Článek
V mnoha domácnostech se po rodičích a prarodičích dodnes nacházejí staré obálky, šanony a krabičky s dokumenty, které na první pohled nevypadají nijak zajímavě. Účtenky, staré vkladní knížky, poukázky, výpisy, dobové formuláře nebo kuponové knížky z privatizace. Jenže právě mezi takovými věcmi se občas najde předmět, za který jsou sběratelé ochotni zaplatit částky, které působí téměř neuvěřitelně. Velký zájem je hlavně o tuzexové poukázky, kterým se lidově říkalo bony. Ty sloužily jako zvláštní platidlo v prodejnách Tuzex, kde se dalo nakoupit zahraniční zboží, ke kterému se běžný člověk v socialistickém Československu jen tak nedostal.
Rekord nepatří obyčejné knížce, ale vzácnému bonu
Největší pozornost vzbudil odběrní poukaz Tuzex v nominální hodnotě 50 haléřů z první emise ze dne 18. září 1959. Nešlo o běžný kousek, který by měl doma každý druhý člověk. Právě naopak. Podle zveřejněných informací šlo o mimořádně vzácný poukaz z první emise, který se v aukci dražil vůbec poprvé. Vyvolávací cena začínala na 10 000 korun, nakonec se ale vyšplhala až na 1 260 000 korun. Pro běžného čtenáře je důležité hlavně jedno. Taková částka se netýká každé staré poukázky ani každé kuponové knížky po babičce, ale jen velmi vzácných a dobře doložených kusů.
Proč byly bony tak žádané
Tuzexové poukázky měly ve své době zvláštní postavení. Nebyly to běžné peníze, kterými by člověk zaplatil v samoobsluze nebo v papírnictví. Sloužily k nákupu v Tuzexu, tedy v obchodech, kde se prodávalo zboží ze zahraničí. Pro mnoho lidí představoval Tuzex svět džínů, parfémů, elektroniky, hraček, kosmetiky nebo potravin, které jinde nebyly dostupné. Bony se daly oficiálně získat hlavně přes valuty, tedy zahraniční měnu, a kolem jejich směny vznikl i dobře známý neoficiální trh. I proto se z nich nestal jen papír s číslem, ale symbol doby, kdy některé věci byly dostupné jen pro vybrané.
Kuponová knížka měla úplně jiný smysl
Vedle tuzexových poukázek lidé často nacházejí i kuponové knížky z devadesátých let. Ty patří k jiné kapitole české historie. Byly spojeny s kuponovou privatizací, kdy si dospělí občané mohli pořídit kuponovou knížku a pomocí investičních bodů získat akcie státních podniků. Kuponová knížka obsahovala kupony v celkové hodnotě 1 000 bodů a držitel je mohl použít buď přímo, nebo prostřednictvím investičního fondu. Mnoho lidí tehdy pořádně nevědělo, co přesně kupuje, ale atmosféra byla silná. Najednou měl téměř každý možnost stát se akcionářem. Právě proto jsou kuponové knížky dodnes zajímavým připomenutím doby, kdy se česká ekonomika prudce měnila.
Sběratelé chtějí vzácnost, stav a příběh
To, že je něco staré, samo o sobě vysokou cenu nezaručuje. U tuzexových poukázek, kuponových knížek i dalších papírových dokumentů rozhoduje několik věcí najednou. Důležitá je emise, nominální hodnota, rok vydání, zachovalost, vzácnost a také to, zda se daný kus dá dobře doložit. U sběratelů hrají roli i chybotisky, neobvyklá razítka, nízká sériová čísla nebo exempláře, kterých se dochovalo jen minimum. Běžný poškozený bon může mít cenu v řádu stokorun nebo tisícikorun, zatímco raritní kus v mimořádném stavu se může dostat úplně jinam. Proto se vyplatí staré dokumenty nevyhazovat bez kontroly.
Co dělat, když něco podobného najdete doma
Pokud při úklidu narazíte na starou tuzexovou poukázku, kuponovou knížku nebo jiný dobový dokument, nezkoušejte ho čistit, žehlit ani opravovat. U papírových sběratelských předmětů může neodborný zásah hodnotu výrazně snížit. Nejlepší je uložit ho do sucha, nemanipulovat s ním zbytečně a porovnat ho s aukčními výsledky nebo katalogy. U opravdu zajímavého nálezu se vyplatí obrátit na odborníka, numismatickou aukční síň nebo zkušeného sběratele papírových platidel. Většina starých poukázek milionovou hodnotu mít nebude. Ale i kdyby šlo jen o menší částku, pořád je to lepší než vyhodit kus historie, který mohl desítky let tiše ležet v rodinném šuplíku.
Zdroje: bankovky.com, tiscali.cz, feedit.cz, ceskatelevize.cz, seznamzpravy.cz
