Článek
Rok se s rokem sešel a já bych rád přednesl své druhé zhodnocení sezony týmu mého srdce, HC SPARTA PRAHA.
Stalo se to znovu, i když letos zaručeně nemělo, Sparta opět nedokázala přepnout ze skvělé základní části do play-off, sérii nezvládla a vypadla. Jelikož jsem viděl 72 ze 76 zápasů Sparty v letošní sezoně, rozhodl jsem se, že zkusím zhodnotit skončenou sezonu a možná poukázat na možné příčiny krachu.
Začal bych postupně, chtěl bych obrovsky pochválit marketingový tým Sparty. Celé zhodnocení je pak rozděleno na tyto části: Zápasová show, skvělá základní část, hodnocení jednotlivých pozic, jak dál?
To, do jakých výšin dokázal náš marketingový tým povznést show na zápase, přitáhnout nové diváky a dokázat přesáhnout hranice hokeje bylo zkrátka neuvěřitelné. Jen málo týmů v NHL má tuto show lepší. Tady hrajeme prim, klobouk dolů. Jmenovitě, ať už to byl každoroční projekt sparťanské krve, koledy před Vánoci, skvělý HOLD, výroční zápas nebo show a náramky při play-off. Stránka prezentace Sparty v O2 areně má ale za mě jednu nevýhodu, na kterou jsem již upozorňoval vloni. DJ Aleš Matoušek, opravdu bych si přál na jeho místě někoho jiného. To že je slávista je až druhořadé, playlist však často připomíná každoroční zářijovou svatováclavskou pouť na Proseku. Zde bych si dovolil navrhnout změnu. Jinak je to opravdu nejvyšší level a každý kdo je součástí tohoto širokého týmu PR si zaslouží obrovskou pochvalu. Velmi se těším na to, co vymyslí na další sezonu.
Ještě než se pustím do hodnocení nezdaru, nutně chci zmínit, že jsem si nejspíše žádnou základní část neužil více než tuto. Všechno bylo krásné a fungovalo skvěle, perfektní výkony, časté velké kanonády, soupeřům Sparta znovu po dlouhé době naháněla strach – jak přiznal i trenér Komety Pokorný – a v neposlední řadě skvělá atmosféra. Zde patří kredit i sparťanskému kotli, který mi vlastně poprvé po přestěhování do O2areny přišel na vysoké úrovni právě typicky hokejového kotle. Fandilo se skvěle, vrcholem pro mě byly atmosféry na zápase s Pardubicemi a s Farjestädem v lednu a ve druhém čtvrtfinále s Třincem. Patří vám také pochvala, pokračujte v tom, další sezonu doufám v ještě víc. Zkusme my fanoušci, pod vedením SHS, i z O2 areny vybudovat sparťanskou pevnost.
Jak jsem říkal, sezona to byla nádherná, jsem stále strašně smutný, že ani právě v této sezoně to znovu nevyšlo, strašně jsem věřil. Určitě fandění nevzdávám, nikdy nevzdám, ale přiznám se, že spíš než si říkat – letos to vyjde – budu poctivě Spartu podporovat a doufat, že ten vytoužený úspěch ještě aspoň jednou zažiju.
Pojďme tedy teď na zhodnocení jednotlivých hráčů. Začnu v bráně. Kořenář i Kovář chytali velmi dobře, Josef pak podával stabilní výkony po celou sezonu, což mu vyneslo místo v reprezentaci. Upřímně jsem od něj v play-off však čekal více jistoty a dominantních výkonů. Mít dva vyrovnané brankáře je skvělá věc, ale Sparta by měla mít jasnou jedničku, která to jako jasná jednička zavře. Podobně jako tomu bylo v minulosti s Petrem Břízou nebo jak to měl v mistrovských sezonách Třinec s Kacetlem nebo nyní Kometa Brno s Michalem Postavou, právě on je do finále dostal. Je jasné, že nás čeká poslední sezona s touto brankářskou dvojicí. Otázka, kterou je potřeba si vyhodnotit je, zda neudělat změnu již na další ročník. Z mého pohledu však v otázce brankářů zatím není důvod.
