Článek
„Osvícení se nedá dosáhnout aktivitou mysli.“
„Klid je Nejvyšší štěstí.“ Buddha
Nirvána je Nejvyšší štěstí - úleva od veškerého utrpení.
„Prázdnotu a Světlo od sebe nelze oddělit.“ Buddha
Buddhovo Učení není náboženství. Je to Cesta. Je to soubor technik, jak dosáhnout Probuzení vlastním úsilím.
Buddha je nazývaný Učitel lidí i Bohů. Není Bůh ani Vládce Karmy.
Džhána (jhána, jhana, dhyana, dhjána, čchan, zen) je jedním z klíčových pojmů v Učení Buddhy a hinduismu. Označuje vysokou míru soustředění, někdy se proto překládá jako pohroužení.
Původní pálijský termín džhána označuje stav, v němž mysl nehnutě spočívá u jediného předmětu. Dočasně je překonáno ne potlačeno pět překážek (nívarana), tedy
smyslná touha (káma-čhanda),
nenávist (vjápáda),
nepokoj a výčitky (udača a kukuča),
strnulost a malátnost (thína-middha) a
pochybovačnost (vičikiččhá).
Překonání těchto překážek najednou vede k rozvíjení meditačních vnorů, které jsou provázeny štěstím a vrcholí v Nirváně.
Čtyři ušlechtilé (vznešené) pravdy
- Pravda o utrpení (skt. dukkha – utrpení).
- Pravda o vzniku utrpení (skt. samudaja – původ, příčina).
- Pravda o ustání utrpení (skt. niródha – zánik, zrušení)
- Pravda o cestě vedoucí ke konci utrpení (Ušlechtilá osmidílná stezka) (skt. marga – cesta) viz níže
Ušlechtilá pravda o utrpení
Věci v životě jsou neuspokojivé a strastiplné:
- zrození
- stárnutí
- nemoc
- smrt
- zármutek
- nespokojenost
- bolest
- neštěstí
- nepohodlí
- spojení s tím, co je nepříjemné
- odloučení od toho, co je příjemné
- nedosáhnutí/nezískání toho, co si přejeme dosáhnout/získat.
Ušlechtilá pravda o vznikání utrpení
Příčinou utrpení jsou žádostivosti vedoucí k zachování života a ke znovuzrozování, které doprovází rozkoš a ulpívání na ní, a hledání potěšení v různých pomíjivých věcech; tedy žádostivost po smyslových rozkoších, po bytí a po zániku (toho co nechceme).
Poznámka: tato žádostivost, spojená s ulpíváním, zaslepeností a nenávistí, váže bytosti v koloběhu utrpení v Samsáře. Příčiny vzniku utrpení jsou do detailu popsány v naukách 12 článků řetězu podmíněného vznikání. Smysly v buddhistickém pojetí zahrnují i mysl, smyslové rozkoše zde nejsou jen ty tělesné. Pro porovnání: Samjódžana
Ušlechtilá pravda o zaniknutí utrpení
Utrpení je možné učinit konec úplným zničením a zaniknutím právě této žádostivosti. Jejím opuštěním a zanecháním, osvobozením se a neulpíváním na ní.
Poznámka: zánik žádostivosti se vykládá (např. v rámci Théravády) jako zbavení se hlavních kořenů utrpení – zaslepenosti (móha), lpění (lóbha) a nenávisti (dósa).
Ušlechtilá pravda o stezce vedoucí k zaniknutí utrpení
Je to tato Ušlechtilá osmidílná stezka, totiž správné (pravé):[zdroj?]
- chápání, (pochopení) – Pochopit utrpení, pochopit vznikání utrpení, pochopit zaniknutí utrpení, pochopit stezku, vedoucí k zaniknutí utrpení; to je správné chápání.
