Starší ženy hledají práci nejhůř

Jana (58 let):

V 56 letech zůstala paní Jana na péči o maminku sama. Její starší sestra bydlí téměř 200 km daleko a sama má zdravotní problémy. Jana je rozvedená a její jediná dcera žije již několik let v zahraničí. Janu práce bavila a dobře vycházela i se svými kolegy. Péči o maminku ale se svou časově náročnou prací skloubit nedokázala. Zároveň si nedokázala představit, že by se o maminku nepostarala. S těžkým srdcem tak dala výpověď a stala se „pečovatelkou na plný úvazek“. O dva roky později, poté, co maminka zemřela, je Jana vyčerpaná a v depresi. Celodenní péče i nedostatek spánku si vybraly svou daň – a zároveň si ve svých 58 letech po mnoha odmítnutích připadá nezaměstnatelná. V prázdném bytě se tak přebytek volného času, o kterém si poslední roky mohla jen nechat zdát, mění na noční můru… Toto je jeden z typických případů „pasti“, ve které se mnoho starších lidí ocitne.

Diskriminace na trhu práce je definována jako situace, kdy je s pracovníky nebo skupinami pracovníků zacházeno odlišně, pokud jde o nábor, plat, výhody a povýšení, a to z důvodu jejich neekonomických charakteristik – včetně pohlaví, rasy, náboženství a věku. To znamená, že ačkoli pracovníci mohou být stejně produktivní, nezachází se s nimi stejně.

Diskriminaci je těžké měřit, přestože proběhla spousta dílčích experimentů a studií (některé z nich i v ČR). U malého počtu případů je totiž obtížnější prokazovat, že nejde o náhodu. Proto byl v roce 2016 ve Spojených státech proveden experimentální výzkum, do kterého bylo zapojeno více než 40 000 uchazečů o práci z 12 měst v jedenácti státech USA.

Upravené životopisy kandidátů byly rozděleny do tří věkových skupin a zaslány na 13 000 pozic vyžadujících převážně nižší a střední úroveň kvalifikace. Experiment jednoznačně prokázal, že při najímání na méně kvalifikované typy pracovních míst starší pracovníci věkovou diskriminaci zažívají.

Například ve srovnání s mladými uchazeči byla míra odpovědí na žádosti starších uchazeček o administrativní práci o 47 % nižší, u obchodně orientovaných pozic byl rozdíl o něco menší, i tak se ale jednalo o 36 %.

Obecně bylo prokázáno, že ženy zažívají diskriminaci na základě věku častěji než muži. V důsledku pak nejen že jsou jejich příjmy před odchodem do důchodu v průměru nižší – a mají tak při delším dožití nižší důchod, ale při ztrátě zaměstnání se jim nová práce i obtížněji hledá. Zároveň se častěji ocitají v roli pečujících o partnery a rodiče, kdy musí minimálně dočasně stávající práci opustit – a návrat zpět bývá často nemožný, nebo velmi obtížný, jak koneckonců ukazuje i předchozí případ paní Jany.

Zaměstnavatelé (pokud diskriminaci vůbec přiznají) mají tendenci tvrdit, že je založená na objektivních kritériích – včetně toho, že starší lidé jsou méně efektivní, hůře se přizpůsobují, neradi pracují s novými technologiemi apod.

Američtí výzkumníci namítají, že jde o ničím nepodložené mýty a předsudky, které lze dokonce vysledovat už na úrovni trhu výrobků a služeb. Starší dospělí ve vysoce příjmových zemích podle nich utratí v průměru 39 000 dolarů ročně, zatímco u skupiny mladších konzumentů ve věku 30–44 let jde o 29 500 dolarů ročně. Přesto inzerenti v letech 2015–2017 utratili o 500 % víc za reklamu cílenou na mileniály než za všechny ostatní věkové skupiny dohromady.

Stejně tak vědci nesouhlasí, že se starší lidé vyhýbají novým technologiím, protože jsou zkostnatělí. „Nové technologie prostě jen často nejsou přizpůsobeny jejich potřebám,“ říká Joe Coughlin, ředitel výzkumného programu AgeLab při Massachusetts Institute of Technology (AgeLab MIT). Jde podle něj o klasickou „hlavu XXII“, kdy s tím, jak jsou starší lidé vytlačování z trhu práce, produkty určené i pro jejich věkovou skupinu navrhují lidé o 20 a více let mladší.

Vědci z AgeLab MIT proto vyvinuli speciální oblek simulující fyziologické změny obvyklé u starších osob. V těchto oblecích nechali nějakou dobu pracovat vývojáře IT či designéry automobilových interiérů a zakoušet tak uživatelský komfort jejich vlastních řešení. Výsledkem byly „velmi emocionálně podbarvené zážitky“, které v mnoha případech vedly k redesignu koncových výrobků i služeb. „Kdyby se starší lidé častěji objevovali jako zaměstnanci ve standardně mladých oborech, jako jsou vývoj či reklama, podobným překvapením by se dalo předejít,“ říká k tomu Joe Coughlin.