Největší kritiku však budu směřovat na obránce. Aneb jak já říkám: Skvělý útok prodává lístky, skvělá obrana vyhrává tituly. A tak se taky stalo. Naše obrana byla neskutečně pomalá, špatně si rozebírala hráče a komplikovala si vlastní rozehrávku. Obránci, kteří byli dobří celou sezonu jsme neměli. Rozhodně jsme měli dva, kteří byli skvělí v základní části – Irving a Krejčík. Bohužel Jakub nezopakoval svoje loňské play-off a Aaron byl naprosto skvěle pokrytý a skoro vůbec nestřílel, nevyužil tedy své nejlepší dovednosti.
Dobré momenty měl během sezony Kemiläinen, který byl naprosto skvělý v přesilovkách, ale při hře 5/5 to často vázlo, zejména kvůli jeho pomalé rychlosti. Příjemnými překvapeními pro mě byli Seppälä a Tomov. Nejnovější akvizice hrála velmi odpovědně, Niko uměl přitvrdit, ale i dobře rozehrát a moc nerozumím tomu, proč v play-off nedostal větší prostor. Mladý bek Nino pak uměl přitvrdit hru a výborně plnil defenzivní činnosti, Sparta v něm má dobrý prospekt a těším se na něj v další sezoně.
David Němeček byl po zranění opravdu hrůzostrašný, i přes to dostal novou dvouletou smlouvu. Dobré výkony předvedl až v semifinálové sérii s Kometou, na Spartu je to však podle mě málo, je však nutné konstatovat, že zůstane a je velkým oblíbencem fanoušků. Nyní duo Mikliš-Moravčík. Oba jsou naštěstí na odchodu, přínos pro Spartu neměli žádný a nechápu proč dostávali tolik prostoru na ledě, velká obžaloba trenéra Sťavjany. Na hru těchto dvou se opravdu nedalo dívat, Spartu stáli spoustu bodů a vyhraných zápasů v play-off.
Vojtu Mozíka vzhledem k respektu k němu hodnotit vůbec nebudu, podoktnu jen, že tak drahého nehrajícího hráče opravdu nikdo neměl. Michal Kempný je velmi zkušený hráč, mistr světa, ale letos to bylo opravdu málo, nejen na ledě, ale údajně i mimo něj. Michala mám moc rád, mám však pocit, že jestli chce Sparta titul, řez se musí týkat i jeho. K poměru cena/výkon jsou prostě jeho výkony extrémně málo, někdy je potřeba udělat velký risk, aby v budoucnu mohl být zisk. Mladíci Tomek a Tůma rovněž nezklamali, pro prvního jmenovaného mám silnou herní slabost a dost mě mrzí, že odchází. S Tůmou bych počítal a dával bych mu další sezonu příležitosti. Poslední, kterého zmíním je Dominik Mašín, skvělý bek. Přesně kluk, který nám v play-off chyběl. Škoda, jak to v listopadu dopadlo, nevím, jak to nakonec bude, ale s Dominikem v našem dresu již moc nepočítám, přitom právě místo Kempného by to byla perfektní náhrada.
Jisté odchody: Mikliš, Moravčík, Mozík, Kemiläinen, Tomek
Možné odchody: Seppälä
Koho bych osobně připojil navíc: Kempný
Jisté příchody: Sirota
Možné příchody: Mašín
Koho podepsat navíc: Rutta
Tak a pojďme na útok, ten silně v play-off zklamal, přitom v základní části byl nejlepší v celé lize. Musím říct, že zkrátka nebyl dobře složený na play-off. Je žádoucí, aby se tento fakt stal zlomovým bodem pro nové sestavování kádru na další roky. Značka – válečníci jsou potřeba. Abych netrávil spoustu času hodnocením všech útočníků dopodrobna – protože je jich fakt hodně – rozdělím hodnocení do jednodušších kategorií.
Ti, co přesvědčili po celou sezonu: Sobotka, Řepík, Hyka, Chlapík, Lajunen. První jmenovaný odehrál podle mého soudu nejlepší ročník ve Spartě, byl na ledě cítit a dostával se soupeřům pod kůži, bude mi moc chybět. Řepa za mě také odehrál nejlepší ro ve Spartě, změnil svůj styl hry a v play-off byl extrémně platný. Pokud se opravdu schyluje k jeho odchodu, bude to pro mě jedna z největších bolestí posledních let. Hyka měl často výpadky formy, ale celkem jsem s jeho sezonou spokojen, těším se na něj v dalších letech. Budoucí kapitán Sparty měl pomalý rozjezd, ale po příchodu Špačka ožil a stal se obrovsky důležitým článkem našeho týmu. V sérii s Třincem byl pak pro mě úplně nejdůležitějším hráčem. No a Jani, zastávám názor, že kdo miluje hokej, miluje Janiho Lajunena. Bude mi obrovsky chybět, ale přeju mu krásný návrat domů.
