Článek
Příčinou dušnosti či kašle však může být také jakákoliv bariéra v dýchacích cestách - vdechnutý předmět, hlen, v horším případě pak i patologický útvar (tumor) v oblasti hrudního koše. Jako důvod dýchacích obtíží je třeba zmínit i psychické faktory, kterými mohou být jakékoliv obavy způsobující úzkost (z nemoci, bolesti, smrti ad.).
Dříve, nežli k úlevě pomůže odborník, je možné využít i některých technik či prostředků tzv. ošetřovatelské rehabilitace.
Polohování
Již pouhá změna polohy může u dušného člověka způsobit velkou úlevu. Leh na boku je pro hrudník uvolňující, stejně tak sed v křesle (ideálně polohovacím) nebo na posteli s polštáři vypodloženými za zády a pod nohama (polosed). Vsedě je možné jít s dopomocí i do mírného předklonu. Pokud žádná z výše uvedených poloh možná není, nechte nemocného jen ležet a udělejte mu pohodlí - vypodložte hlavu větším polštářem či zvedněte podhlavník polohovací postele. Současně podložte mírně pokrčená kolena pro uvolnění břišních svalů, které se na dýchání rovněž podílejí.
Vibrační dýchání
Jedná se o jemnou masáž s vibracemi, která se použije nejčastěji v případě zahleněnosti. Nemocný leží na zádech. Ten, kdo masáž provádí, přistoupí z boku nemocného a položí si obě (zahřáté) ruce na spodní žebra nemocného ze strany spodního hrudníku, palce jsou lehce odtažené. Nemocný koncentrovaně dýchá, provádějící v rytmu jeho dechu pohybuje rukama dovnitř a ven, a současně jemně rozvibrovává příslušné segmenty tak, aby došlo k posunu hlenu až k jeho vykašlání. Ruce postupně posouváme směrem vzhůru. Důležitá je spolupráce s nemocným, sledujeme, co je mu příjemné. Netlačte. Vibrační masáž je možné provádět i na boku, event. v sedě.
Míčková facilitace
Autorkou je česká fyzioterapeutka Zdeňka Jebavá, která vydala i na trhu dostupnou brožurku pod názvem Míčkujeme pro zdraví. Jde o jemnou masáž pomocí molitanového míčku, kterou provádíme (podle možností nemocného) jemným krouživým koulením míčku po zádech (od beder podél páteře směrem vzhůru) nebo na hrudníku. Míčkování probíhá v předem daných směrech, které stimulují nervová zakončení v kůži a podpoří vykašlávání. Není vhodné při kožních problémech („otevřená“ kůže). Míčkovat se můžete i jako laik naučit v masérské škole Buď fit.
Dechová cvičení aktivní
Lze bezprostředně poté, co se zklidní akutní potíže. Jejich cílem je jemně prodýchat pokud možno všechny dechové segmenty (břicho, dolní i horní hrudník). Poloha stejná jako při vibrační masáži, přidáváme mírný odpor rukou, kterým aktivitu dechových svalů zvýrazníme.
Příkladem, kdy asi opravdu nepůjde vše hladce, jsou zablokovaná a zrotovaná žebra (velmi bolestivá) - tehdy na prodýchání použijeme spíše nácvik břišního dýchání (položit obě ruce na břicho, dýchat „pod ruce“).
Pro zatraktivnění a efekt je možné využít i pomůcek:
- Flutter - malá dechová pomůcka, která využívá oscilujících vibrací, které při nádechu rozechvějí stěnu plicních buněk (bronchů), což vede k usnadnění pohybu hlenu a celkově ke zlepšení funkce plic včetně jejich okysličení.
- Nafukovací balonek nebo chirurgická rukavice – nemocný nafukuje pomůcku a posiluje dýchací svaly, okysličuje plíce, zpravidelní dech.
Příklad aktivního cviku se zapojením horních končetin je vleže na zádech: dolní končetiny (nohy) jsou natažené povolené, horní končetiny (ruce) uložené podél těla, hlava v rovině těla. Nemocného vyzveme, aby pomalu (současně s nádechem nosem) zdvihal obě ruce nad hlavu, s dlouhým výdechem (ústy)je vracel zpět. Pohyb je pomalý, se zaměřením na jednotlivé části trupu v místech, kudy momentálně dech prochází. Oči sledují pohyb.
Pár zásad, které považuji za důležité
- Přimlouvám se za laskavý přístup k nemocnému a respekt k jeho možnostem.
- Při manipulaci s nemocným dávejte pozor na sklouznutí a pády.
- Držte se toho, že méně je někdy více a že klidný pohyb plus jemné zacházení může často znamenat víc než nekonečně se opakující, zbrklé a rychlé pohyby.
- Při cvičení či masáži se věnujme opravdu jen péči o tělo nemocného. Je třeba být na nemocného „napojen“, rušivé elementy během pečování mohou potlačit psychoterapeutický efekt péče.
- Nadále platí, že je třeba sledovat všechny projevy nemocného. Pokud se vám něco nezdá, doporučuji konzultační telefonát s lékařem, třeba na záchrannou službu, kde s vámi situaci proberou a mohou vás navést, jak s nemocným pracovat (a případně pošlou výjezdovou směnu).
Existují samozřejmě i další možnosti, jak podpořit uvolněné dýchání - farmakoterapie (např. mukolytika), aromaterapie (éterické oleje – eucalyptus, jehličnany ad.). O těch ale někdy příště.
Andrea Valošeková, rehabilitační poradkyně Neztratit se ve stáří
Zdroje:
- Žurková, P., Skřičková, J.: Přehled dechových pomůcek pro hygienu dýchacích cest v praxi. Medicína pro praxi, 2012. Dostupné z: www.solen.cz/pdfs/med/2012/05/12.pdf
- Doubková, M., Skřičková, J.: Dušnost ve stáří podmíněná onemocněním plic. Praktický lékař. 2010
- Kalvach a kol.: Manuál paliativní péče o umírající pacienty. Rozhodování v paliativní nejistotě. Praha. 2010