Firmy by tak mohly mnohem efektivněji naplňovat představy stále rostoucího spotřebitelského segmentu a zároveň vytvářet takové technologie, které umožní delší setrvání zaměstnanců v práci. Že se tak neděje, připisuje Coughlin na vrub právě hluboce zakořeněným předsudkům o starším věku. Ty jsou často tak aktuální jako naše představa padesátnice babičky Boženy Němcové.

Hledáte-li práci, dejte to o sobě vědět, oslovte lidi, kteří vám s hledáním mohou pomoci. Někdo vnímá tento postup jako ponižující, úspěšní lidé ho ale považují za běžnou praxi, kterou přirozeně využívají. Zvažte také, zda pro vás není lepší pracovat za méně v případě, že „práce snů“ není k mání.

Počty pracujících důchodců se u nás každým rokem zvyšují zhruba o dvacet tisíc, ať už kvůli sociální nouzi, nebo proto, že chtějí být i ve stáří aktivní. Stárnutí populace, kdy mladí lidé budou na trhu práce chybět, tento trend ještě zvýrazní. Hledáte-li práci v pozdějším věku:

1. Obrňte se trpělivostí

Smířit se s opakovaným odmítáním je pro lidskou psychiku velmi náročný úkol. Jeho zvládnutí je ale ve většině případů nezbytným předpokladem úspěchu.

2. Využijte personální marketing

Mnohým starším lidem je sebepropagace nepříjemná. Bez ní to ale půjde jen těžko. U specializovanějších či vyšších pozic je třeba zvládnout základy práce s Linked- Inem, u méně kvalifikovaných je potřeba naučit se vyzdvihnout vlastní přednosti, jakými jsou např. pečlivost, spolehlivost či vysoká míra loajality.

3. Síťujte

Podle dostupných statistik se lidem ve vyšším věku nejlépe daří získávat dobré zaměstnání na základě osobních doporučení od bývalých kolegů či známých. Hledáte-li práci, dejte to o sobě vědět, oslovte lidi, kteří vám s hledáním mohou pomoci. Někteří lidé vnímají tento postup jako ponižující, úspěšní lidé ho ale považují za běžnou praxi, kterou využívají zcela přirozeně.

4. Zorientujte se v síti sociálně-zdravotní podpory, pokud jste v pozici pečujícího o partnera či rodiče

I když všechno zatím zvládáte, situace se může rychle změnit a předčasný odchod ze zaměstnání není vždy jediným a nejlepším řešením (viz příběh paní Jany).

5. Zaměřte se na prohlubování své odbornosti, jste-li zatím spíše ve středním věku

Vysoce kvalifikování lidé mají i ve starším věku mnohem více příležitostí dělat práci, která je naplňuje. Pokud už v pokročilejším věku jste, zkuste se zamyslet, zda se základem nového zaměstnání nemůže stát třeba váš celoživotní koníček. Pracovní pozice se proměňují a někdy lze najít uplatnění v oblasti, kde to dřív nebylo představitelné. V případě unikátních dovedností či znalostí máte obecně mnohem lepší šance.

6. Přehodnoťte svá očekávání

Možná jste zvyklí na určitý plat, ale zvažte, zda pro vás není lepší pracovat za méně než se stát nezaměstnaným. Podobné je to u dalších pracovních atributů – někdy je lepší udělat kariérní krok zpět než se trápit tím, že nemáte kde zúročit nabyté zkušenosti. Příležitost k růstu se často objeví, i když nastoupíte na nižší či hůře placenou pozici.

7. Nebuďte všeználci

Pokud na pracovním pohovoru dáváte mladším kolegům najevo, že máme patent na rozum, nemůžete čekat, že z vás budou nadšeni. Učit se můžeme v každém věku a každý člověk má unikátní zkušenosti či pohledy, které nás mohou obohatit. A pokud to někteří mladí lidé se sebedůvěrou přehánění, k výhodám staršího věku patří schopnost nadhledu, který umožňuje podobné situace zvládnout bez zbytečných konfliktů či hořkosti.

Článek vyšel také v Lidových novinách v rámci seriálu: Peníze v důchodu

Neváhejte a ozvěte se nám buď prostřednictvím e-mailu poradenstvi@sue-ryder.cz, nebo telefonicky na naši linku, a to každé úterý od 8:30 do 11:30 nebo každou středu mezi 15:00 a 18:00 na číslo 777 718 465.

www.neztratitsevestari.cz

Neztratit se ve stáří na Facebooku