Článek
Ne že by místní kuchyně nebyla božská, ne že by lidé nebyli srdeční nebo krajina dechberoucí. Ale když stojíte v odpoledním žáru u malé gelaterie někde v Kalábrii a pozorujete, jak vás ve vitríně vyzývají pistáciová, citronová nebo jahodová zmrzlina, a cítíte, jak vám slunce leze pod kůži – pak už není pochyb. Léto je tady. A má příchuť gelata.
Italská zmrzlina – gelato – není jen dezert. Je to kulturní fenomén, sociální událost i dědictví předávané z generace na generaci. A především, je to zážitek. Zatímco v Česku si člověk dá zmrzlinu spíš mimochodem, často s pocitem „hlavně ať to rychle sním, než mi to steče po ruce“, v Itálii je to spíš událost. V Kalábrii jsem to zažil opakovaně – místní usedají s kornoutem do stínu pod palmou, pomalu se zapojují do rozhovorů nebo jen pozorují ruch kolem sebe. Nikam nespěchají. Zmrzlina se nejí, ta se vychutnává.
Možná jste si toho také všimli. U nás se sice nabídka zmrzlin v posledních letech zlepšila – přibylo řemeslných výrobců a zajímavých (ne vždy nutně v pozitivním smyslu) příchutí – ale způsob servírování zůstává často na úrovni školní jídelny. Porcovač na zmrzlinu, kovová naběračka s pružinkou, jejímž jediným cílem je vytvarovat úhledný kopeček. Kdyby šlo jen o vzhled, budiž. Jenže právě tímto způsobem se zmrzlina často „ošidí“ – kopeček je prostě ve srovnání s Itálií legračně malý.
V Itálii – a v Kalábrii obzvlášť – žádné takové manýry nečekejte. Tam vládne špachtle. Ano, ten prostý kovový nástroj, kterým zmrzlinář energicky a s elegancí nabírá velkorysé dávky gelata. Každá porce tak působí bohatě, vzdušně a zároveň poctivě. Nikdo nepočítá centimetry. Dáte si malý kornout? Často dostanete dvě i tři příchutě, a když se usmějete, možná i malý bonus navrch. Velký kornout? Připravte se na menší umělecké dílo, které bude výzvou pro rovnováhu. Tohle je jeden z těch detailů, které člověk ocení až tehdy, když to sám zažije. Gelato tu zkrátka není o „kopečku za čtyřicet“, ale o radosti z každého sousta.
A pak jsou tu příchutě. V Kalábrii není nutné vymýšlet „slaný karamel s černým sezamem a spirulinou“. Vystačí si s klasikou – protože je prostě geniální. Pistáciová z Bronte (dobře, to už je Sicílie, ale tady k mání všude), místní citrony s nezaměnitelnou svěžestí, jahody, které chutnají jako červené léto, nebo například gelato z bergamotu – citrusového plodu, který roste právě v Kalábrii a dává typickou vůni čaji Earl Grey. Zmrzlina z něj má jemně nahořklý tón a osvěžující charakter. Tu jsem ovšem vzhledem k tomu, že Earl Grey nemusím, vynechal.
Zajímavostí je, že mnoho gelaterií vyrábí gelato přímo na místě a často denně. Používají sezónní a lokální suroviny – což mimo jiné znamená, že jahodová je skutečně jahodová, ne růžová chemie. A pokud se ptáte na smetanovost – ano, je tu, ale ne těžká. Gelato má méně tuku než běžná zmrzlina a méně vzduchu, takže působí krémověji a intenzivněji.
Zatímco u nás si často koupíme zmrzlinu jen „aby bylo něco sladkého“, v Kalábrii jsem viděl lidi, kteří přijdou do gelaterie, jen tak si sednou a v klidu si vychutnávají svoji porci chladivého potěšení. S odpoledním či večerním espressem, samozřejmě. Nebo zmrzlinu ve sladké žemli – ano, to je další specialita! Gelato servírované v měkkém sladkém pečivu se nazývá brioche con gelato a je oblíbené hlavně na jihu. Místní tvrdí, že to je ideální snídaně. Inu, poté, co jsme pravidelně snídali sladké cornetto s kapučínem si asi umím představit i tu briošku se zmrzlinou. Jen děti po takovém „menu“ mají energie jak motorová myš.
Když jsme se z Kalábrie vrátili domů, rozhodli jsme se zamířit do místní zmrzlinárny / cukrárny. Nečekal jsem italský zázrak, ale chtěl jsem alespoň vzpomínku. Obsluha mi naservírovala dva poměrně drobné kopečky, jeden se tvářil jako dubajská čokoláda, druhý jako jahodový. Chuť? Herež, budiž. Nebyla špatná, ale nebylo to ono. A pak přišel účet – 90 korun. Nestěžuji si, jen konstatuji. S povzdechem jsem si vzpomněl na Amanteu, špachtli a ten kopec gelata, který jsem tam dostal…
Pokud plánujete letní dovolenou v Kalábrii, není nutné vždy hledat největší památky nebo nejlepší restaurace. Najděte si malou gelaterii, posaďte se do stínu a dopřejte si jeden kornout radosti. Protože tak chutná opravdové léto.
