Článek
V noci na dnešek se na Grammy 2026 na červeném koberci řešila móda skoro stejně intenzivně jako ceny. A dává to smysl: u nich je to součást profese. Outfit je vizitka, chvíle, která obletí svět ve fotkách a krátkých videích. Letos se to odehrálo v Los Angeles v Crypto.com Areně.
Co mě na tom baví nejvíc: i když je to přehnané, často je to přehnané vědomě. A právě to je rozdíl oproti tomu, co občas vidíme u nás.
5 momentů z Grammy, které ukázaly, jak se dělá extravagance (a proč funguje)
Začněme konkrétně, protože dva příklady jsou málo.
1) Chappell Roan: „nahé šaty“, ale s jasným nápadem
Její průsvitné šaty Mugler vzbudily rozruch, ale nebylo to náhodné „koukejte“. Bylo z toho cítit, že přesně ví, co dělá, a že je to část jejího světa.
2) Bad Bunny: pánský oblek, který není jen oblek
Na červeném koberci měl na sobě Schiaparelli – a ne „jen“ smoking. Psalo se o tom jako o historickém momentu, protože šlo o první takhle velký pánský model Schiaparelli pro podobnou událost, navíc s korzetovým pasem a šněrováním na zádech. To je přesně ukázka, že i pánská móda může být událost.
3) Laufey: glamour, který je retro, ale ne staromódní
Třásně, korálky, stará škola. Jenže v provedení, které působí současně a na fotkách dělá nádherný pohyb. Tohle je přesně ten typ glamouru, který funguje vždycky, když sedí střih a materiál.
4) Addison Rae a Sabrina Carpenter: klasická „hollywoodská“ linka, ale dotažená
Marie Claire zmiňuje Addison v Alaïe a Sabrinu v šatech Valentino. Důležité není jen „značka“, ale to, že je to čisté, čitelné a sedí to jejich stylu.
5) Skupinový styling: když nejste každý pes, ale pořád jste každý jiný
Třeba girl group Katseye šla do sladěných zakázkových šatů a šperků — a přesně to je věc, kterou u nás skoro nevidíme, přitom na fotkách funguje skvěle: je to jednotné, ale není to uniforma.
A teď pozor: tohle všechno jsou různé směry. Jeden je provokace, druhý couture, třetí glamour, čtvrtý čistá elegance. Ale spojuje je to, že to nepůsobí jako náhoda.
Proč něco, co venku funguje, by u nás často neobstálo?
Protože u nás se často zaměňují tři věci: extravagance, styl a kýč.
1) Vyčnívání se trestá už z principu
V českém prostředí je pořád silný reflex: když někdo vybočí, dostane nálepku „úlet“. Ne proto, že by to bylo automaticky špatně, ale proto, že je to vidět. A část publika má pocit, že červený koberec má být hlavně „slušný“.
Jenže červený koberec u hudebních cen není svatba. Je to show. A show potřebuje i módu, která má osobnost.
2) A pak tu máme opačný problém: kýč, který je mimo trendy, projde
Zároveň se u nás často stává, že někdo přijde v outfitu, který je přeplácaný, mimo dobu, mimo trend, a přesto projde jako „aspoň je to zajímavé“. Jenže to je přesně moment, kdy si publikum začne plést pojmy. Protože pak se stane tohle: lidi uvidí jeden nepovedený outfit a řeknou „extravagance je trapná“. A do stejného pytle pak spadne i stylová odvaha, která by ve světě fungovala.
Kýč většinou nevznikne tím, že je outfit odvážný. Vznikne tím, že je nedotažený: špatný materiál, špatný střih, moc prvků najednou a žádná hlavní linka.
3) Když někdo riskuje, často to schytá automaticky
U nás se tohle typicky děje u Ewy Farne: část publika je nastavená na to, že „zase přijde v něčem divném“. A ano, někdy to střihově nebo materiálově úplně nesedne. Jenže to nejcennější je, že se vůbec snaží posunout hranice. Bez toho budeme pořád ve stejném kolečku: bezpečno, nuda, a jednou za čas přeplácaný kýč.
Krajčo vs. zahraniční příklad: proč to, co venku funguje, u nás vyvolá výsměch
Když si vezmeme Richarda Krajča a jeho modrý oblek bez rukávů, u nás to spousta lidí automaticky označila za úlet – přestože šlo o jasnou siluetu a výraznou barvu, tedy věci, které jsou na světových červených kobercích normální.
A teď si vedle toho představme podobně odvážný pánský moment na Grammy: netradiční střih, výrazné doplňky, hra s tím, co „se nosí“ a co „se nenosí“. V zahraničí se to často čte jako styl, jako součást identity. U nás jako provokace.
Kdybyste postavili vedle sebe Krajčův modrý oblek bez rukávů a Harryho Stylese v saku bez košile — proč by podle vás jeden u nás „neprošel“, zatímco druhý je ve světě brán jako styl? A kde je hranice mezi stylovou extravagancí a kýčem?
Otázka pro vás: Co je pro vás na červeném koberci horší – stylová extravagance, nebo kýč, který je mimo trendy? A proč si myslíte, že něco, co na Grammy funguje, by u nás často neobstálo?
ZDROJE:
https://people.com/justin-bieber-goes-shirtless-for-2026-grammys-performance
https://ew.com/chappell-roan-topless-dress-grammys-2026-red-carpet
https://www.vanityfair.com/style/photos/grammys-2026-red-carpet-outfits-looks
https://www.extra.cz/provokater-krajco-tercem-posmechu-kvuli-svym-outfitum-razna-reakce-zpevaka
