Článek
Tahle chování na pracovišti jsou ve velké většině normální, nikdo se nad nimi příliš nepozastaví a že vás to zevnitř pomalu užírá, vidíte až časem. Takže možná je to v nějakém vesmíru normální, určitě to ale není zdravé. A zvláštní pozornost věnujte poslednímu bodu, to je chuťovka 🤭
🫡Vždy připraven!
Očekávání, že zaměstnanci budou k dispozici 24/7 na všech kanálech (i těch osobních). Chápu, že pro šéfa je pohodlné mít vždy odpověď, ale pro nás zaměstnance to pohodlné vůbec není. Vzpomínám si na doby, kdy jsem křečovitě sledovala displej, jestli mi náhodou neuteklo nějaké oznámení, na které jsem zapomněla reagovat. Byla jsem ochotná nespat, nebo aspoň mít zapnuté zvonění, aby mě upozornění vzbudilo. Šílené, že? A hádejte co, je to k ničemu. Zaměstnanec získává jednosměrnou jízdenku do vyhoření, má narušený osobní život a produktivita se pomalu, ale jistě vytrácí. Ne nadarmo se říká, že ráno moudřejší večera.
Co s tím?
Podporujte svůj tým v tom, aby po pracovní době prostě vypnul. Pokud nezachraňujete lidské životy, opravdu tu tabulku nemusíte posílat v 11 večer. Jako vedoucí si sami naordinujte respektovat tenhle „time off“.
🔎Šílenství mikromanagementu
Zaměstnanci potřebují prostor pro samostatnou práci, pro samostatné myšlení a rozhodování. No tak, trochu nám věřte. Jestliže někdo něco dlouhodobě neplní dobře, můžete se s ním rozloučit a nebo ano, „mikromenežovat“, ale netřeba předpokládat, že každý potřebuje vodit za ručičku. Taková řízení dává smysl v klíčových aktivitách, ne v tom, zda se správně vyplnil předmět e-mailu.
Co s tím?
Úkoly stanovujte s jasným cílem a dovolte zaměstnancům dosáhnout cílů vlastním způsobem. V týmu podporujte autonomii.
💸Odměňování hodin místo výsledků
Jako kdyby snad to, že jsem v práci 16h denně (místo 8) byl skutečně relevantní signál toho, že dělám maximum. Kdysi se mi to líbilo, jasně, kdo je v práci nejdéle, ten přece dře nejvíc. Pokud šéf odchází ještě před podřízenými, to je přece trapas. Omyl. Odměňovat čas strávený nad úkolem místo hodnocení kvality samotné může působit jako bič, který nás pořád bude nutit zbytečně vysedávat v práci a tvářit se, že tam vyvíjíme něco převratného.
Co s tím?
Učte lidi pracovat „smart“ a ne „hard“.
🏃➡️Kultura okamžité odpovědi
Hezky navazuje na stav, kdy je zaměstnanec vždy připraven. Tohle se ale vztahuje spíš na pracovní dobu. Požadování okamžitých odpovědí vyvíjí stres a zabraňuje dobrému flow.
Co s tím?
Stanovte si pravidla. Pokud posíláte e-mail - odpověď vyžadujete do 2h, pokud používáte Whatsapp, Slack nebo Teams - odpověď požadujete do 30ti minut, pokud skutečně hoří, voláte na mobil a chcete okamžitou odpověď. Můžete si taky stanovit štítky, např. v e-mailu „důležité“, aby bylo zjevné, jak moc věc spěchá.
😴Žádný čas na odpočinek
Přeskočit přestávku nebo jídlo není nic, co z vás udělá frajera/frajerku. Ne, opravdu ne. A ano, byla jsem ve fázi, kdy jsem nejedla a nepauzovala celé dny. Byla jsem hezky podrážděná, ve stresu a v mylném dojmu, že to, že dokážu jet 10h vkuse ze mě dělá super člověka. Spíš tak super trosku 😄 Dodnes nerozumím tomu, jak jsem dokázala fungovat tak nezdravě a nezhroutit se. Jo a jít „na panáka“ po práci, celou dobu tam opět rozebírat práci a zase si neodpočinout a nenajíst se není relax, just sayin.
Co s tím?
U svého týmu podporujte přestávky. Klidně si zaveďte politiku společných obědů, tak si aspoň nikdo nebude připadat, že v rámci pauzy něco zameškal. A myslete na to, že taková krátká procházka venku, na čerstvém vzduchu, může mít blahodárný dopad na budoucí práci (takže jsem 20min někde venku, ale pak si aktivně a efektivně dopracuju zbytek pracovní doby).
💪Výsledky za každou cenu
Zaměření se pouze na výsledky může mít za následek to, že vaši podřízení začnou tzv. „chodit přes mrtvoly“. Ještě vyšší tlak pak může třeba způsobit i to, že se uchýlí k nějakým neetickým praktikám. Možná vám to přijde jako bizár, jako něco nemyslitelného, ale věřte mi, někdy je tlak z toho, že přesně nesplním zadaný úkol opravdu strašidelný. Když jste uvnitř takového kolečka, neříkáte si „však co, ať mě vyhodí“, ale fakt si říkáte „jsem ochotný/á udělat cokoliv“. Ne, nikdy při tomhle „cutting corners“ nebyl zraněn žádný člověk, ani nedošlo k ničemu extra nelegálnímu.
Co s tím?
Myslete na to, že i proces plnění úkolu je důležitý, nejen jeho výsledek. Zároveň v týmu podporujte etický přístup a stálý pokrok.
☠️Toxický vedoucí, toxická kultura
Vedoucí, kteří se živí strachem a manipulací poškozují morálku týmu a jejich výkon. Praktiky, které jsem zažila a rozhodně nevedly k zefektivnění:
- uměle vytvořený stres - nemáte žádný problém, ale někdo někde napsal, že lidi pod stresem pracují lépe a více. Hoďte je do stresového prostředí a jejich pud sebezáchovy je dokope k maximální efektivitě.
- peníze jako "držhubné" - pravidelně lidi přetěžujte a když uvidíte, že už by to mohli vzdát, dejte jim vysokou jednorázovou odměnu a nejlépe nějaký diplom.
- pojďme první ždímat maximum z lidí a pak až promyslíme procesy - nechte lidi běhat jako kuřata bez hlavy, předhánět se s nápady, dejte jim super krátký časový horizont na splnění úkolu. V rámci toho, jak budou narážet na překážky postupně měňte cíl a podmínky k jeho splnění. Až budou všichni s rozumem a energií v koncích, aktivitu zaprocesujte a teprve teď je nechte dělat vše tak, jak jste vlastně původně chtěli.
- starý dobrý gaslighting - velmi zákeřná forma manipulace. Popírejte realitu ("tohle jsem nikdy neřekl, takhle se to nestalo, to se ti jenom zdálo"), svoji oběť obviňujte ("ty si všechno moc bereš, vidíš v tom něco, co tam vůbec není"), zpochybněte její paměť. Hodit se také bude, aby se oběť cítila izolovaná, tak, že si nemá s kým promluvit a na koho se obrátit.
Co s tím dělat?
Tohle prostě nedělejte, díky.
Páni, dočetli jste až sem a ještě máte vůli se vrátit do zaměstnání?😄🤭 Nebojte, pokud jste šéf a některá toxická praktika vám občas „ujede“, máte prostor na zlepšení a zaměstnanci, pokud se potýkáte s něčím nepříjemným, nerada to říkám, ale prostě běžte a změňte prostředí. Můžete se pohnout, nejste strom :)
