Recept na šťastné manželství? Ten v žádné kuchařce zaručeně nenajdete

Rozhodli jsme se dát tomuto tématu prostor i na našem poradenském portálu Neztratit se ve stáří. Protože kdo jiný, než naše babičky a dědečkové, může o radostech i strastech dlouhodobého soužití vědět více?

Ve chvíli, kdy si slibujeme sladké „ANO“, každý z nás zajisté doufá, že to bude navždy. Opak je však bohužel v mnoha případech pravdou. A nutno podotknout, že oproti minulosti si naše vztahy nevedou úplně nejlépe.

V roce 1930 se rozpadlo pouze 6 % manželství, o 30 let později rozvodovost stoupla na 16 % a například v roce 2010 se rozpadlo každé druhé manželství. Nejčastější příčinou krachu manželství jsou rozdílné povahy a názory, ale třeba také alkoholismus či nevěra (Zdroj ČSÚ).

Předsudky nebo „zaručené pravdy“ jsou častým zabijákem vztahu. Nerealistická očekávání mohou napáchat mnoho škod. Své o tom ví i paní Jiřinka (77 let), která se svým manželem strávila v manželství přes 50 let a podělila se s námi o své zkušenosti.

Vězte, že není hádka jako hádka. Ty konstruktivní totiž mají ve vztahu své místo. Každý do vztahu vstupuje s jinými očekáváními, potřebami i vzorci ze své rodiny. A občas je zkrátka potřeba trochu „pročistit vzduch“. Je však nutné se tzv. umět pohádat. Pokud jsou hádky pouze o obviňování, dokazování si moci či manipulaci, rozhodně nikam nevedou. Naopak sebereflexe, nastavení vlastních hranic i ochota si odpouštět do zdravého vztahu rozhodně patří a mohou ho naopak prohloubit.

Komentář paní Jiřinky: „Hádkám se v běžném životě nelze vyhnout. Je však potřeba si vždy vyjasnit jejich příčinu, nevytahovat detaily neustále dokola, ale naopak se poučit, zapomenout a jít dál. Tak jsme se snažili fungovat s manželem.“

Láska jako z románu, stejné zájmy, ideální kombinace osobností i charakterů. Takhle to bohužel většinou v běžném životě nefunguje. Poté, co opadnou růžové brýle, totiž většinou zjistíme, že vztah a potažmo manželství vyžaduje i přijmout to, že partner má své chyby a nedostatky, které musíme tolerovat.

Komentář paní Jiřinky: „Nikdo není bez chyby. Žádný člověk na světě. Během let jsme řešili nespočet problémů a překážek. Finance, stavba domu, práce, výchova dětí. Brali jsme se velmi mladí a vlastně se vedle sebe postupně učili žít a tzv. uhlazovat třecí plochy. Nejdůležitější bylo vědět, že sdílíme podobné hodnoty a že se o sebe navzájem můžeme opřít.“

Příchod dětí do vztahu znamená velké změny a po společném bydlení bývá další zatěžkávací zkouškou. Potkávají se zde totiž velmi často různé představy o výchově, manželé na sebe nemají čas, jsou unavení, upadá blízkost a intimita a do popředí zájmu se u ženy místo manžela dostává dítě, což bývá velmi náročné. Proto dítě nefungující vztah zpravidla nezachrání, ale spíše prohloubí problémy, které ve vztahu jsou. Na druhou stranu je dítě tím nejkrásnějším pojítkem vztahu a dává mu úplně jiný rozměr a smysl.

Komentář paní Jiřinky: „Spoustu věcí kvůli dětem člověk skousne, ale není možné být s tím druhým jenom proto, že s ním máte dítě. S dětmi byl náš vztah naplněný, bylo to zase úplně něco jiného, spoustu věcí jsme se museli společně naučit. Mně se osvědčilo, že je nutné na manžela nezapomínat a brát na něj ohledy i když jsme měli děti.“

Komunikace je základ vztahu. Najít společný čas promluvit si o problémech, rozebrat všední pracovní den. I obyčejná schopnost naslouchat partnerovi je ve vztahu důležitá.

Komentář paní Jiřinky: „Pro nás bylo zásadní se na všem domluvit. I když to bylo občas těžké. O některých tématech jsme mluvili hodiny a hodiny, a občas se nevyhnuli ani výměně názorů, ale vždy jsme nakonec dokázali najít průsečík ke spokojenosti nás obou.“

Nová kuchyň nebo konečně pořádná dovolená? Mít společné cíle je důležité. Ať jsou jakkoliv malé nebo velké. Představují totiž důležité pojítko vztahu.

Komentář paní Jiřinky: „Naše cíle byly dříve spíše materiální, protože cestování v minulosti nebylo úplně jednoduché. Na všechno jsme si museli dlouho šetřit. O to více jsme se potom dokázali společně radovat opravdu z každé maličkosti.“

Nenechte partnera, aby měl pocit, že je na všechno sám. Na problémy, starosti nebo výchovu. Samozřejmě role jsou obzvlášť v rodinách s dětmi do jisté míry rozděleny, ale pořád je potřeba být na všechno DVA.

Komentář paní Jiřinky: „My jsme si s manželem vždycky navzájem pomáhali. Vlastně co si pamatuju, tak jsme všechno dělali spolu - pracovali na stavbě, dělili se o domácí práce, střídali se ve vaření nebo třeba sekali na zahradě dřevo.“

I drobnosti mohou být důkazem, že vám na druhém záleží. Ustlaná postel, luční kytička nebo zařízení potřebných záležitostí? Udělat občas to, co druhý neočekává, je hezké gesto a v dlouhodobém vztahu má zaručeně své důležité místo.

Komentář paní Jiřinky: „Překvapení a důkazy, že vám na druhém záleží, rozhodně nemusí být materiální. Můj manžel mi třeba čas od času složil básničku, a to mě vždycky zaručeně potěšilo a udobřilo, ráda na to vzpomínám.“

Právě tento bod je pro harmonické manželství zásadní. Čas je naše nejdražší komodita. Nedokážeme jej zastavit ani vrátit. A proto, i když je to s dětmi náročné, je důležité nějaký čas trávit jenom s partnerem a věnovat se sobě navzájem.

Komentář paní Jiřinky: „Vzpomínám si, že jsme většinou děti brali všude s sebou. Ale snažili jsme se vždycky si ukrást alespoň nějaký čas jenom pro sebe. Jednou jsme se dokonce dostali jenom spolu na dovolenou v Bulharsku. Když bych to měla shrnout, tak vlastně jediné, co mě mrzí je, že jsme si toho života neužili víc, když jsme byli mladí.“

Veronika Telehuz

www.neztratitsevestari.cz

Neváhejte a ozvěte se nám prostřednictvím e-mailu poradenstvi@sue-ryder.cz, nebo telefonicky na naši linku, a to každé úterý od 8:30-11:30 nebo každou středu mezi 15:00-18:00 na číslo 777 718 465.

Jsme tu pro vás. Vyslechneme vás, poradíme a pomůžeme v konkrétní situaci péče o vaše blízké, a to osobně u nás v kanceláři v Praze (adresa: Michelská 18/12a, Praha 4 Michle). Termín setkání si prosím domluvte prostřednictvím výše uvedeného e-mailu.

Neztratit se ve stáří na Facebooku