Jak se v Česku vyvíjí důvěra v demokracii?

Loni v listopadu uplynulo 35 let od změny režimu a nastolení demokratického zřízení. Průzkumy veřejného mínění pravidelně zjišťují, jak občané vnímají demokracii, do jaké míry na ní spoléhají, zkoumají důvěru ve státní instituce apod. Tato analýza se zabývá vývojem důvěry v současný systém a porovnává výsledky s jeho aktuálním stavem.

Názor na spokojenost s demokracií v průběhu let několikrát významně kolísal. Z grafu níže vyplývají tři významné meziroční propady. V roce 2013 klesla spokojenost oproti předchozímu roku o 11 %. Tento propad navázal na 7% úbytek, který začal již o rok dříve. Během dvou let tak hodnocení fungování demokracie spadlo celkově o 18 %.

Druhý významný pokles nastal mezi únorem a zářím 2019, kdy byl rozdíl ve spokojenosti 12 %. Třetí ztráta nastala v roce 2021. Oproti roku 2020 kleslo v následujícím roce hodnocení fungování demokracie o 14 %.

Největší spokojenost zaznamenali výzkumníci v únoru 2019, celkem 67 %, naopak nejnižší v roce 2013: 33 %.

Navzdory kolísajícímu hodnocení fungování má demokracie celkem stabilní podporu. Od roku 2018 se pohybuje okolo 55 %, předtím mezi 45 a 50 %. K výraznější poklesu došlo pouze v roce 2012, kdy byla podpora demokracie 42 %.

V porovnání komunistického režimu, období krátce po revoluci a současného režimu je nejlépe hodnoceno období 90. let, její éru vnímá dlouhodobě pozitivně více než třetina občanů.

Popularita současného systému se drží okolo 20 %. Nejsilnější byla v roce 2019, kdy jí kladné hodnocení přisoudilo 35 % dotázaných.

Data o hodnocení komunistického režimu ve srovnání se současností sahají pouze do roku 2009. Významnější podporu měl pouze v letech 2012 a 2013, poté jeho podpora klesla a v současnosti se drží na 13 %.

Porovnání celkových poměrů před listopadem 1989 a po něm však ukazuje, že navzdory současnému kladnému hodnocení 90. let v té době názor pozitivně hodnotící předrevoluční poměry posiloval až do roku 1998, kdy dosáhl 28 %. Od konce 90. let až zhruba do poloviny nultých let zastoupení tohoto názoru klesalo a od té doby se pohybuje přibližně mezi 15 a 20 %.

Co se týče svobody slova, jako dobrou ji hodnotí 44 % občanů, naopak za špatnou ji považuje 22 % lidí. Třetina dotázaných se nepřiklání ani na jednu stranu.

Více než třetina dotázaných si myslí, že se za posledních 10 svoboda slova zhoršila. Přibližně stejné množství lidí si není jisto a pouze 22 % zaznamenalo zlepšení.

Co je příčinou toho, jak lidé hodnotí demokracii? Grafu vývoje spokojenosti s politickou situací ukazuje několik velkých výkyvů, které lze přičíst konkrétním událostem, jež se promítly do hodnocení demokracie. První vlna odkazuje na podzim 1992 a dělení Československa. Druhá vlna byla na konci roku 1997, kdy se rozpadla vládní koalice premiéra Václava Klause po odhalení nelegálního financování ODS. Na jaře 2005 byla drobná výchylka způsobená pádem vlády kvůli aférám premiéra Stanislava Grosse.

Třetí vlna probíhala od jara 2011 do září 2013 během vlády Petra Nečase. Na jaře 2017 došlo k výchylce kvůli aféře tzv. „korunových dluhopisů“ tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Předseda vlády za ČSSD Bohuslav Sobotka tehdy varoval před pádem vlády. Nakonec došlo pouze na Babišovo odvolání. Čtvrtá vlna nastala během pandemie nemoci covid-19.

Hodnocení politické situace se promítlo i do výše zmíněného vývoje názoru na kvalitu demokracie. Během krize v letech 2012 a 2013 považovalo demokracii za nejlepší způsob vlády pouze 42 % občanů, což bylo nejníže za celou dobu zkoumání. Tedy i po nástupu pandemie zde byla vyšší podpora.

Vliv mají také aspekty osobního života, jako příjem, majetek nebo sociální problémy (Prokop a Komárek, 2021). V případě ekonomických krizí, jako například během pandemie covidu nebo za vlády Petra Nečase, kdy ministr financí Miroslav Kalousek zaváděl vyšší daně, můžou být nízké příjmy, potažmo vysoké výdaje jedním z důvodů, proč lidé důvěřují demokracii méně než v čase blahobytu.

Ze tří alternativ k demokratickému způsobu vlády měl v průzkumu CVVM nejmenší podporu vojenský režim, jemuž vyslovilo podporu pouze 5 % respondentů. O něco větší podporu než návrat komunistického režimu má autoritářský vůdcovský režim, pro nějž se vyslovilo 17 % účastníků.

Bližší pohled na stoupence komunistického režimu a autoritářského systému podle politických preferencí ukazuje názorovou blízkost stran na okraji politického spektra, ačkoliv jdou ideologicky proti sobě.

Návrat komunistické totality nepožadují zdaleka všichni dotázaní příznivci KSČM. Navzdory ultrapravicovému zařazení se k tomuto názoru hlásí necelá třetina voličů SPD. K minulému režimu se hlásí také cca pětina stoupenců hnutí ANO.

Zato u vůdcovského režimu je podpora u voličů SPD a KSČM téměř shodná, u SPD o trochu silnější, necelá polovina voličů. Vzhledem k zařazení obou politických subjektů na protilehlých okrajích politického spektra to naznačuje vliv efektu politické podkovy.

Teorie politické podkovy tvrdí, že extrémní strany nebo hnutí, které jsou vůči sobě v protipólu, mají k sobě blíže než k politickému středu.

Srovnání nacistické a komunistické totality ukazuje, že navzdory pouhé 14% podpoře návratu předlistopadového režimu má toto období pozitivnější hodnocení. Zatímco období protektorátu hodnotilo kladně 7 % respondentů, komunistický převrat v roce 1948 má 11 % a éru normalizace hodnotí pozitivně třetina dotázaných.

Podle organizace V-dem je demokracie v Česku na dobré úrovni. Míru demokracie hodnotí na základě několika ukazatelů (V-Dem Democracy Indices, 2023):

Měří princip zastupitelské demokracie, včetně toho, zda byly volby svobodné a spravedlivé, a také rozšířenost nezávislých médií. Je součástí všech ostatních indexů jako ústřední pilíř demokracie.

Zahrnuje měřítka právního státu, systém brzd a rovnovah a občanské svobody.

Udává, do jaké míry se občané podílejí na řízení státu prostřednictvím místních demokratických institucí, občanských sdružení a přímé demokracie.

Měří, do jaké míry se rozhoduje „v nejlepším zájmu lidu“ oproti nátlaku úzkých zájmových skupin.

Ukazuje úroveň rovného přístupu ke zdrojům, moci a svobodám napříč různými skupinami ve společnosti.

V žebříčku liberální demokracie se Česko nachází na 13. místě v sekci top 10 %. Volební demokracie hodnocená je o dvě příčky výše. Nejlépe hodnocený ze všech parametrů je rovnostářská demokracie, 8. pozice. Výrazně hůř si vede deliberativní demokracie (27. místo) a nejhorší je participativní demokracie (56. místo) (Nord et al., 2023).

Navzdory „sezonním výkyvům“ je důvěra v demokracii v Česku vysoká. Drtivá většina obyvatel ji stále považuje za nejlepší způsob vlády. Ačkoliv spokojenost s politickou situací neustále kolísá, nezdá se, že by byl ve společnosti viditelný příklon

k autokratickým totalitním režimům, přestože někteří voliči stran, které jsou na okraji politického spektra, se hlásí k tomuto názoru.

Spokojenost s politickou situací, a tedy i důvěru v demokracii, ovlivňují zejména dopady krizí, které lze rozdělit na politické (kauzy vysokých ústavních činitelů) a ekonomické.

Samotná demokracie je na tom zatím dobře. Česko patří mezi nejdemokratičtější země na světě. Vzhledem k situaci v okolních státech střední Evropy je otázkou, jak dlouho si tento status udrží.

ČADOVÁ, Naděžda, 2024. Česká veřejnost o fungování demokracie a nedemokratických alternativách politického systému – duben/květen 2024. Online.

Centrum pro výzkum veřejného mínění. S. 1. Dostupné

z: https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5839/pd240726.pdf. [cit. 2025-01- 06].

ČERVENKA, Jan, 2024a. Třicet pět let od sametové revoluce z pohledu české veřejnosti. Online. Centrum pro výzkum veřejného mínění. Dostupné

z: https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5889/pd241111.pdf. [cit. 2025-01- 06].

ČERVENKA, Jan, 2024b. Čeští občané o svých možnostech ovlivnit veřejné dění a o svobodě slova – duben/květen 2024. Online. Centrum pro výzkum veřejného mínění. Dostupné z: https://cvvm.soc.cas.cz/images/articles/files/5850/pd240819.pdf. [cit. 2025-01-06].

AV21, 2022. Online. Dostupné z: https://cvvmapp.soc.cas.cz/. [cit. 2025-01-06].

V-Dem Democracy Indices, 2023. Online. In: Wikipedia: the free encyclopedia. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, aktualizováno 31. 10. 2024. Dostupné

z: https://en.wikipedia.org/wiki/V-Dem_Democracy_Indices. [cit. 2025-01-06].

Nord, Marina, Martin Lundstedt, David Altman, Fabio Angiolillo, Cecilia Borella, Tiago Fernandes, Lisa Gastaldi, Ana Good God, Natalia Natsika, a Staffan I. Lindberg. 2024. Democracy Report 2024: Democracy Winning and Losing at the Ballot. University of Gothenburg: V-Dem Institute.

PROKOP, Daniel a KOMÁREK, Jakub, 2021. Důvěra v demokracii v ČR. Online. PAǪ Research. Dostupné

z: https://drive.google.com/file/d/1TtcqT47S1eYpVjBIHysr7SO8×_ftqmoD/view. [cit. 2025-01-11].