Článek
Je možné žít spokojeně s rodiči a prarodiči, nebo se společné soužití časem změní na únavné hledání krkolomných kompromisů a řešení rodinných rozkolů? Specifika mezigeneračního soužití jsme pro vás rozebrali v dnešním článku.
Minulost vs. současnost
Společné bydlení rodin ve vícegeneračních domech bylo v minulosti, zejména kvůli nedostatku bytů, zcela běžné, ne-li samozřejmé. V rodném domě zpravidla zůstával jeden z potomků a v průběhu času zde spolu s rodiči a mnohdy i prarodiči žila i mladá rodina. V posledních letech se kvůli odchodu mladých lidí do měst za studiem a prací tento způsob života začal pomalu vytrácet.
Podle odborníků se však v současné době hodně mladých lidí ke společném bydlení s příbuznými postupně vrací. Vliv na to má především deregulace nájmů, stále se zvyšující finanční náklady na bydlení a také některé další společenské faktory.
„Mezigenerační soužití je zcela zjevně finančně výhodné pro obě strany. Přesto, pokud se nejedná o nouzovou situaci, je důležité zvažovat i další aspekty. Je dům nebo byt dostatečně prostorný? Máte možnost mít vlastní kuchyni či sociální zařízení? A je to pro vás důležité? Kolik soukromí vám byt či dům může nabídnout? A stačí vám to? Je vaše představa a představa ostatních o tom, jak bude společné soužití vypadat, stejná či kompatibilní? Tohle všechno jsou otázky (a existují i další), které byste si měli zodpovědět předtím, než do mezigeneračního soužití půjdete,“ říká právnička a psycholožka Tereza Brunerová.
Návratu k trendu mezigeneračního soužití?
V současné době je mezigenerační soužití u většiny mladých lidí vnímáno jako dočasné řešení. Uchylují se k němu nejčastěji mladé rodiny, dokud si nenaspoří dostatek financí na vlastní bydlení a také matky samoživitelky.
V mnoha případech se však toto dočasné řešení změní na trvalé, které dává vzniknout tzv. sendvičové generaci. Jedná se o lidi, kteří pomáhají svým mnohdy již dospělým dětem (finančně i jinak), a také pečují o vlastní rodiče. K tomu musí mnohdy zvládat náročné zaměstnání a další aktivity. Přesto může mezigenerační soužití mnoha rodinám přinášet i řadu benefitů.
Výhody a nevýhody mezigeneračního soužití
Ideální soužití neexistuje. To jistě potvrdí každý, kdo si v dospělosti vyzkoušel žít pod jednou střechou s rodiči či prarodiči. Více než kdy jindy tady musí fungovat rodinná solidarita, vzájemné pochopení a ochota dělat kompromisy.
Každá generace vyrůstala v jiné době, a to se odráží v jejich názorech a životních postojích. Mladí potřebují své soukromí, žijí „rychlý život“ a neradi si nechávají mluvit do soukromí. Starší generace má zase životní zkušenosti, o které se chce podělit (nutno podotknout, že velmi často k nelibosti svých mladších příbuzných). Při řešení běžných provozních věcí, stavebních úprav nemovitosti či nákupu vybavení domu tak dochází k nedorozumění a konfliktům.
Ze všeho nejdůležitější je v rozvětvené rodině fungovat jako tým, obrnit se trpělivostí a naučit se rozhodovat společně.
Tereza Brunerová dodává: „Je nesmírně důležité, aby s vícegeneračním soužitím souhlasili úplně všichni, kterých se to týká. Občas zapomínáme, že žít s vlastními rodiči či prarodiči je v mnoha ohledech něco jiného než sdílet svůj domov s někým, kdo nám do života přišel až v dospělosti společně s naším partnerem.“
Pokud se vícegenerační rodině podaří společně sžít a nastavit určitá pravidla, má to nesporné výhody pro obě strany. Rodiče a prarodiče mohou vnést do hektického života mladé rodiny určitý klid a nadhled. V důchodu mají více času, rádi pomohou s výchovou vnoučat a předají jim svůj pohled na život a taky cenné rady. Zároveň získají smysl života, což se většinou pozitivně odrazí na jejich spokojenosti a zdravotním stavu. Rodiče zase získají více volného času pro sebe a ušetří spoustu finančních nákladů.
„Je dobré si však uvědomit, že právě výchova dětí/vnoučat přináší do soužití velké množství konfliktních situací. Je spíše výjimkou, aby se rodiče i prarodiče zcela shodovali na výchově. Prarodiče chtějí v dobré víře poradit něco, co jim fungovalo, ale mladá rodina chce najít vlastní cestu. Navíc mnoho výchovných postupů se dnes již neuplatňuje. Velká změna navíc nastává v tom, že po období, kdy oba mladí lidé chodili do práce, zůstává jeden z nich alespoň nějakou dobu s dítětem doma. Už jen nárůstem času ve společné domácnosti vzniká větší prostor pro vznik konfliktů,“ přibližuje nástrahy společného bydlení Brunerová.
V dalším pokračování tohoto článku vám prozradíme, jaká pravidla je dobré si hned na začátku společného soužití určit, abyste se naučili předcházet zbytečným konfliktům a dokázali z mezigeneračního soužití vytěžit maximum.
Veronika Telehuz s doplněním psycholožky Terezy Brunerové
Potřebujete v této oblasti poradit?
Neváhejte a ozvěte se nám prostřednictvím e-mailu poradenstvi@sue-ryder.cz, nebo telefonicky na naši linku, a to každé úterý od 8:30-11:30 nebo každou středu mezi 15:00-18:00 na číslo 777 718 465.
Řešíte náročnou životní situaci a rádi byste se poradili osobně?
Jsme tu pro vás. Vyslechneme vás, poradíme a pomůžeme v konkrétní situaci péče o vaše blízké, a to osobně u nás v kanceláři v Praze (adresa: Michelská 18/12a, Praha 4 Michle). Termín setkání si prosím domluvte prostřednictvím výše uvedeného e-mailu.
