Článek
Existují ranní rituály, o kterých se píšou knihy — studená sprcha, meditace, běhání za svítání. A pak je tu jeden, který má na kvalitu dne často větší vliv než všechny motivační podcasty dohromady, ale mluví se o něm podstatně méně: ranní stolice.
Lidské tělo má přirozený gastro-kolický reflex. To je odborný název pro jev, kdy se po probuzení a po jídle (typicky snídani) zvýší aktivita tlustého střeva. Jinými slovy: tělo je biologicky nastavené na to, že ráno je ideální čas „vyprázdnit sklad“. Není to zvyk, není to rozmar, je to fyziologie řízená nervovou soustavou a hormonálními změnami, které doprovázejí přechod ze spánku do bdělosti. Jakmile se probudíte, rozhýbe se nejen mozek, ale i trávení. A když do toho přidáte jídlo nebo teplý nápoj, střeva dostanou jasný signál: je čas udělat některým věcem Pá Pá.
Pravidelné vyprazdňování pomáhá udržovat správnou funkci trávení. Když stolice ve střevě nezůstává zbytečně dlouho, snižuje se riziko zácpy, nadýmání a nepříjemného tlaku v břiše. To nejsou drobnosti — plné střevo umí zhoršit soustředění, náladu i ochotu komunikovat s lidmi, zvlášť před první kávou. Z lékařského hlediska je zadržování stolice jedním z faktorů, které mohou přispívat k tvrdnutí stolice, obtížnějšímu vyprazdňování a celkovému diskomfortu. Střevo totiž vstřebává vodu. Čím déle obsah zůstává uvnitř, tím sušší a tužší může být.
Ranní stolice má ještě jednu výhodu: předvídatelnost. Tělo má rádo rutinu. Pokud chodíte přibližně ve stejnou dobu, podporujete pravidelnost střevní činnosti. Odborníci na trávení se shodují, že pravidelný režim, dostatek vlákniny, tekutin a pohybu patří k základům zdravého vyprazdňování. Ráno do toho všeho přirozeně zapadá. Vláknina zvětšuje objem stolice a podporuje pohyb střev, tekutiny zabraňují nadměrnému vysychání a pohyb stimuluje peristaltiku. Ranní rozjezd organismu je tak ideální moment, kdy se všechny tyto faktory potkávají.
A teď čistě prakticky. Den bez ranní stolice je trochu jako odchod z domu bez nabitého telefonu. Technicky to jde, třeba si ten telefon dobijete někde v práci. Ale někde vzadu v hlavě víte, že to není ideální a že vás to může dohnat v tu nejméně vhodnou chvíli. Kdo jezdí ráno po D1 do Brna, ví přesně, jak to myslím. Lidské tělo má totiž pozoruhodnou schopnost ozvat se přesně ve chvíli, kdy zrovna stojíte v koloně, široko daleko žádná pumpa a navigace hlásí zpoždění 47 minut.
Navíc existuje i psychologický efekt. Pocit „vyřešeno“ hned po ránu snižuje tělesný diskomfort, což může nepřímo zlepšit pohodu a soustředění během dne. Není to žádná mystika, ale prostý fakt: když vás nic netlačí ani nebolí, mozek se může věnovat práci, řízení, schůzkám nebo řešení problémů, místo aby část kapacity zabíralo přemýšlení o tom, kde je nejbližší toaleta. Trávicí trakt a nervová soustava jsou propojené víc, než si běžně uvědomujeme, a nepohodlí v břiše se může projevit i na náladě.
Důležitou roli hraje i to, že ranní vyprazdňování bývá u mnoha lidí spojeno s klidnějším prostředím a dostatkem času. Večer bývá trávení zpomalenější a přes den jsme často ve stresu nebo mimo domov, což přirozené signály těla potlačuje. Ráno je z tohoto pohledu logisticky výhodné. Tělo spolupracuje a prostředí většinou taky.
Ne, ranní stolice z vás neudělá úspěšnějšího člověka, milionáře ani jogína. Neurychlí kariéru ani nezlepší mezilidské vztahy. Ale pomáhá tělu fungovat tak, jak bylo navrženo. A když tělo funguje, mozek má víc prostoru řešit důležitější věci než vnitřní logistiku tlustého střeva. Z pohledu medicíny jde o úplně obyčejnou součást zdravého trávení. Z pohledu každodenního života o nenápadný, ale velmi praktický základ dobrého startu dne.
Takže až si zítra ráno budete dělat čaj nebo kávu, vzpomeňte si: některé z nejdůležitějších procesů produktivního dne probíhají tiše ( i když…), nenápadně — a za zavřenými dveřmi koupelny. A jsou podložené biologií, ne motivačními citáty z Instagramu.
