Článek
Náročnost péče se navíc může měnit - jak v souvislosti se změnami v soběstačnosti vašeho blízkého (zhoršování nebo zlepšování jeho zdravotního stavu), jednak podle toho, zda pečujete u sebe doma nebo v prostředí, kterému dříve „velel“ výhradně on. Z vlastní zkušenosti také vím, že když do toho pečování člověk „spadne“ naráz, překvapí jej to tolik, že se všeho chytá jako tonoucí stébla – pak jakákoliv drobná rada či povzbuzení velmi pomáhá. Přijměte tedy pár drobných, ale zásadních doporučení.
Rozhodně nedělejte všechno za něj!
Nezapomínejte na to, že cokoliv, co v rámci sebepéče zvládne vámi opečovávaný sám, přinese mu opravdový pocit důstojnosti a naplnění - ač by se nám ten který jeho výkon mohl jevit sebevíc malicherně. S člověkem, který zažívá drobné úspěchy se vám bude určitě lépe spolupracovat. Nebudete se také cítit tak utahaní a sebeobětující se. Být v pozici oběti přece nepotřebujete.
Jako rehabilitační pracovnice vám rovněž doporučuji, abyste nezapomínali dát mu prostor pro pohyb - jeho samostatné cvičení, sic by měl jen hýbat špičkami na nohou na posteli. Pomozte mu připravit podmínky, najděte společně vhodnou polohu, ale pokud je trochu schopný, neasistujte u něj. Cvičení by mělo být součástí běžného dne – může krom kondice přinést i posílení mysli. Pokuste se jej dále vertikalizovat (posadit či postavit), jemně kontrolujte a upravujte bezpečí jeho polohy. Pokud je schopnější, můžete osvěžit cvičení pomůckami (theraband, overball) nebo i hudbou. Základem cvičení je prodýchávání, udržujte v místnosti čerstvý vzduch.
Upravte si domácí prostředí
Zmenšete bariérovost prostředí, co nejvíce to půjde. Odstraňte prahy, koberečky, vše kluzké a nestabilní. Pamatujte, že čím příjemnější a „schůdnější“ bude prostředí, ve kterém pečujete, tím vnitřně spokojenější budete. Pokud pečujete v bytě vašeho blízkého, budou úpravy možná obtížněji proveditelné, ale nenechte to být a diskutujte s ním o tom. Zkuste nechat opečovávaného nějaké změny navrhnout, a pak společně nastavte zlatou střední cestu. Když se drobné změny osvědčí, je možné, že i on přistoupí na nějaké další. Nebojte se zkrátka projevit (laskavě a citlivě) své potřeby.
Využívejte dalších pomůcek pro usnadnění péče
Pokud je to možné, pořiďte pomůcky, kterými zvládne spoustu věcí sám/sama, jako jsou navlékače ponožek, zapínače knoflíků, ergonomické příbory, držák toaletního papíru apod. V případě špatné mobility opečovávaného pořiďte polohovací (nejlépe elektrické) lehátko s hrazdičkou – mnohdy je to alfa omega celé péče. Kromě toho, že vám ulehčí při manipulaci, dopomůže vašemu blízkému k pocitu, že on sám nepřináší tak velkou zátěž.
Na dotaz u ošetřujícího lékaře zjistíte, zda vám na polohovací lůžko vzniká nárok u zdravotní pojišťovny. Pokud spíše nevzniká, podívejte se do některého bazaru nábytku na internetu. Lze jej zakoupit i v repasované (opravené) podobě, cenově vychází mezi 10–15 tis. Kč. Pokud finančně zvládáte hůře, je možné oslovit nadaci, například prostřednictvím sociálního pracovníka některého centra pro pečující. To platí i v případě některých dalších důležitých pomůcek, na které vám nevznikne nárok, a současně víte, že by jich bylo třeba.
Například šikovnou pomůckou pro posuny v lůžku může být tzv. slide sheet. Je to šusťáková podložka obdélníkového tvaru (rozměry jsou variabilní, ta střední velikost je zhruba 115 × 75 cm). Šusťák se jednoduchou technikou zasune pod pečovaného a díky skluznému povrchu s ním tak můžeme v lůžku poměrně jednoduše pohybovat.
Jste-li kreativní, můžete zkusit i vlastní výrobu šusťáku, ovšem je třeba myslet na předpokládanou zátěž a jeho nosnost. Dalšími pomocníky (jen k zakoupení) mohou být transportní pás s úchyty či transportní podložka pro vertikalizaci do sedu a stoje – oboje chrání vaše záda.
Péče o druhého není vždy „čistá“, můžete si ji ale zpříjemnit. Například můžete užívat vonné oleje pro jemnou masáž, aromalampy. Vůně, které měl v životě senior rád (lékořice, tráva, káva, dřevo apod.) současně podpoří paměť a příjemné vzpomínky.
Pečujte o sebe, využijte péči o druhého jako výzvu pro sebe sama
Z péče o sebe si nyní udělejte koníčka. Do předem nastavených rituálů dne zaveďte přestávku pro sebe. Vyplňte ji dopoledne aktivně (třeba krátkým protahovacím a relaxačním cvičením), odpoledne a večer odpočinkem dle svého gusta.
Hleďte si svých zad a kloubů – nikdo neví, jak dlouho budete pečovat, proto je dobré se šetřit. Investujte do sebe, vyplatí se to. Kupte si dobrou zdravotní obuv - s opatkem a polohovatelným popruhem. Takové, které nekloužou po podlaze a drží pevně na nohách - jistě je oceníte například při přesunech.
Pokud jde o ruce, pečujte o ně pravidelně. Mažte si je, doporučuji krémy z lékárny a nechat si poradit od lékárnice dle vaší pokožky na rukou. Používejte také velikostně odpovídající rukavice.
Chraňte si bolavá záda - pokud je vám to příjemné a nebrání to pohybu, zkuste používat bederní pás z prodyšného absorpčního materiálu pro zpevnění zad. Přesuny dělejte pokud možno ve dvou.
Vzdělávejte se – absolvujte kurzy (i online) pro pečující, většinou bývají zdarma. V nich se dozvíte, jak si péči usnadnit a získáte podporu z dalších stran. Existují i podpůrné skupiny pro pečující, kde můžete sdílet náročné situace, nabrat nové zkušenosti, „vypustit přetlak“ vzniklý intenzivností vztahu s vaším blízkým. Podpůrná skupina pro inspiraci zde: centrumpropecujici.cz. Hledejte pomoc vždy u těch nejpovolanějších. Poznáte je podle toho, že neteoretizují, ale mluví z praxe.
Závěrem
Jednou mi jedna bývalá kolegyně, jinak psychoterapeutka, řekla: „To, že pečuješ o svého blízkého, je situace, která se nemusí opakovat“. Zaujalo mě to. Ano, můžete to vidět i tak, že prožíváte vzácné chvíle. Je to příležitost se navzájem pochopit, být si blíž. Držím moc palce, ať ji využijete co nejlépe.
Mgr. Andrea Valošeková
Autorka je fyzioterapeutka a sociální pracovnice, v současné době působí jako OSVČ a je rehabilitační poradkyní projektu Neztratit se ve stáří
