Článek
Tohle není vymyšlený horor. To se skutečně stalo.
Paris Bennett byl dítě. A zabil dítě. Vzal nůž. Sedmnáctkrát bodl svou sestru Ellu. Bylo mu teprve třináct. Neutekl. Neplakal. Neomlouval se. Jen zavolal 911 a řekl, co udělal – protože podle něj „už to trvalo moc dlouho“.
„Byla zlodějka. Ukradla mi matku. A já chtěl, aby trpěla jako já,“ řekl vyšetřovatelům naprosto klidně.
Paris byl zázračné dítě. Ale nenáviděl svou sestru.
Rodina žila v Texasu, v poklidném domě, který nevyčníval. Matka Charity Lee vychovávala dva sourozence – Parise a malou Ellu. Jenže Paris nově příchozí dítě nesnesl. Nechtěl si hrát. Nechtěl ji chránit. Chtěl, aby zmizela.
„Doufala jsem, že si k ní najde cestu. Ale nešlo to,“ řekla matka Charity v dokumentu The Family I Had.
„Bylo to promyšlené.“ Tak to sám nazval.
Paris si útok naplánoval. Zbavil se chůvy. Počkal, až matka odejde do práce. Ella spala. A on šel do kuchyně. Vzal nůž. Bodl ji. A pak sledoval, jak umírá. Následně zavolal pomoc. Klidným hlasem, bez emocí.
„Chtěl jsem, aby máma věděla, jaké to je přijít o dítě,“ řekl v rozhovoru s Piersem Morganem.
Charity Lee synovi odpustila, ale stálo ji to všechno.
Založila nadaci ELLA Foundation. Přednášela o násilí. Psala dopisy synovi do vězení. Mluvila s ním. Věřila. Ale v roce 2021 přišla poslední rána – zjistila, že Paris měl vztah s dívkou, která chtěla střílet ve škole.
„Už ho nevidím jako svého syna. Teď je to monstrum. Ale kdysi to byl můj chlapec,“ řekla do médií.
Paris měl IQ přes 140. Ale svědomí žádné.
Psychologové popisují jasné znaky dětské psychopatie: nulová empatie, extrémní sebekontrola, chladný kalkul. Nešlo o nemoc. Šlo o vědomé rozhodnutí. Žádný výbuch. Žádná nezralost. Jen plán.
„Neměl zkrat. Měl plán. A ten provedl jako chirurg,“ řekl forenzní psycholog Dr. Kent Kiehl.
Zlo někdy nevypadá jako monstrum. Někdy nosí dětskou tvář. A právě to je možná nejděsivější pravda z celého příběhu.
Použité zdroje:
en.wikipedia.org dailytelegraph.com.au
ktxs.com