- myšlení, (zamýšlení, záměr) – Myšlení oproštěné od žádosti, od zlovůle, od krutosti; to je správné myšlení
- mluva, (mluvení) – Zdržovat se lhaní, pomlouvání, drsné řeči, planého tlachání; to je správná mluva
- konání, (jednání) – Zdržovat se zabíjení a braní toho, co není darováno, vystříhat se nepříslušných pohlavních styků; to je správné konání
- živobytí, (životospráva) – Když ušlechtilý žák, který se vyhne nesprávnému způsobu nabývání živobytí, nabývá své živobytí správným způsobem života; to je správné živobytí
- snažení, (úsilí) – Tu ušlechtilý žák v sobě vzbudí vůli vyhnout se vzniku zlých, škodlivých stavů mysli; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a úsilí. Vzbudí v sobě vůli překonat zlé, škodlivé stavy, které v něm již vznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. Vzbudí v sobě vůli vyvinout blahodárné stavy, které v něm ještě nevznikly; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje. Vzbudí v sobě vůli uchovat si již vzniklé blahodárné stavy, aby je nezanedbával, ale přivedl k růstu, ke zrání a dokonalému rozvoji; vyvine snahu, probudí v sobě energii, zaměří na to svou mysl a usiluje
- uvědomění, (pozornost, všímavost) – Tu ušlechtilý žák vytrvale soustředí pozornost na tělo, uvědomuje si právě a jen tělo, na pocity, uvědomuje si právě a jen pocity, na mysl, uvědomuje si právě a jen mysl; na dharmu, uvědomuje si právě a jen dharmu; horlivě, s jasným pochopením a bděle přítomně, opustiv chamtivost i znechucenost ve vztahu ke světu. To je správné uvědomění.
- soustředění – Tu ušlechtilý žák, odvrácen od smyslových předmětů, od neprospěšných věcí, dosáhne prvního vnoru, které vzniká z odpoutání, provázeno rozjímáním a naplněno povznesením a radostí. Po odeznění myšlenkových pochodů a rozjímání, když bylo dosaženo klidu a sjednocení mysli, dosáhne žák druhého vnoru, které vzniká ze soustředění a naplněno povznesením a radostí. Po odeznění nadšení prodlévá žák s vyrovnanou myslí, bdělý a jasně přítomný a zažívá v sobě onen pocit, o kterém Vznešený praví „Šťastný je, kdo prodlévá s vyrovnanou myslí a bdělostí“. Tak dosáhne třetího vnoru. Když se žák odpoutal od potěšení i bolesti a dřívějších radostí a strázní, vstoupí žák do stavu mimo štěstí a utrpení a dosáhne tak čtvrtého vnoru, které je očištěno duševní rovnováhou a uvědoměním. To je správné soustředění.
Ušlechtilá Osmidílná stezka: (Čtvrtá Vznešená Pravda)
Stezky moudrosti (paňňá)
- (1) Správné chápání je pochopení a vhled do čtyř vznešených pravd. K tomu patří také vhled do pomíjivosti a neuspokojivosti všech jevů a pochopení, že neexistuje žádné trvalé „já“ (anattá).
- (2) Správné myšlení znamená přemýšlet, hovořit a jednat bez žádostivosti, nenávisti a krutosti.
Stezky mravnosti (šíla)
- (3) Správná mluva se vyhýbá lhaní, pomlouvání, drsným výrazům a zbytečnému tlachání a povzbuzuje druhé k prospěšným činům.
- (4) Správné konání znamená zdržet se zabíjení, braní toho, co nebylo darováno a nepříslušných pohlavních styků.
- (5) Správné živobytí znamená vykonávat taková povolání, která neškodí druhým bytostem. S tím je neslučitelné například obchodování se zbraněmi, zvířaty či opojnými látkami, práce na jatkách, obelhávání a okrádání lidi prací v bankovním systému a v exekutorství, získávat obživu jako nájemný vrah, rybář, žoldák.
Stezky soustředění (samádhi)
- (6) Správná snaha zahrnuje úsilí vyhnout se neprospěšným stavům mysli nebo je překonat, pokud už vznikly, a vyvolat a udržet prospěšné stavy mysli.
- (7) Správná bdělost se týká uvědomování si pěti složek (tělesnosti, vědomí, vnímání, cítění a mentálních formací). Zahrnuje neustálé uvědomování si tělesných funkcí (dýchání, chůze, stání, atd.), všech obsahů vědomí, vjemů, pocitů a dalších mentálních fenoménů. Aby člověk mohl mentální funkce ovládat, musí si jich být nejprve vědom.
- (8) Správné soustředění zahrnuje meditační techniky sloužící k vyvinutí dostatečné koncentrace mysli, která je nezbytná pro dosažení vhledu do pravé skutečnosti.
Čtyři stupně svatosti
Čtyři stupně svatosti v buddhismu (především v théravádové tradici) představují postupné etapy na cestě k probuzení (nirváně) a osvobození od koloběhu znovuzrozování (samsáry). Tyto stupně označují duchovní pokrok jedince, který směřuje k dosažení stavu plného probuzení (arahant).
