Článek
„Podívejte se, jak je krásná. Jde s vámi domů.“
To byla poslední věta, kterou Jana Ulrychová v prosinci roku 1970 slyšela o své dceři. Holčičku jí po porodu ukázali jen letmo v inkubátoru. Byla vlasatá, zdravá, jen přišla na svět o deset dní dřív. Druhý den se ale vše změnilo. Místo vřelosti přišla studená sprcha. V porodnici ji lékařka doslova vyhnala od inkubátoru. „Řvala od dveří. A pak ještě víc na tu sestru, co mě tam pustila,“ vzpomíná Ulrychová.
Třetí den bylo po všem. Řekli jí, že dítě zemřelo. Neviděla ho. Nedržela ho. A nikdo jí nic neřekl. Jen prý: „Nemocnice se postará.“
Dlouhé roky Jana věřila, že prostě neměla štěstí. Trvalo čtyřicet šest let, než jí náhoda odhalila první díru v systému. Zdravotní sestra, se kterou se setkala o dekády později, jí mezi řečí řekla: „Nemocnice děti nikdy nepohřbívaly. Ani nesměly. Pohřeb zařizuje vždy rodina, a když ne, tak obec.“
Tahle věta jí změnila život.
Začala zjišťovat detaily. Získala rodný i úmrtní list své dcery – a zjistila, že obě data jsou o deset dní posunutá oproti skutečnému datu porodu. Na děčínském hřbitově někdo zapsal, že holčička byla pohřbena. Jenže o tom rodina nikdy nevěděla. Pomníček byl odstraněn po deseti letech. Jana ale chtěla pravdu. Získala všechna povolení a nechala hrob v roce 2019 exhumovat.
Uvnitř nebylo nic.
„Ani kosti. Ani hřebík. Ani náznak, že tam někdy bylo dítě,“ říká.
A nebyla to jediná podivnost. V porodnici zmizel celý porodopis. Ztratila se porodní kniha. A když kontaktovala porodníka, který ji tehdy vedl, dostalo se jí nečekané odpovědi.
„Já jí i docela věřím. Tam se tenkrát děly hrozné věci. Ztratil se porodopis i porodní kniha. Já sám jsem podepsaný pod něčím, co jsem nikdy nevyplňoval,“ řekl bývalý lékař Jaroslav Hála pro CNN Prima News.
A dodal ještě jednu podivnost. Jana Ulrychová totiž podezřívá konkrétní lékařku – tu, která ji tehdy tak ostře vyhnala od inkubátoru. Ta žena už nežije. Nemůže se bránit. Ale doktor Hála poznamenal:
„Byla ve styku se StB, jezdila na dovolené na Západ a měla bavoráka. Tehdy skoro nemožné. Prý ho dostala jako dar ze Západního Německa.“
Své dítě nikdy nedržela v náručí. A padesát let nevěděla, co se vlastně stalo.
Přesto se nepovažuje za oběť. Věří, že když je pravda odhodlaná, přežije i desetiletí mlčení.
Soudní spor, který v roce 2020 vedla, prohrála. Prý bylo vše promlčeno. A důkazů málo.
Ale na otázku, jestli dítě opravdu zemřelo, dnes odpovídá jinak než tehdy.
„Nevím, komu ji dali. Ale vím, že mi ji nevzali jen smrtí.“
Zdroje:
https://cnn.iprima.cz/zpravy/ukradli-mi-dceru-rika-zena-ktere-po-50-letech-rekli-ze-jeji-hrob-je-prazdny-56850
https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/zena-z-decina-ktera-tvrdi-ze-ji-v-porodnici-ukradli-dceru-neuspela-u-soudu-20201201.html
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-krimi/688970/ukradli-mi-dceru-jana-71-po-50-letech-neveri-ze-jeji-novorozena-holcicka-zemrela.html
https://alef-investigation.eu/cz/pripad-jany-ulrychove/
