Článek
Je pondělní odpoledne, krátce po 15. hodině. Slunce svítí, fouká poměrně studený vítr a já jsem konečně vyrazil z práce domů s tím, že doma vyřeším nějaké drobnosti, které už byly odkládány příliš dlouho. Potřebuji na to čas, takže jsem z kanceláře vyšel o něco dříve. Ovšem jak už to tak bývá, sotva vystrčím nos ze dveří budovy, zapípá mi na mobilu firemní chat. Zase si někdo na něco vzpomněl na poslední chvíli. Hlavně, že jsem se před odchodem ptal, jestli je vše vyřízeno.
Rozhlédnu se, přecházím silnici a na chodníku vytahuji telefon, abych se podíval, co se děje. Jednoduchý dotaz na umístění souboru, nic, co by se nedalo vyřešit krátkou odpovědí přes chat. Navíc jsem si jist, že tuhle informaci už jsem kolegovi sděloval, zřejmě zapomněl.
Po odpovědi na zprávu schovávám mobil zpět do kapsy a pokračuji v cestě. Po pravé straně chodníku mám budovu, po levé příčně stojící zaparkovaná vozidla a za nimi minimálně využívanou silnici. Blížím se k rohu budovy, když mi telefon zapípá znovu. Zastavuji se, kouknu se opět na telefon, když tu náhle… zpoza rohu se vyřítí cyklista. Dospělý muž, odhadem mezi 25 – 30 lety, a jede poměrně rychle. Nestíhám mu uskočit z cesty, on se také nezvládá vyhnout a lehce o mě zavadí. Padá z kola na zem.
Následující debatu jsem musel uzpůsobit do publikovatelné verze…
„Čum sakra na cestu, ty mentálně nedovyvinutý jedinče!“ začne na mě řvát cyklista, zatímco se sbírá ze země a kontroluje svůj evidentně poměrně drahý stroj. Možná by měl zkontrolovat také zaparkovaná auta, protože on i kolo letěli nebezpečně blízko nich.
„Já mám čumět na cestu? Uvědomuješ si, kudy a jak jsi s tím krámem jel?“ ptám se podrážděně, protože mi ten člověk málem vyrazil telefon z ruky.
„A kudy bych měl podle tebe jet, ty mužský pohlavní orgáne? Mám s tím skákat po stromech?“ byl cyklista nadále velmi neurvalý. Prohlížel si odřené koleno.
„Co třeba zkusit silnici, ty vykleštěný ture? Nebo je pro tebe cesta 6 metrů široká málo?“ ukázal jsem na vozovku, po které shodou okolností zrovna projížděl jiný cyklista. Aspoň někdo má trochu rozumu.
„Ty vykleštěný ture, já jsem se tady mohl zabít a ty řešíš, jestli jedu po silnici, ty fekáliemi potřísněný člověče se středním stupněm mentální retardace. Co bys jako dělal, kdybych si tady rozrazil hlavu?“ rozzuřil se cyklista.
„No já bych ti tak maximálně zavolal sanitku. Zaprvé nemáš na chodníku co dělat, nota bene na něm nemáš jezdit jak blázen, zadruhé máš mít na hlavě helmu. A teď nemyslím to tvoje páčo, který ti akorát brání ve výhledu, myslím jako helmu koupenou v obchodě se sportovními potřebami!“ pokračoval jsem v jízlivém rýpání. Ostatně – byl jsem v právu.
„Ty jedinče s diskutabilní sexuální orientací, ty máš štěstí, že na tebe nemám čas, jinak bych ti tady dal do držky!“ sice vyhrožoval, ale měl se k odjezdu.
Řekl jsem si, že takového troubu asi nemá smysl nějak dál řešit. Nabil si sám, odřel si i kolo, což by mu jako poučení do příště mělo stačit. Přesto jsem si ještě neodpustil zdravici na cestu: „Velice ti děkuji, že mě dnes nezbiješ. Oceňuji tvoji šlechetnost a přeji ti poklidný zbytek cesty.“
Cyklista ještě pronesl několik neadresných vulgarismů, ale nasedl na kolo jal se pokračovat v jízdě. A představte si – najednou přesně věděl, kde se ta silnice, po které mají cyklisté jezdit, nachází.
A jak je vlastně v zákoně upravena jízda na kole po chodníku? Inu, velmi jednoduše, není povolena. Dovolím si citovat sbírku zákonů:
Zákon o silničním provozu č. 361/2000 Sb., paragraf 53:
(2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích než chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce užívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak nebo pokud nejde o užití chodníku vozidlem základní složky integrovaného záchranného systému nezbytné k plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností nebo vozidlem obecní policie při plnění jejích úkolů.
(7) Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí užít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí užít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky.
Toliko k případnému zavinění kolize. Opravdu není povinností chodce se dívat, jestli za rohem nečíhá nějaký blázen na kole. A navíc, stačila by trocha ohleduplnosti a celá situace se mohla odehrát úplně jinak…
Zdroj: https://www.zakonyprolidi.cz/