Ti, kdo byli skvělí v základní části, ale pak vyhořeli v play-off: Horák, Špaček. Spolu s Chlapíkem tvořili v základní části nejlepší útok ligy, v play-off tak dominantní nebyli, navíc ho celé spolu ani neodehráli. Bohužel bývá Horákovou tradicí, že v nejdůležitějších zápasech trošku zmizí, fakt je ten, že se to snaží nahradit bojovností a moc mu nepřidalo odsunutí do 3. formace. Špaček byl, je a bude skvělou posilou a věřím, že další sezonu se stane kliíčovým hráčem Sparty. V play-off to bylo ale o něco horší, myslím, že hrál v sérii s Třincem dost dobře, Kometa ho však dokázala v semifinále vyzmizíkovat, navíc se mu nedařilo ani v přesilovkách. Přínos v bojích o Masarykův pohár tak klesal.
Průměr: K. Hrabík, Salomäki, D. Vitouch, Forman. Hrabík byl asi nejlepší útočník do Vánoc, pak nastal zásek a podle mě snad v tomto roce dal jeden gól. V play-off byl však cítit, takové hráče, dejme tomu 3-4, potřebujeme. Miikka naskočil skvěle jakožto úplný novic, pak však utrpěl vážné zranění hlavy a nebyl to stejné. Ve vyřazovací fázi to nebylo extrémně špatné, ale nějak extra nezazářil. David Vitouch je skvělý hráč, přesně si našel roli, která mu sedí, je bruslivý, bojovný a na ledě nechá vše. Jen 6 bodů za celý rok je sakra málo, i spoustu obránců mělo bodů víc. No a pak pan kapitán. Když sundám ony na X zmíněné růžové brýle, nebylo to ono, vlastně podstatnou část sezony. Když si vezmu, že měl na holi rozhodující gól v 5. zápase semifinále a nedal, tím právě, jakožto lídr selhal. Herně to nebylo také nic moc, navíc člověk by od Míry čekal, že se bude extrémně rvát, bude takový ten hajzlík, každé střídání zajede do gólmana, popere se, bude chránit hvězdy, přivádět arenu do varu. Nic z toho jsem u něj v play-off neviděl, a to to tam být mělo. Svazovalo ho snad kapitánské céčko? Každopádně pořád to bude náš kapitán a novodobá legenda.
Mládežníci: M. Vitouch, O. Hrabík, Daníček. Michal rozhodně nezklamal, v Litoměřicích patřil k nejlepším a doufá, že další sezonu bude platným článkem sestavy. Ondřej nehrál vůbec špatně, avšak jeho morálka, nasazení a poctivost je na dost chabé úrovni, takových hráčů se opravdu postupně musíme zbavovat, i zřejmě proto má namířeno ze Sparty. Mára Daníček je extrémní talent a budoucí superhvězda českého hokeje, neuvěřitelný klenot. Jsem zvědavý, zda nám tu (nebo v Litoměřicích) bude řádit ještě další rok anebo zda zamíří za Velkou louži.
Zklamání: Najman, Kousal, Ton. Začnu posledním jmenovaným, Petr Ton ml. Ukázal, že na Spartu to bohužel nikdy nebude, maximálně na spodek tabulky v extralize. No a nyní jihlavští bratři. Oba jsou pro mě největším zklamáním dosavadní sezony a vůbec bych nebyl proti rozvázat s oběma kontrakt. Najman se bohužel vyprofiloval v průměrného útočníka čtvrté formace, což za takové peníze opravdu nejde, navíc kdyby Najman naplnil roli, která se od něj zřejmě očekávala, body by nescházely. Jenže ona bojovnost, houževnatost, umění vrýt se soupeři pod kůži, porvat se za tým, obětavost, tyto všechny atributy u Najmana schází, již druhým rokem. Dokonce ani trenér Gross ho nestavěl v nejdůležitějších chvílích v play-off, tady bychom se opravdu měli rozloučit. Pavel Kousal je pak pro mě přesně symbol toho, jaký hráč nemůže hrát za Spartu. Hlavou v jinde, možná na tribuně Sever, sebevědomí na NHL, góly téměř žádné, týmová hra nula, ony zmíněné atributy o něj ani nezavadily, bezprostřední reakce z vyřazení velmi pozoruhodná. Měla to být průlomová sezona a svým způsobem byla, na NHL to nebude nikdy a s tímto přístupem to nesmí být ani na Spartu. Pokud by podle mého soukromého názoru mělo dojít k minimálně jednomu radikálnímu kroku, mělo by to být ukončení spolupráce s Kousalem. Bohužel je Pavel přesně obrazem nezdaru Sparty v nejdůležitějších utkání.
