Článek
Krást se nemá, ale vlastnit a vystavovat lidskou lebku pro jiné, než vzdělávací účely, je celkem ouchylné. Zejména když jde o lebku konkrétní osoby.
Nemyslím si, že by to mělo být zakázané, ale rozhodně je podivné, že se takové tmářství považuje za něco pěkného ve 21. století ve střední Evropě. Tohle bych čekal někde na Tichomořském ostrově nebo v dějepisné knize z 10. století.
Prostě si myslím, že vystavovat něčí oko, lebku, penis, pánev nebo srdce jinde, než ve vzdělávací instituci, je nebezpečným fetišem, který je navíc tolerován pouze někomu a sice církvi. Pokud budu veřejně vystavovat ostatky nějakého člověka, tak mám na krku paragraf, tak nechápu, proč by měla církev mít nějaké výjimky - to je ta škodlivá věc.
Církevní výjimka je v podstatě posledním žijícím skanzenem předmoderního práva v naší společnosti. Je to tolerance tradice, kterou stát nechce (nebo se bojí) zrušit, protože by to znamenalo vyklidit stovky historických krypt a pohřbít tisíce kostí, což by vyvolalo obrovský kulturní i politický střet. Vyhrazuji si ale hlasitě říkat, že je to úchylárna.
Myslím, že je úplně stejně legální vystavovat v kostele půlmetrová svítící dilda.
