Článek
Marta a její smysl pro realitu
Když Marta Kubišová oznámila konec své kariéry, mnozí jí tleskali ještě jednou – ne za píseň, ale za gesto. Odešla včas, se ctí, ve chvíli, kdy její hlas i jméno stále nesly váhu. Fanoušci to dodnes připomínají jako příklad toho, že skutečná legenda nemusí stát na pódiu až do posledního dechu.
V kontrastu s tím stojí Václav Neckář. Jeho písně nás provázely půl století, ale dnešní koncerty už budí rozpaky. Diskuze pod články se plní reakcemi lidí, kteří ho mají rádi, ale zároveň cítí, že něco je špatně. „Měl by to udělat jako Marta Kubišová. Odešla včas,“ napsala paní Alena a její slova podpořily desítky srdíček.
Ona odešla se ctí, on chce zemřít na jevišti
Kubišová si byla vědoma svých limitů. Zdraví, hlas, věk – faktory, které nepřehlížela. Sama kdysi řekla, že nechce, aby na ni lidé chodili s lítostí. A tak se rozhodla skončit. I proto dnes o ní fanoušci mluví s úctou: „Odešla se ctí, to udělala nejlíp ze všech,“ připomínají diskutující.
Neckář naproti tomu zůstává. Jeho bratr Jan mu opakovaně radil, aby skončil, ale Václav tvrdí, že patří na pódium. Někteří fanoušci to respektují: „Možná je jeho snem zemřít na jevišti, mezi svými. Tak mu to přejte,“ zaznělo v diskuzi. Jenže hned nato přišel protihlas: „Určitě bych u toho jako divák nechtěla být,“ odpověděla paní Vladka.
Rozpaky budící koncerty
Z reakcí fanoušků je cítit láska i bolest. „Mám ho ráda, ale už je to smutné,“ napsala Eva. „Byla jsem letos na jeho koncertě a bylo to opravdu k neposlouchání. Je to za hranicí, kdy by měl ještě vystupovat,“ dodala Vendula.
Jiní se snaží hledat kompromis: „Je to umělec, pan mistr, ale měl by odpočívat. Nebo nahrávat ve studiu, tam mu to můžou sestříhat,“ navrhuje paní Vlasta. A další si postesknou: „Chci si ho pamatovat v plné síle, a ne takto. Je to smutný pohled,“ přidává se paní Dundrová.
Mezi fanoušky se tak rozestoupila propast. Na jedné straně obdiv a respekt, na druhé rozpaky a lítost. A právě to je nejhorší – když místo potlesku přichází soucit.
Možná je to těžší než cokoliv jiného – říct dost. Marta Kubišová to dokázala a dnes jí za to tleskáme znovu. Václav Neckář zatím hledá odvahu a jeho fanoušci se bojí, aby si sám nezkazil to, co celý život budoval.
Aby vzpomínky zůstaly krásné
Nejde přitom o neúctu. Právě naopak – většina lidí v diskuzích píše o Neckářovi s láskou. Jen si přejí, aby poslední vzpomínka nebyla trapná, ale krásná.
Kde je hranice? Má umělec právo zůstat na pódiu, dokud chce? Nebo mají právo do toho mluvit i fanoušci?
Zdroje:
medium.seznam.cz/David Řezník
