Článek
„Byla to neuvěřitelná euforie,“ vzpomíná Eva Holubová
Herečka Eva Holubová se k událostem roku 1989 stále vrací s obrovskou pokorou. Sama přiznala, že tehdejší atmosféra pro ni byla naprosto zlomová: „Pamatuju si, jak jsem měla pocit, že se konečně nadechnu. Jako by se odvalil obrovský kámen.“
Dodává, že mnohé z toho, v co lidé doufali, se skutečně splnilo — svoboda cestování, konec cenzury, možnosti volby. „Byla to neuvěřitelná euforie. A i přes problémy dneška nelituji ničeho.“
Herec Ivan Vyskočil: „Jsem spíš zklamaný“
Zcela opačně hodnotí listopad 1989 herec Ivan Vyskočil. Ten se netají tím, že vývoj po revoluci ho nenaplňuje optimismem. „Mám pocit, že mnohé sliby padly pod stůl. Čekal jsem, že lidem bude líp. A někdy si říkám, že je to horší než bylo.“
Přesto však přiznává, že tehdejší atmosféru naděje nikdy nezapomene. Jen tvrdí, že realita posledních let pro něj zanechala pachuť.
Zpěvačka Marta Kubišová: Symbol svobody, ale i osobní stín
Marta Kubišová, jedna z ikon odporu proti totalitě, vzpomíná na 17. listopad jako na něco, co navždy změnilo její život. Vzpomínala, že v okamžiku, kdy lidé zaplnili ulice, cítila obrovskou sounáležitost: „Najednou jsme věděli, že to má smysl.“
Zároveň však přiznala, že ji mrzí, jak se společnost postupně rozdělila a jak rychle se vytratila jednota z prvních dnů revoluce.
Slzy i naděje: Herečky i zpěváci popisují své příběhy
Mnoho umělců vzpomíná na listopadové dny velmi osobně. Někteří stáli přímo na Národní třídě, jiní sledovali události přes známé a přátele.
Herečka Veronika Žilková popsala, že po prvních zprávách z demonstrace brečela strachem i dojetím. Zpěvák Janek Ledecký vzpomínal, že měl pocit, že „konečně přichází normální svět“, a že svoboda je dar, který se nesmí brát jako samozřejmost.
