Článek
Příklady ze života
Pan Stanislav zemřel bez závěti, v den smrti vlastnil v rámci společného jmění manželů rodinný dům v hodnotě 6 000 000 Kč a ojeté auto v hodnotě 300 000 Kč. Měl ženu Janu a s ní dvě děti syna Jirku a dceru Ivetu.
Obvyklý postup je, že ještě před projednáním dědictví dojde k vypořádání společného jmění manželů (SJM), to znamená, že polovina majetku připadne jeho ženě Janě.
V rámci dědického řízení se tak bude rozdělovat ½ podíl na domě v hodnotě 3 000 000 a ½ spoluvlastnický podíl na autě v hodnotě 150 000. V první dědické třídě dědí manžel/manželka a děti, a to všichni stejným dílem. To znamená, že by každý z nich získal spoluvlastnický podíl 1/6 (1/3 z ½) na domě v hodnotě 1 000 000, a zároveň 1/6 podíl na autě v hodnotě 50 000 Kč.
Výsledkem by tedy bylo, že manželka Jana by celkově měla 4/6 spoluvlastnický podíl na domě a i na autě a každé z dětí 1/6 vlastnický podíl na obojím.
Komplikace?
Situace by se mohla do budoucna zkomplikovat, pokud by syn Jiří byl synem pouze pana Stanislava z prvního manželství. Ve chvíli, kdy by zemřel pan Stanislav by se nic neměnilo. Došlo by k vypořádání společného jmění manželů a zbylý majetek by se v rámci dědického řízení rozdělil stejně jako jsem popsala.
Ovšem v budoucnu, až zemře paní Jana, situace bude odlišná. Jestliže pracujeme s prvním příkladem, kdy jsou obě děti obou manželů, zdědí matčin majetek na půl a každý z nich bude po smrti matky spoluvlastníkem domu i auta a v obou případech bude každý z nic vlastnit podíl o velikosti ½.
Jestliže by ale Jiří nebyl synem Jany, po její smrti by veškerý majetek zdědila společná dcera Stanislava a Jany Iveta. Jana by tak vlastnila 5/6 domu i auta a Jiří pouze 1/6 obojího.
Pokud by ale zemřel pan František, který by měl stejný majetek (dům v hodnotě 6 000 000 a auto v hodnotě 300 000 ve výlučném vlastnictví), ale již by byl vdovec, nedocházelo by logicky k vypořádání společného jmění manželů.
Jestliže by měl také dvě děti, dceru Annu a Pavlínu, zdědila by každá z nich ½ spoluvlastnický podíl na domě v hodnotě 3 000 000 a ½ spoluvlastnický podíl na autě v hodnotě 150 000.
Ještě jednoduchý příklad, jak vypočítat velikost povinného podílu nepominutelného dědice
Nepominutelným dědicem jsou děti zůstavitele. Pokud na ně zůstavitel nepamatuje v závěti nebo jiném pořízení pro případ smrti, mají stejně právo na na povinnou část svého zákonného podílu.
To znamená, pokud by zemřel pan Jan a zanechal po sobě majetek v hodnotě 12 000 000 a sepsal závěť, ve které by majetek rozdělil mezi svého staršího syna a svou ženu a na mladšího syna by nepamatoval, měl by mladší syn stejně nárok na povinný podíl. Ten by se vypočítal tak, že bychom se podívali, ja by vypadalo dědění, pokud by závěť neexistovala. Dědilo by se podle první třídy, každý 1/3 – starší syn, mladší syn a žena zůstavitele. Každý by tak měl nárok na majetek v hodnotě 4 000 000. Povinný podíl se pak dále vypočítá jako ¼ dědického podílu dle dědění ze zákona. V tomto případě by měl mladší syn nárok na 1 000 000 z celkových 12 000 000. Nejedná se o nárok na konkrétní majetek, ale finance.
Potřebujete poradit?
Neváhejte a ozvěte se nám prostřednictvím e-mailu: poradenstvi@sue-ryder.cz, nebo telefonicky na naši linku a to každé úterý od 8:30-11:30 nebo každou středu mezi 15:00-18:00 na číslo 777 718 465.
