nohama.


Minule jsem o ní psal jako o pacientce s nádorem na mozku.

Dnes je z ní bojovnice s růžovým květem.
Ten květ není jen rekvizita. Je symbolem. Možná i tichým vzdorem vůči strachu.
A především – je to vzkaz:
„Ještě tu jsem. Ještě se dívám. Ještě děkuju.“

Všichni, kdo si tu fotku prohlédli, ucítili to stejné.
Tady končí showbyznys. Tady začíná život.

A i kdybys nevěděl, kdo je, stejně tě to dostane. Protože v tu chvíli mluví jazykem, kterému rozumí každý. Jazykem ticha. Jazykem očí, které viděly něco, co většina z nás vidět nemusí.


Tady se nehodí emoce potlačit. Tady se hodí se zastavit.

A možná si i říct:
Co kdyby to potkalo mě? Co bych řekl? Komu bych poděkoval? A co by zůstalo z mého světa, kdyby se najednou rozpadl?

Laďka Něrgešová nedala rozhovor. Nedala výzvu. Nedala žádný dojemný status.
Dala jen obyčejné „děkuju“.

A právě to obyčejné děkuju bylo neobyčejně silné.


Všichni jsme trochu zmlkli. A možná to je dobře.

Protože někdy je ticho víc než stovky článků. Někdy je lepší místo komentářů držet palce.
A místo spekulací prostě jen… být s ní.
Třeba jen v myšlenkách.

Protože kdybychom mohli udělat víc, udělali bychom to. Ale někdy člověk nemá nic jiného než své „drž se“. A to musí stačit.

A tak tu teď stojíme. Každý trochu jinak. Ale všichni se stejným přáním:

Drž se, Laďko. Jsme s tebou.

Sdílením článku zvyšujeme šanci, že se dostane k Laďce ❤️.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz