Hlavní obsah
Bydlení a architektura

Za socialismu chtěla v šumperáku bydlet každá rodina. Dříve byl k smíchu, dnes jeho cena letí nahoru

Foto: Wikimedia Commons/PalickaP/CC BY-SA 4.0

Kdysi dostupný rodinný dům, který si lidé často stavěli vlastníma rukama, se proměnil v ceněnou nemovitost. Zachovalé šumperáky dnes vyhledávají milovníci retra i investoři.

Článek

Šumperák bylo možné v době jeho největší popularity postavit přibližně za 120 až 150 tisíc československých korun. Dnes se ceny těchto domů běžně pohybují mezi osmi a dvanácti miliony korun. Výjimečné nabídky v atraktivních lokalitách mohou dosahovat až patnácti milionů. Konečnou hodnotu však výrazně ovlivňuje stav domu, velikost pozemku, poloha i rozsah předchozích úprav.

Moderní dům, který si lidé zvládli postavit sami

Oficiálně se stavba jmenovala rodinný dům typu V. Návrh vytvořil v roce 1966 šumperský projektant Josef Vaněk, který vycházel z praktických zkušeností ze stavebnictví. První dva domy byly dokončeny v Rapotíně a první šumperský exemplář vznikl pro lékaře Arno Všetečku. Neobvyklá stavba okamžitě přitáhla pozornost rodin toužících po vlastním a na svou dobu moderním bydlení.

Projektová dokumentace stála přibližně 840 korun a obsahovala také podrobný přehled materiálu a návod ke stavbě svépomocí. Právě jednoduchá realizace patřila k hlavním důvodům obrovského zájmu. Lidé si plány kupovali, půjčovali, překreslovali a upravovali podle vlastních potřeb. V bývalém Československu tak vznikly nejméně čtyři tisíce těchto domů, skutečný počet ale může být podstatně vyšší.

Prosklené patro a balkon, který nešlo přehlédnout

Šumperák měl obytné místnosti umístěné v horním podlaží, zatímco přízemí sloužilo jako garáž, dílna, prádelna, kotelna nebo sklad. Takové řešení umožňovalo postavit poměrně prostorný rodinný dům i na menším pozemku. Interiér měl působit vzdušně a světlým dojmem, což podporovala velká okna táhnoucí se přes značnou část přední fasády.

Nejvýraznější částí domu byl dlouhý úzký balkon zakončený šikmými bočnicemi. Na nich se často objevovaly typické kruhové průzory. Vzhled vycházel z bruselského stylu, který se v Československu prosadil po úspěchu světové výstavy Expo 58. Stavba proto působila mnohem lehčeji a odvážněji než běžné rodinné domy své doby.

Z vysmívané stavby se stala ceněná rarita

Po roce 1989 začaly šumperáky rychle ztrácet popularitu. Majitelé měnili okna, odstraňovali balkony, přistavovali další místnosti a zakrývali původní fasády. Mnoho domů tak přišlo o prvky, díky nimž byly na první pohled rozpoznatelné. Právě dobře zachované kusy jsou proto dnes stále vzácnější.

Zájem podporuje návrat retro architektury i rostoucí ceny nemovitostí. Citlivě opravený šumperák může nabídnout světlý interiér, dostatek prostoru a vzhled, který se od běžných novostaveb výrazně liší. Nejvyšší cenu však nemá každý dům stejného typu. Rozhoduje především pozemek, lokalita a to, zda rekonstrukce zachovala původní charakter stavby, nebo jej nenávratně odstranila.

zdroje:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz