Článek
Spánku předchází řada různých činností:
Pro zdravý životní styl je důležitý častý pohyb. Vhodným a nejpřirozenějším pohybem je chůze. Měli bychom ujít denně minimálně 2 km, raději ale víc.
Před ulehnutím je dobré několik hodin nejíst. Vůbec je vhodné jíst střídmě, jen jedno teplé jídlo denně, nejlépe coby dopolední „brunch“ (breakfast & lunch) a k večeru už jen něco malého, třeba krajíček chleba se sýrem, ovoce, oříšky a teplý nápoj - to platí pro ty z nás, co již jsou mimo pracovní proces, hi. Ostatní jedí denně vícekrát.
S alkoholem to není dobré přehánět; známá panovnice se dožila 96 let, popíjela celý den průběžně koktejly a víno, před spaním si dala skleničku šampaňského, dle jiných zdrojů skleničku portského. Je dobré pravidelně konzumovat Ostropestřec mariánský, mletý. Pomáhá naše játra udržovat zdravá. Dvě lžičky denně, zapít vodou, čajem, nebo přimíchat do jogurtu.
Pokud jsme před spaním měli dráždivý pokrm, může se stát, že nás při ulehnutí takzvaně pálí žáha. Pomáhá půl deci vlažné vody s půl lžičkou jedlé sody. Rozmíchat a vypít.
Defekaci neboli vyprázdnění střev a močového měchýře od zbytků po jídle a pití je třeba věnovat náležitou pozornost. Šťastni jsou ti, co tento jeden ze tří elementárních lidských úkonů (dýchání, konzumace potravin, vyměšování) zvládají pravidelně a bez problémů. Ostatní si musí pomáhat léky a různými metodami.
Záchodová mísa je o celý jeden řád na vyšší kulturní úrovni, když je opatřena malou příruční sprchou v japonském stylu.
Sprchovat celé tělo nemusíme každý den, dvakrát týdně to stačí. Použití šampónu na vlasy není nutné. Mýdlo jen na intimní partie.
Nezapomínáme na prsty u nohou. Na ztvrdlou pokožku na okrajích chodidel je vhodná hrubší žínka, nebo pemza – sopečný lávový kámen.
Dávná rada ohledně čištění zubů říká: „večer pro zdraví, ráno pro krásu“.
K našemu lůžku: Jeho správná poloha v místnosti je velice důležitá. Není dobře, když je lůžko bokem při stěně. Stěna pak působí jako chladicí plocha. Optimální je lůžko uprostřed místnosti, záhlavím u stěny, nohama k oknu. Přístupné ze tří stran.
Nejvhodnější je lůžko s konstrukcí s pružnými dřevěnými lamelami. Na ní molitanová matrace. Na ní napínací prostěradlo. V oblasti hlavy konstrukci přiměřeně zvedneme, aby byla hlava při spánku podepřena. Dřevěné lamely po více letech je vhodné mezi sebou prohodit, když jsou již proležené.
Je dobré sledovat teplotu v místnosti, kde spíme. Digitální teploměr umístíme přibližně uprostřed místnosti, do výšky asi dva metry. Ti systematičtější z nás sledují a zaznamenávají teplotu několikrát denně; při ulehnutí, při probuzení. Optimální teplota v našich zeměpisných šířkách je kolem 21 stupňů Celsia.
Optimálním oblečením do postele je flanelové pyžamo. Volné, neškrtící, s dlouhými rukávy. V létě lze nahradit hedvábným pyžamem.
A nyní k vlastnímu spaní. Naše hlava během spánku trčí ven, zbytek těla je pod dekou. Je vhodné hlavu náležitě připravit. Co budeme potřebovat:
1) Textilní kapesník? - nebrat, je příliš malý a tenký.
2) Sepraná bavlněná utěrka? - ta je pro naši potřebu ideální.
3) Menší froté ručník? – přijde ke slovu, až když teplota v ložnici klesne pod 20 stupňů.
