Článek
,,S kamarády!“ jasná odpověď, kterou ale zdaleka nemůžete nabídnout docentovi, který Vám tuto otázku položil jako zadání seminární práce, u které je podmínkou, aby byla založena na faktech, které jste zjistili pomocí dotazníku, zpracovali, vyhodnotili a udělali konkrétní závěr.
Jak dojít ke správné odpovědi? Jak vytvořit dotazník a kde sehnat cílové respondenty? I s tím bylo potřeba se potýkat, tento projekt, ač se to nemusí zdát, byl poměrně náročný. Netřeba Vás zatěžovat vším, co bylo potřeba k získání odpovědi na jednoduchou otázku. Každopádně o závěr tohoto dotazníku bych se s Vámi ráda podělila na následujících řádcích.
Dotazník byl rozdělen na dvě části, jedna pro odpovědi rodičů a druhá pro odpovědi jejich dětí s tím, že rodiče dostali instrukce zaznamenat nejdříve své odpovědi a poté se až dotazovat dětí a doslovně zaznamenat jejich odpověď. Mělo to jeden zásadní důvod, zjistit zda jsou nějaké rozdíly mezi tím, co si rodiče myslí a jaká je skutečnost. A teď už samotné postřehy z mé práce.
S kým si Vaše děti hrají nejraději?
Většina rodičů 55 % z celkového počtu dotázaných uvedlo, že jejich dítě si nejraději hraje s kamarády (většinou ve školce nebo družině, jednalo se o mladší děti). V závěsu 25 % uvedlo, že se svým sourozencem. Zbylé odpovědi byly s rodičem (11 % a sám 9 %)
A jak se liší odpovědi dětí na stejnou otázku?
Děti nejčastěji uvedly své kamarády (70 %), hned za nimi byli rodiče (18 %) a sourozenci nebo jiní rodinní příslušníci jako sestřenice, bratranci (12 %). Žádné dítě neuvedlo, že by si rádo hrálo samo.
Z takto položené otázky vyplynul závěr, že rodiče správně nejčastěji předpokládají, že si jejich děti nejraději hrají se svými kamarády a vrstevníky. Tento výsledek nám také ukazuje, jak důležitý je pro děti kontakt s vrstevníky a jak důležitý je pro jejich rozvoj. Dále nám taky ukázal, že většina dětí hned za svými vrstevníky považuje za nejlepšího parťáka na hraní nikoli sourozence, ale právě své rodiče.
Májí Vaše děti dostatek hraček ?
Není velkým překvapením, že 74 % rodičů odpovídá na tuto otázku, že jejich děti mají hraček až moc. Zatímco jen 26 % uvádí odpověď málo nebo jen akorát.
A jak to vidí děti? Téměř naprostá většina dětí si myslí, že má hraček hodně, ale každé z nich dodalo, že existuje hračka, kterou by si přáli. Ale samy si uvědomují, že mají hraček až příliš a nevadilo by jim, kdyby jich měli méně. Z toho můžeme usoudit, jak se ostatně shodují i odborníci, že děti nepotřebují mít hromady hraček, samy si uvědomují, že je nepotřebují. Ostatně často je nákup hraček jen impulsivní záležitostí, kdy dítě právě v tuto chvíli něco v obchodě chce, ale často o to během chvíle ztrácí zájem.
A jak je to s oblíbenou hračkou?
Jen 37 % rodičů tipovalo oblíbenou hračku svého dítěte shodně s dětmi. Většina 63 % však uvedla něco úplně jiného. Nejčastěji tito rodiče uvedli například herní konzole a mobilní telefony. Avšak u dětí padaly spíše odpovědi jako plyšáci, různé deskové hry, autodráhy a podobně. Proč se tyto odpovědi tak liší? Odpověď najdeme nejspíše v první otázce, děti ztrácejí zájem o mobilní telefony a jiná elektronická zařízení pokud si mají s kým hrát. Jen dle mého osobního názoru je tedy možné vyvodit, že děti se často uchylují k mobilním telefonům aj. v případě, že si nemají s kým hrát, nebo není v okolí nikdo, kdo by se jim věnoval.
Doufám, že některé poznatky pro Vás mohou být přínosem. V dalším článku zaměřeném na toto téma bych Vám ráda představila další výsledky svého zkoumání. Bude zaměřeno na otázky:
Jaké hry mají děti nejraději / co si myslí rodiče?
Kolik času denně tráví děti hraním?
Proč si děti rády hrají?
Co by děti dle svých vlastních odpovědí dělaly raději, než si hrály?
