Článek
Právě tím druhým: strojem, který mu nedal spát, který ho provokoval, který ho trestal a který ho — a to je možná nejdůležitější — chápal. A kolem toho auta se odehrála řada historek, které se roky šeptaly mezi mechaniky, kaskadéry a lidmi, kteří věděli, že McQueen byl nejupřímnější, když seděl za volantem. A jedna z těch historek má zápletku, která se nikdy nedostala do novin.
1. Auto, které nemělo existovat
Jaguar XKSS je zvláštní tvor. Vznikl z nouze. Nebo spíš — z katastrofy.
Po sezóně 1956 měl Jaguar několik neprodaných závodních D‑Typů. A tak je přestavěl na civilní verzi: přidal dveře, odstranil ploutev, doplnil čelní sklo. Vzniklo 16 kusů.
A pak továrna shořela.
Plameny pohltily devět rozpracovaných vozů. Zůstalo šestnáct. A jeden z nich — výrobní číslo XKSS 713 — skončil v rukou muže, který celý život utíkal před vlastními plameny.
2. Jak se auto dostalo do Ameriky
XKSS nebyl původně určen pro americký trh. Ale pár kusů se tam dostalo díky dealerům, kteří věděli, že Hollywood miluje exotiku.
McQueen jej koupil od obchodníka Petera Zendera. Zender později vzpomínal, že McQueen přišel do showroomu, chvíli mlčky chodil kolem auta, pak si sedl za volant, nastartoval — a odjel.
Bez papírů. Bez smlouvy. Bez zaplacení.
„Věděl jsem, že se vrátí,“ řekl Zender. A měl pravdu.
3. Green Rat: přezdívka, která se chytla jako olej na rukou
McQueen tomu autu říkal Green Rat. Ne proto, že by bylo malé nebo nenápadné. Ale proto, že bylo mazané, rychlé, nepředvídatelné — a když jsi ho podcenil, kouslo tě.
Jednou s ním přijel na natáčení The Great Escape. Mechanik se na něj podíval a řekl: „Vypadá to jako obří zelená krysa.“ McQueen se zasmál. A přezdívka zůstala.
4. Auto, které se řídilo jako zbraň
XKSS nebyl vůz pro každého. Byl to přestrojený závodní speciál, který se jen tvářil jako civilní auto. Motor řval, převodovka kladla odpor, brzdy byly spíš doporučení než jistota.
McQueen říkal: „To auto tě potrestá, když se chováš jako idiot.“ A on měl rád věci, které mu odporovaly.
5. Noční jízdy po Los Angeles
McQueen měl jeden zvyk: Když nemohl spát — a on často nemohl — vzal klíče od XKSS, sjel do garáže, nastartoval a vyrazil do noci.
Los Angeles po půlnoci je zvláštní město. Tiché, prázdné, skoro jako kulisa, která čeká, až ji někdo oživí. A McQueen byl přesně ten typ člověka, který kulisy oživoval.
Jezdil po Mulholland Drive, po Sunsetu, po úzkých ulicích Hollywood Hills. Někdy sám. Někdy s někým, koho právě potkal. Někdy s někým, koho by potkat neměl.
A právě tady začíná zápletka, která se roky šeptala mezi kaskadéry a mechaniky.
6. Noc, kdy se všechno zvrtlo
Byla to noc jako každá jiná. Teplá, tichá, s městem, které dýchalo pomalu jako spící zvíře.
McQueen vyjel s XKSS kolem půlnoci. Říká se, že měl za sebou těžký den. Něco s producenty. Něco s manželkou. Něco sám se sebou.
Na rohu Laurel Canyon a Mulholland Drive uviděl světla jiného auta. Černý Pontiac GTO. Za volantem mladý kaskadér, který chtěl McQueena vyzvat.
McQueen se na něj podíval. Usmál se. A pokývl hlavou.
Auta se rozjela.
7. Závod, který neměl vítěze
Mulholland Drive není místo na závody. Je to úzká, klikatá silnice, která se vine po hřebeni kopců jako had.
XKSS letěl vpředu. GTO za ním. Motor řval, pneumatiky kvílely, město pod nimi se míhalo jako rozmazaná mapa.
A pak — v jedné z nejprudších zatáček — McQueen zahlédl něco, co tam nemělo být.
Auto. Zaparkované napříč silnicí. Bez světel.
McQueen měl zlomek sekundy. A udělal něco, co nikdo nečekal.
Nezabrzdil. Neuhnul. Přidal plyn.
XKSS proletěl těsně kolem překážky. GTO ne.
Pontiac narazil do svodidel, přetočil se a skončil na střeše.
McQueen zastavil. Vrátil se. Pomohl vytáhnout kaskadéra i dívku z auta. Nikdo nezemřel. Ale něco se v něm té noci změnilo.
8. Záhada „Noci tří aut“
Existuje ještě jedna verze té noci. Temnější. Šeptaná.
Podle ní McQueena nesledovalo jen GTO. Ale dvě další auta — černý sedan a bílý pick‑up.
Někdo tvrdí, že to byli paparazzi. Někdo, že zloději aut. Někdo, že lidé, kteří chtěli McQueena vydírat.
McQueen zrychlil. Oni zrychlili.
A pak — v prudké zatáčce — McQueen zatáhl ruční brzdu, stočil auto bokem a nechal oba pronásledovatele projet kolem.
Sedan narazil do svodidel. Pick‑up skončil v příkopu. McQueen odjel.
Nikdo nic nehlásil. Nikdo nic neřešil. A XKSS si připsal další tajemství.
9. Pokuty, které se ztratily
McQueen měl s XKSS tolik pokut, že by z nich šlo postavit malou knihovnu. Ale většina z nich zmizela.
Policisté v Los Angeles měli nepsané pravidlo: Když zastaví McQueena v zeleném Jaguáru, nechají ho jet.
Jednou mu policista řekl: „Pane McQueene, jel jste 140 v zóně třicet.“ A McQueen odpověděl: „Vím. Ale zkuste si tohle auto řídit pomalu.“
Policista mu pokutu nedal.
10. Závod s vrtulníkem
Jedna z nejšílenějších historek se odehrála v Malibu.
McQueen jel po Pacific Coast Highway, když nad ním začal kroužit policejní vrtulník. Pilot ho poznal. A přes megafon zakřičel: „Hej, Steve! Vsadím se, že mě nepředjedeš!“
McQueen přidal plyn. Vrtulník klesl níž. A začal závod, který by dnes skončil zatčením.
Tenkrát skončil smíchem.
11. Proč auto prodal… a proč ho musel koupit zpátky
McQueen XKSS prodal v roce 1969. Oficiálně kvůli rodině. Neoficiálně — protože se bál, že jednou už takové štěstí mít nebude.
Ale posedlost se nedá prodat. Jen odložit.
V roce 1977 auto koupil zpět. Za mnohonásobek původní ceny. Bez smlouvání.
„To auto je jako žena, kterou nikdy nepřestaneš milovat,“ řekl.
12. Poslední jízda
Pár měsíců před smrtí vzal McQueen XKSS na noční jízdu. Jel pomalu. Nezávodil. Nehledal adrenalin.
Zastavil na vyhlídce nad Los Angeles. Vypnul motor. A jen seděl.
Mechanik Skip tvrdil, že když se vrátil, řekl:
„To auto mě zná líp než lidi.“
A možná měl pravdu.
doubleday: o věcech kolem nás…
„Pokud se vám článek líbil, nezapomeňte začít odebírat můj profil, aby vám neunikly další texty!“
Zdroje:
- McQueen auta
- Jaguar XKSS historie
- Green Rat McQueen
