Článek
Nehodlám tu psát rozbory o tom, proč jsem se nenechal očkovat, i když možná tam trošku zabrousím, spíše mi jde o ty emoce, které u některých lidí vzbudí, že si někdo dovolil udělat něco jinak než většina, než se říkalo v televizi večer ve zprávách, hned po tom, co jsme se dověděli, kolik kde umřelo lidí.
Vzpomeňme si na řeči o nezodpovědnosti neočkovaných, kteří zabíjí své prarodiče a šíří nákazu a plní nemocnice. Přestože sám Pfizer řekl, že nikdy netestoval vakcínu na zabránění přenosu C19, přesto v mnoha lidech zůstává nenávist k nezodpovědným lidem, kteří se nenechali očkovat. Kteří nepodlehli strachu z TV, ale začali přemýšlet jinak. Začali přemýšlet kriticky. Slovy Ursuly von der Leyen účinná, bezpečná a ověřená vakcína, která vznikla za pár měsíců, nikdo nesměl čist znění smluv o dodání vakcíny. Nikdo nesměl vidět, kdo za Českou republiku podepsal kontrakt na vakcíny. Pfizer nechtěl odtajnit dokumentaci k vakcíně a jejím testování, musel mu to nařídit soud v USA. Odborníci, kteří si dovolili tento zázrak zpochybňovat byli okamžitě na pranýři medií jako seznam. Lidi, kteří nechtěli riskovat své zdraví byli, antivaxeři a vyvrhelové společnosti.
Ve všem tom hněvu a strachu a stresu většina populace zapomněla na základy společnosti, ve které jsme vyrůstali posledních 30 let. Na demokratických principech, kde neexistuje něco jako veřejné blaho, veřejné zdraví a bůhví s čím vším veřejným něčím ještě přijdou, aby mohli postupně tu demokracii zašlapat do země a přeměnit ji v demokratůru.
A tohle mediálně propírané veřejné blaho se najednou stalo něčím, kde si každý, kdo si ho ráno nasadil na ústa cítil vyjímečný a vyvolený k tomu, že mohl útočit na lidi, kteří si dovolili toto blaho nectít. Najednou dostala hromada nešťastných lidí, nešťastných ze svých životů munici si pořádně ulevit. Tak se lidi napadali v MHD. Policie zaklekávala nemocné děti na ulicích. Zakázalo se těm bezvěrcům chodit do restaurací aby nemohli jako neočkovaní šířit virus, kteří očkovaní šířili úplně stejně :-). Ale musí se to natečkovat, přeci to všechno nevylijem do kanálu. Děti, které umřely úplně na něco jiného najednou umřely na covid. Prostě hnus. A spousta lidí teď dělá, že se nic nedělo. Jsou rádi, že je to za námi. Sice se tohle hnusáctví převléklo za modrožluté šílenství, ale to nevadí. Vlna lepšolidí mohla dál pokračovat ve svém mravokárání a zvedat si ego, že patří na tu správnou stranu.
A tak jako kdysi už lidi veřejně raději neříkají co si myslí. Tedy pokud je to jiné, než se doslechnou večer ve zprávách. Nechávají si to pro sebe a šeptají si to doma tak, aby to děti neslyšely a neprořekly se třeba ve škole. Před covidem jsem tuhle masovou manipulaci medii ani nevnímal, přestože tu je odjakživa.
A tak místo aby lidi prostě respektovali, že má někdo vlastní názor, na který má právo a rozhoduje si o svém těle sám. Začali tu psychopati vypouštět hesla: Tvoje svoboda končí tam, kde začíná svoboda ostatních. Já říkám, že to platí i obráceně. To že se 10 lidí rozeběhne z útesu, neznamená, že já musím taky. Takže tvoje svoboda končí tam, kde začíná ta má.
A teď k tomu nadpisu. Dříve jsem měl pocit, že najít si ženu pro život je hodně složité. Když vezmeme v potaz, že si musíte padnout do oka někde na kávě například + musí přeskočit nějaká jiskra, častokrát se mi stalo, že to navíc komplikuje i neschopnost přijmout odlišný názor na dění v naší zemi. Jestli budeš očkovaná, je to tvá volba, nebudu ti říkat, že jsi hloupá. Nebudu ti nadávat za to, že nemáš ráda Putina. Toho jsem neměl rád už dávno před válkou. Ale za to očekávám, že budeš respektovat, že jsem neočkovaný a nemám rád Zelenského. A v tom se skrývá možná úspěch celého vztahového života. Umět mluvit o věcech, které máme jinak. Ale zároveň respektovat opačný názor. Umět si vyslechnout co si o tom druhá strana myslí. Zkusit pochopit proč si to myslí. A nejde jen o tyhle věci. Takhle to funguje se vším. Vyslechnout si co druhého trápí nebo proč je šťastný. Místo toho, aby se člověk nafouknul jako horkovzdušný balón a čekal až druhý telepaticky zjistí, co se mu honí hlavou, tak to na rovinu říct. Chtěl jsem napsat vyříkat si to jako chlap s chlapem :-D Umění být upřímný a přitom neničit je těžká disciplína.
Když se nebojíš jít proti proudu a jsou ti ukradený nálepky, nevadí ti, že jsi dezolát. Nedávno jsem slyšel jeden pěkný příběh. K mnichovi, který sedí na veřejném místě přijde muž a začne ho hrubě urážet, je na něj sprostý, křičí na něj. Mnich jen sedí a nic neříká. Sprostý muž to po chvíli vzdá a odejde. Lidi okolo se mnicha ptají, proč si nic neřekl na svou obhajobu a jen jsi mlčel? Mnich odpoví: Ten člověk mi přinesl svůj hněv a příkoří, která se mu dějí. Je to jako dar, který ti někdo přinese a já nemám povinnost ten dar přijmout. Nechal jsem mu ho.
Vše čeho se okolo bojíme je často hloupé a povrchní. Než abychom se zbavili lidí, kteří jsou schopni nás ze dne na den odvrhnout a měli kolem sebe lidi podobného smýšlení, pořád se ohlížíme přes rameno, co si o nás kdo pomyslí. Nechte takové lidi odejít. To je jako když se samy vynesou odpadky. Každý máme svůj život a měli bychom dělat věci tak, abychom my byli šťastní, ne aby náš čin měl tisíc lajků na instáči.
No a teď si hledej ženu :-)
