Článek
Jakým způsobem se měnila role otce v průběhu posledních století?
Otcovství se výrazně mění v době průmyslové revoluce, kdy se ve velké míře lidé stěhovali z venkova do velkých měst. Tím členy rodiny, kteří doposud pracovali společně, rozdělila (Biddulph, 2010). Eichelberger (2017) poukazuje na to, že v minulosti byl otcův zájem umocněn povinností předat mu majetek a s tím často související povolání či dílnu, díky čemuž synovi věnoval mnoho času a pozornosti.
Stejně popisuje změny, které přinesla průmyslová revoluce i Zoja (2005) a dodává, že otec byl stále považován za vzor, avšak průmyslovou revoluci považuje za nejtemnější hodinu otcovství, jelikož zničila tyto sociální vztahy. Industrializace odvedla velkou část otců do továren, kde se ztratili z dohledu svých dětí, tedy už jim nesloužili jako vzor a nevedli je na jejich cestě k dospělosti.
Další změna nastává v době první světové války, kdy otcové často odcházeli na frontu a ženy převzaly otcovské povinnosti (Novák, 2013). Dvacáté století pak tuto transformaci otců dovršilo a hlavní úlohou otce přestalo být zprostředkovávání hodnot, ale vydělávání na živobytí mimo domov, tato postava živitele se ustálila, takovýto otec již věnuje dětem minimum času, ale v podstatě se za to necítí provinile, naopak má pocit viny, když propásne příležitost zbohatnout. Zoja (2005) tento proces nazývá změna z učitele na živitele.
Muž v dnešní společnosti byl postupně, poznenáhlu a nenápadně odstaven jako plnohodnotný rodič. Výchově chlapců už není věnována dostatečná pozornost. Komunita, která by v minulosti nevěnovala pozornost výchově kvalitního muže, by pravděpodobně zanikla (Biddulph, 2007). V naší kultuře se často přiznání svých zranění považuje za projev slabosti, což je, jak si myslí Kindlon a Thomson (2011) důvodem, proč je chlapci raději skrývají. Muži si často vlastnosti, které jsou spojovány s ,,tvrdostí“ záměrně pěstují, proto aby se sami chránili před zženštilostí (Poněšický, 2008).
Tradičně byl dobrý otec vnímán jako ten, jehož úkolem je materiálně zabezpečit rodinu. O tom píšou také Kindlon a Thompson (2011), kteří podotýkají, že v této době byl jasně definován otcův úkol živit rodinu a udržovat disciplínu. Orientace na zaměstnání často vede k tomu, že s rodinou tráví málo času a prožívá pocity izolace od zbytku rodiny.
Problémy dnešních mužů
Krom jiných autorů zejména Biddulph (2010) mluví o takzvané masce, za níž se většina dnešních dospělých mužů schovává, přičemž jsou k tomu vedeni od mala, tudíž už si ji ani neuvědomují. Tato maska má především za úkol chránit před vlastní zranitelností, avšak Biddulph (2010) hovoří o nebezpečí, které sebou nese tato maska, pod níž jsou potlačeny skutečné pocity, které se hromadí, až nakonec toto napětí jednoho dne praskne, což muže mít následky jako náhlé zhroucení. Nejčastějšími problémy dnešní generace dospělých mužů jsou osamělost, chorobná soutěživost a celoživotní citová uzavřenost. O stejné masce, ke které jsou chlapci už od malička vedeni se zmiňují také Kindlon a Thompson (2011) a popisují ji jako odvracení se od svého emocionálního života.
Emocionální izolace může mít mnoho podob, může se skrývat za hněv, zlobu, sarkasmus nebo i nepřátelství. Muži jsou často od mala vedeni k tomu, aby vystupovali vně sebe a nemluvili příliš o citech a tímto způsobem jak se Corneau (2000) domnívá, muži brání svou identitu.
Jak tedy současná společnost vnímá otce? Je stále hlavou rodiny, vzorem, učitelem a podporou pro svého syna, nebo z otců dnešní doba udělala převážně nepřítomného živitele?
Zdroje:
BIDDULPH, Steve; Kniha o mužství, Praha: Portál, 2011. ISBN:978-80-262-0012-3.
KINDLON, Daniel J.; THOMPSON, Michael a BARKER, Teresa. Kainova výchova: jak ochránit emoční život chlapců. Praha: Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-395-0.
CORNEAU, Guy; Anatomie lásky, Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-398-6.
PONĚŠICKÝ, Jan; Fenomén ženství a mužství, Triton, 2008. ISBN 978-80-7387-106-2.
ZOJA, Luigi; Soumrak otců: Archetyp otce a dějiny otcovství, Prostor, 2005. ISBN 80-7260-145-8.
EICHELBERGER, Wojciech; Zrazený otcem, Argo, 2017. ISBN 978-80-257-2271-8.
NOVÁK, Tomáš; Jak vychovat sebevědomé dítě, Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4522-0.