Co s utěrkou? Na své lůžko, na polštář položíme dolní polovinu utěrky, horní polovina bude mimo lůžko. Na utěrku si lehneme a vzpomeneme na dávnou radu: „spi na levém uchu“ (to je zejména kvůli tvaru a uložení žaludku v lidském těle). Horní polovinou utěrky si přikryjeme hlavu. Tělo přikryjeme prošívanou dekou, nebo dvěma, jsou-li tenké. Utěrku můžeme posouvat směrem dolů, na obličej. Máme tak dvě možnosti:
1) Přikryjeme temeno hlavy a čelo. To je užitečné zejména pro ty z nás, co mají méně vlasů. Umožní to naši hlavu udržet ve správné teplotě. Pro pleš je to přímo požehnání.
2) Přikryjeme i svoje oči, nos a uši. V noci tím odstraníme rušivé noční osvětlení z ulice, nebo měsíční svit. Máme-li přes den potřebu si zdřímnout, tak si tím vytvoříme potřebné šero.
Takže během spánku z nás vyčnívá jen dolní část obličeje.
Když ležíme na boku, může se stát, že z pootevřených úst vytéká trochu slin. Je dobré podložit si tvář papírovým kapesníkem, na čtvrtinu složeným.
Pokud máme příliš dlouhé nehty na nohou, může se stát, že při samovolných pohybech nohou ve spánku natrhneme nehty prostěradlo. Proto je dobré nehtům věnovat náležitou pozornost, používat kleštičky na nehty a pilníček.
Jeden, či dva v posteli? Na sex ano, pak ale ádié; další dávná rada zní: „jenom krátká návštěva potěší“. Není nad to, když si můžu svoje nejbližší okolí v posteli zorganizovat podle svého.
Malá ruční svítilna pod polštářem je užitečná tím, že si v noci posvítíme na hodiny, aniž bychom museli vystrkovat ruce zpod deky a zapínat světlo na nočním stolku.
Na chladno jsou citlivá zejména chodidla a kolena. Chodidlům pomáhají tlusté zimní ponožky, kolenům případná další deka na spodní polovině lůžka.
Nejlépe se spí, když je před spaním vyvětráno. Celou noc trochu pootevřené okno je ale ještě lepší varianta. Spánek je pak hluboký a dlouhý, pokud ovšem zvenku dovnitř nedoléhají rušivé zvuky. Když dokážeme spát bez přerušení aspoň pět hodin, tak máme vyhráno.
Když chceme rychle usnout, zahrabeme se do dek, až z nás vyčnívá jen dolní část obličeje. Po zahřátí, již ve spánku mimovolně vystrkujeme ruce zpod dek ven. Ruce pak slouží našemu tělu coby chladič. Když ruce nejsou náležitě přikryté pyžamem, může dojít až k prochlazení. Ruka vystavená chladu pak bolí. Proto je třeba hlídat, je-li vystrčená ruka náležitě zahalena rukávem pyžama. Termoregulaci lze také realizovat částečným odklopením horní části deky, mezi bradou a pasem. Stačí na chvilku, pak se opět dekou přikryjeme.
Speciální metoda, jak rychle usnout: Zahrabat se pod deky a ty partie dek, které cítíme jako chladné, intenzivně zevnitř „zmasírujeme“ rukama. Tím si vytvoříme rychle teplé mikroklima a dřív usneme.
Sny jsou produktem našeho mozku, který se ve svých „volných chvílích“ (ve spánku) přehrabuje dávno zasutými vzpomínkami a vytváří z nich nejrůznější fantastické kombinace. Není nutné přikládat jim větší pozornost.
Křeč v nohách po spánku, kdy je tělo delší dobu nehybné, je velice nepříjemná. Když už k ní dojde, tak pomáhá rychle vyskočit z postele a postavit se na nohy. Pak křeč zmizí. Křeči lze ale předejít tak, že po procitnutí ležíme chvíli na zádech a chodidly děláme pohyby dopředu a dozadu, doleva a doprava.
Pokud po procitnutí dokážeme ihned vstát a nezatočí se nám hlava, tak to máme se svým srdcem dobré.