Čtyři stupně svatosti jsou:
- Vstupující do proudu (sótápanna): Jedná se o první stupeň, kdy člověk poprvé nahlédl pravdu dharmy a dosáhl takového stupně pochopení, že již nemůže poklesnout do nižších forem znovuzrození (peklo, zvířata, hladoví duchové). Je zaručeno, že dosáhne konečného osvobození nejpozději během sedmi dalších znovuzrození [pali: Sotapanna].
- Jednou se vracející (sakadágámí): Tento světec zredukoval pouta připoutanosti a nelibosti natolik, že se do světa smyslů (lidské říše) znovuzrodí již pouze jednou [pali: Sakadagami].
- Nikdy se nevracející (anágámí): Třetí stupeň, kdy se bytost již nikdy nevrátí do světa smyslů (neztělesní se znovu jako člověk). Po smrti se rodí na tzv. "čistých stanovištích" (světy jemné hmoty), kde dosáhne plné nirvány [pali: Anagami].
- Svatý (arahant): Konečný stupeň, kdy byly přetnuty všechny pouta, zničeny nečistoty mysli (kilešas) a odstraněna nevědomost. Arahant dosáhl plného osvícení, nirvány, a po smrti již nenásleduje žádné další znovuzrození [pali: Arahant].
Tento koncept popisuje postupnou cestu k cíli, který stanovil Buddha Šákjamuni, a je úzce spjat s pochopením čtyř ušlechtilých pravd a praktikováním osmidílné stezky.
Deset pout (pálijsky dasa samyojananí) je v buddhismu (zejména v théravádě) klíčový seznam deseti pout (nebo okovů), která připoutávají bytosti k neustálému koloběhu znovuzrozování (samsára) a způsobují utrpení.
Postupným odstraňováním těchto pout dosahuje praktikující osvícení a nakonec arahantství.
Deset pout (rozdělených na nižší a vyšší):
- Pět nižších pout (samyodžana), která vážou bytost ke světu smyslů:Sakkája-ditthi: Iluze osobnosti, mylná představa o trvalém „já“.
Vitikiccha: Pochybnosti (o Buddhovi, učení, komunitě).
Sílabata-parámása: Připoutanost k rituálům a obřadům (víra, že samotné rituály vedou k osvobození).
Káma-čchanda: Smyslová žádostivost.
Vjápáda: Nevole, zášť, hněv. - Pět vyšších pout, která vážou bytost k vyšším formám existence (světu forem a bezforemnému světu):
6. Rúpa-rága: Touha po existenci ve světech forem (jemnohmotné sféry).
7. Arúpa-rága: Touha po existenci v bezforemných světech (nehmotné sféry).
8. Mána: Pýcha, domýšlivost, srovnávání se.
9. Uddžčha: Roztržitost, nepokoj mysli.
10. Avidžá: Nevědomost (neznalost Čtyř vznešených pravd).
Stupně osvobození:
- Vstup do proudu (sótápanna) odstraňuje první 3 pouta.
- Jednou se navracející (sakadágámí) oslabuje 4. a 5. pouto.
- Nikdy se nenavracející (anágámí) zcela odstraňuje 4. a 5. pouto.
- Arahant odstraňuje všech 10 pout a dosahuje nirvány.
Vznešené prodlévání:
Brahmavihára v pálí i v sanskrtu znamená „Vznešený příbytek“. V buddhismu se tímto pojmem označují čtyři stavy mysli (přesněji mentální formace), jejichž rozvíjení je velmi doporučováno :
Jsou nazývány „vznešené“, protože představují správný způsob chování k druhým bytostem. Jsou nazývány „příbytky“, protože by se měly stát stálým rysem osobnosti, spíše než místem krátkých a řídkých návštěv. Jsou také označovány za „bezmezné“ (appamaňňa) stavy mysli, protože by neměly zůstat ohraničené na jednu skupinu bytostí, ale měly by být rozvíjeny stejnou měrou ke všem živým tvorům. Jsou neslučitelné s nenávistnými stavy mysli (dosa).
Aby byly tyto kvality plně rozvinuty, doporučuje se je mít nejen za principy jednání a náměty k přemýšlení, ale také je používat jako témata systematické meditace. Ta navíc vede k hlubším meditačním pohroužením, neboli vyšším stupňům mentální koncentrace, tzv. džhánám, které dále slouží k rozvíjení vhledu do pravé povahy jevů a tím k dosažení nirvány.
Máte právo znát Cestu.
Porovnejte s mlácením prázdné slámy falešného „Lámy“ Ole Nydhala.
