Článek
Jaroslava Obermaierová patří k herečkám, jejichž tvář zná několik generací diváků. Vedle dlouhé kariéry se však její život po mnoho let točil také kolem jediného syna Jaroslava. Po rozpadu manželství se o něj starala převážně sama, a právě syn se postupně stal nejbližším člověkem jejího života. Ani v dospělosti se jejich cesty nerozdělily a společnou domácnost sdílejí dodnes.
Jediné manželství se rozpadlo velmi rychle
V mládí měla Obermaierová kolem sebe řadu nápadníků a několik let tvořila pár také s hercem Michalem Pavlatou. Nakonec si však vzala Richarda Čecha, který pracoval jako číšník a také jako taxikář. Narodil se jim syn Jaroslav, rodinné štěstí ale dlouho nevydrželo. Manželství skončilo už po krátké době a herečka později otevřeně mluvila o tom, že rozvod pro ni znamenal spíše úlevu než životní prohru.
Podle jejích vzpomínek se manžel po narození dítěte na rodinném životě příliš nepodílel. Obermaierová hovořila o jeho nevěrách, problémech s alkoholem i komplikovaném společném soužití. Pomoc nepřicházela ani z jeho rodiny, a tak většina každodenní odpovědnosti za syna zůstala na ní. Právě zkušenost s osamělou péčí o dítě byla jedním z důvodů, proč už později dalšího potomka nechtěla.
Se synem Jaroslavem zůstali velmi blízcí
Jaroslav měl od dětství zdravotní potíže a v dospělosti pobírá invalidní důchod. Se svou matkou žije v domě za Prahou, kam se společně přesunuli z hlavního města. Pro Obermaierovou tak péče o syna neskončila jeho dospělostí. Jejich vztah zůstal velmi těsný a herečka dlouhodobě řeší také to, aby měl Jaroslav do budoucna vlastní jistotu a zázemí.
Chalupu převedla přímo na syna
Výrazným krokem bylo rozhodnutí převést rodinnou chalupu na Jaroslava. Obermaierová vysvětlovala, že chce, aby se syn postupně naučil hospodařit a získal přehled o tom, co provoz domácnosti skutečně stojí. Nemovitost by podle ní jednou stejně připadla jemu, proto převod pouze uspíšila. Chalupa se tak nestala jen jejich společným domovem, ale také součástí zabezpečení syna do dalších let.
Pro herečku, která po nevydařeném manželství už dalšího životního partnera po svém boku natrvalo neměla, se právě rodina a práce staly dvěma hlavními konstantami. Její soužití se synem dnes působí jako přirozené pokračování vztahu, který se formoval už v době, kdy na jeho výchovu zůstala převážně sama.
zdroje textu:
