Článek
Kuchyně našich rodičů a prarodičů vypadaly úplně jinak než ty dnešní. Řadu úkonů, které dnes obstará elektrický spotřebič nebo zmáčknutí jednoho tlačítka, bylo potřeba zvládnout ručně. Některé předměty přitom vydržely desítky let a v mnoha domácnostech se dodnes ukrývají ve skříni, ve sklepě nebo na chalupě.
Tentokrát nestačí poznat smaltovaný hrnec nebo si vzpomenout, že doma bývala sifonová láhev. Ptáme se také na to, jak jednotlivé pomůcky pracovaly, z čeho byly vyrobené a kdy se některé známé československé spotřebiče objevily. První otázky vás možná ukolébají, ale poslední trojice už prověří opravdu výbornou paměť. Zkuste si všech deset bez nápovědy.
1. Na kuchyňské polici stával těžký hmoždíř s tloučkem. K čemu sloužil především?
A) K cezení vývaru
B) K roztloukání koření, cukru a dalších surovin
C) K vykrajování těsta
D) K lisování citrusů
2. Do klasické sifonové láhve se vkládala malá kovová bombička. Jaký plyn obsahovala?
A) Kyslík
B) Dusík
C) Oxid uhličitý
D) Oxid dusný
3. Dřevěná kvedlačka měla na konci charakteristicky rozšířenou část. Jakým způsobem se s ní při míchání pracovalo?
A) Především vrtivým pohybem
B) Pouze pohybem nahoru a dolů
C) Údery o dno nádoby
D) Převalováním po pracovní desce
4. Proč se v papiňáku uvařilo například maso rychleji než v obyčejném hrnci?
A) Uvnitř se vytvářel podtlak a voda vřela při nižší teplotě
B) Vyšší tlak umožnil vaření při vyšší teplotě než v běžném hrnci
C) Hrnec ochlazoval unikající páru a tím urychloval vaření
D) Potraviny se připravovaly bez vody pouze působením páry
5. U ručního mlýnku na maso bylo možné dosáhnout jemnějšího nebo hrubšího výsledku. Která součást o tom rozhodovala?
A) Délka kliky
B) Velikost otvorů v mlecí destičce
C) Velikost násypky
D) Materiál rukojeti
6. Staré kuchyňské miskové váhy používané se sadou samostatných závaží pracovaly na jakém základním principu?
A) Na principu rovnoramenné páky
B) Na principu stlačování vzduchu
C) Na odstředivé síle
D) Na změně objemu kapaliny
7. Bílé, modré nebo květované smaltované hrnce patřily k běžnému vybavení kuchyní. Co je vlastně smalt?
A) Vrstva plastu nanesená na hliník
B) Směs vosku a keramického prášku
C) Sklo natavené na železný podklad
D) Tenká vrstva nerezové oceli
8. Remosku si pamatují celé generace. Kde byla podle výrobce v roce 1957 ručně smontována první pečicí mísa tohoto typu?
A) Ve Frenštátě pod Radhoštěm
B) V Hlinsku
C) V Kostelci nad Černými lesy
D) V Českých Budějovicích
9. Jedním z prvních známých československých mixérů byl Pragomix. Ve kterém roce se podle historie značky ETA objevil na trhu?
A) 1948
B) 1956
C) 1963
D) 1976
10. Teď už jde opravdu do tuhého. Elektro-Praga Hlinsko zařadila do svého sortimentu elektrický šlehač typu 433. Ve kterém roce se tak stalo?
A) 1946
B) 1951
C) 1959
D) 1967
Správné odpovědi
1. B) K roztloukání koření, cukru a dalších surovin
Hmoždíř neboli moždíř je nádoba určená právě k roztloukání surovin pomocí tloučku či paličky. Slovník spisovného jazyka českého uvádí například koření a cukr.
2. C) Oxid uhličitý
Sifonové bombičky jsou plněné potravinářským oxidem uhličitým CO₂, který nasytí vodu a vytvoří sodovku. Pozor na častou záměnu: šlehačkové bombičky obsahují oxid dusný N₂O.
3. A) Především vrtivým pohybem
Český jazykový atlas popisuje kvedlačku jako dřevěné kuchyňské náčiní s hvězdicovitě rozšířeným koncem určené k míchání vrtivým pohybem. V různých krajích se pro podobné náčiní používaly i jiné názvy.
4. B) Vyšší tlak umožnil vaření při vyšší teplotě než v běžném hrnci
V uzavřeném tlakovém hrnci vzroste tlak nad běžný atmosférický tlak, a voda proto může dosáhnout vyšší teploty, aniž by se jednoduše vyvařila jako v otevřeném hrnci. TESCOMA u tlakových hrnců uvádí teploty přibližně 120 až 130 °C.
5. B) Velikost otvorů v mlecí destičce
Mlýnek využívá šnekový podavač, nůž a mlecí destičku. Právě destičky s rozdílnými otvory umožňují jemné, střední nebo hrubé mletí.
6. A) Na principu rovnoramenné páky
Klasické rovnoramenné váhy patří k nejstarším typům vah. Při vážení se porovnávala hmotnost suroviny s hmotností známých závaží a hledala se rovnováha obou ramen. Národní zemědělské muzeum u těchto vah výslovně uvádí potřebu sady závaží.
7. C) Sklo natavené na železný podklad
Smalt není barva ani plastový povlak. Český výrobce smaltovaného nádobí BELIS jej popisuje jako sklo natavené na železo při teplotách kolem 850 °C.
8. C) V Kostelci nad Černými lesy
První pečicí mísa Remoska byla podle oficiální historie výrobce ručně smontována v roce 1957 právě v Kostelci nad Černými lesy. Frenštát pod Radhoštěm je záludná možnost: výroba se tam přestěhovala až v roce 1994.
9. B) 1956
Pragomix patří k nejstarším československým domácím mixérům. Podle historie ETA se na trhu objevil v roce 1956. Zpočátku se příliš neprodával, výrazně mu pomohla až propagační kampaň v roce 1958.
10. B) 1951
Elektrický šlehač typu 433 rozšířil sortiment Elektro-Praga Hlinsko v roce 1951. Patřil mezi první elektrické pomocníky, kteří měli hospodyňkám usnadnit zejména přípravu moučníků a dortů.
Vyhodnocení
0 až 3 správné odpovědi: Retro kuchyně vás tentokrát trochu potrápila. Některé předměty možná znáte spíše z chalup, muzeí nebo vyprávění rodičů.
4 až 6 správných odpovědí: Velmi slušný výsledek. Starou kuchyň byste poznali a většinu jejích pomocníků byste pravděpodobně dokázali správně použít.
7 až 8 správných odpovědí: Výborně. Na papiňák, sifon ani kvedlačku vás jen tak někdo nenachytá a nezaskočily vás ani technické otázky.
9 až 10 správných odpovědí: Klobouk dolů. Tohle už není jen nostalgie, ale skutečně mimořádná paměť. Jestli jste zvládli i Pragomix, Remosku a šlehač typu 433, patříte mezi opravdové znalce československé kuchyně.
zdroje: autorský text