Jisté odchody: Lajunen, Salomäki, Hrabík O.
Možné odchody: Sobotka, Řepík
Koho bych osobně připojil navíc: Najman, Kousal
Jisté příchody: zatím žádné známé
Možné příchody: Rousek, Borgstrom
Koho podepsat navíc: právě zmíněný Rousek, dále také Jeník, Pavel, Šmerha a typ hráče jako Dan Voženílek, například Oliver Okuliar.
A jak teď dál? Přijde třesk, to je jasné. Karel Pražák měl v toto jádro dlouhodobou důvěru, ta mu splacena nebyla a jeho rozhořčení je pochopitelné. Vzhledem k jeho naštvané reakci po druhé třetině semifinálové game 7 se s nadsázkou dá říct, že v současném rozpoložení možná nemá jisté místo ani uklízečka. Po vychladnutí emocí a detailním zhodnocení však přes to čekám velkou diskotéku. Nečekám, že by se změnil celý kádr, ale minimálně k největší obměně od roku 2020 dojde. Změny se nedotknou zřejmě jen hráčů nebo případně trenérů, ale i vedení. Pravděpodobný konec zřejmě čeká trojici Divíšek, Hlinka, Ton.
Pokud se tak stane je otázkou, kdo na jejich místo usedne. Samozřejmě jsem si dal tu práci a snažil se to zjistit. Rozhodně a na to zvlášť upozorňuji toto není skutečnost, která se jistojistě stane. Nicméně, v zainteresovaných kuloárech se skloňují dvě jména – Vladimír Růžička ml. a Lukáš Havlíček. Já osobně bych spojil funkci sportovního ředitele s hlavním koučem a dal Pavlu Grossovi plnou důvěru. Na obou frontách by měl mít dva asistenty. Co se týče těch na střídačce, osobně bych se nebránil konci Antonína Stavjany. Obrana byla opět naším nejslabším článkem, tvořil nepochopitelné dvojice a dopřával icetime hráčům se špatnou momentální formou. To, že byl jeho nejvytěžovanějším bekem při hře 5/5 Moravčík, hovoří za vše. Pro mě by bylo nejideálnější složení trenérského týmu: Gross, Židlický, Vejvoda. Otázkou však je, zda i kdyby byl zájem ze strany Sparty, tak se Marka Židlického vůbec podařilo zlákat.
Závěrem bych rád řekl jednoduché věty. Marketingový týme, pokračuj ve skvělé práci. Sparta hockey supporters pokračujte v tom, kam jste Spartu letos dostali, a ještě to klidně posuňte, děláte to dobře. Vedení Sparty, zamyslete se nad tím, co je v sezoně nejdůležitější a jaké hráče na to vybrat a s jakými se naopak rozloučit. A hráči, bojujte za Spartu, vždy a za jakýchkoliv okolností, nebojte se za ní obětovat a padnout.
Sezóna to, až na semifinále, to byla přenádherná a krásná, ale je čas se posunout jiným směrem. Takovým, kde se nebude hrát jen hezký hokej, kde nebudeme dominovat jen v základní části, ale kde budeme bojovat, hrát srdcem a zvládat klíčové momenty zejména v play-off, to je to hlavní. Sparta, respektive její vedení, to tedy musí konečně pochopit a podle toho sestavit tým na další roky. Z válečníků, bojovníků a srdcařů, kterým žádná prohra nebude jedno a kteří hráče od obranné modré čáry nikdy nenechají zakončit.
SPARTA PRAHA, NAVŽDY!
