Článek
Kdyby se dal zatknout, už by seděl na Pankráci vedle starých kufrů a zavařenin.
Ale nebojme se — i v době, kdy se paměť přepisuje na granty, se najdou lidé, kteří si dovolí vzpomínat na chvíle, kdy se moře lesklo, motor hučel vzadu a svoboda měla chuť smaženého masa.
Je fascinující, jak některé duše — obvykle ty, které si normalizaci pamatují jen z učebnic a z dramatických vyprávění starších sourozenců — dokážou vyhlásit embargo na lidskou paměť. Stačí zmínit řízek v alobalu, borovice u Makarské a rodinné auto, které se přehřívalo už na Pankráci, a hned se ozve bdělý strážce dějinné čistoty: „Nostalgie je odporná!“ Ano, přesně tak. Odporné je, když si někdo dovolí mít vlastní zkušenost, která se nevejde do jeho excelové tabulky utrpení.
Pisatel se rozohní nad tím, že někdo vzpomíná na hezké momenty v době, která byla jinak mizerná. Jako by lidský život fungoval binárně: buď 100 % totalita, nebo 100 % radost. Jenže svět není počítač — a ani paměť ne. Paměť si dovolí ten luxus, který autorovi zjevně vadí: odlišit režim od lidí, systém od léta, politiku od moře.
Je roztomilé, jak se z řízku v alobalu stává „pomník maloměšťáctví“. V tomhle výkladu je i obyčejná svačina ideologický akt. Člověk si skoro říká, jestli by pisatel nebyl nejradši, kdyby se tehdejší rodiny místo k Jadranu vydaly rovnou do samizdatové buňky, aby naplnily jeho představu o správném prožívání nesvobody.
A pak ta věta o „selektivní amnézii“. Ano, přesně tak — selektivní amnézie je, když někdo zapomene, že i v těžkých dobách se lidé smáli, milovali, cestovali, jedli řízky, koukali na moře a byli prostě… lidmi. To není popírání režimu. To je jen odmítnutí představy, že minulost musí být buď černá, nebo bílá. A že kdo si dovolí vzpomínat na něco hezkého, automaticky legitimizuje Husáka.
Možná by pisateli prospělo méně moralizování a více reality: nostalgie není politický program. Je to jen lidská vlastnost. A kdo ji neumí číst, ten bude navždycky přesvědčen, že řízek v alobalu je útok na demokracii.
doubleday: o věcech kolem nás…
Zdroje:
-Vlastní text článku Socialistická dovolená v Jugoslávii: řízky, moře a hříchy normalizace
-Kritický článek Jiřího Švehly publikovaný na Médiu (2025–2026)
-Paměti a rozhovory pamětníků o cestování do Jugoslávie v 70.–80. letech
