Od Štvanice po O2 Arenu: Historie hokejového MS v Praze

Žádné město tento turnaj nehostilo častěji než právě hlavní město České republiky. Pojďme se ohlédnout za historií hokejového MS v Praze.

Vůbec poprvé Praha světový šampionát pořádala v únoru roku 1933 na Štvanici. Největšími favority šampionátu byli Kanaďané, kteří opanovali všech šest předchozích turnajů a byli reprezentováni týmem Toronto Nationals. Právě na Kanadu narazili po postupu ze základní i čtvrtfinálové skupiny v semifinále čeští hokejisté. Javorovým listům podlehli 0:4. 

Chuť si však mužstvo spravilo v zápase o bronz proti Rakousku, který rozhodl dvěma góly Josef Maleček, s celkovou bilancí třinácti bodů vítěz bodování turnaje. Ve finále pak Američané reprezentováni celkem Massachusetts Rangers zaskočili favorizovanou Kanadu a zvítězili 2:1. Bylo to vůbec poprvé, kdy MS v hokeji neovládli Kanaďané.

Na Štvanici se turnaj znovu vrátil o pět let později. Základní skupinou Čechoslováci prošli díky bezbrankové remíze se Švédy a vítězství 1:0 nad Rakouskem, které v poslední minutě zápasu vystřelil Oldřich Kučera. Ve čtvrtfinálové skupině ČSR se skvělým brankářem Bohumilem Modrým v zádech poprvé v historii triumfovala nad USA výsledkem 2:0 a díky následujícímu vítězství nad Švýcarskem 3:2 po prodloužení postoupila do semifinále, ve kterém bohužel podlehla Velké Británii 0:1.

Čechoslováky tak čekal vyhrocený souboj o bronz s Německem, s nímž tehdy panovalo značné napětí ve vzájemných vztazích. Svěřenci kanadského trenéra Mika Buckny, jehož země ve finále porazila Brity 3:1 a získala zlato, Němce porazili 3:0 a po pěti letech se na domácím šampionátu znovu umístili na třetím místě.

Do Prahy se hokejové mistrovství vrátilo po druhé světové válce, když Zimní stadion na Štvanici roku 1947 hostil vůbec první poválečný turnaj.

Československo, stále vedené Kanaďanem Bucknou, si postupně poradilo s prvními pěti soupeři na turnaji, ale v šestém utkání v souboji největších favoritů podlehlo Švédsku 1:2. Když už to vypadalo, že domácí reprezentace skončí druhá, výběr tří korunek poslední den šampionátu překvapivě prohrál s Rakouskem a Československo po vítězství nad Spojenými Státy získalo historicky první titul mistrů světa.

Nejproduktivnějším hráčem turnaje byl československý kapitán Vladimír Zábrodský, který v sedmi zápasech nasbíral neskutečných 37 bodů.

Čtvrté a zároveň poslední MS se na legendární ostrov na Vltavě vrátilo v roce 1959. Tým kapitána Karla Guta skončil v základní skupině druhý za Kanadou a postoupil tak do šestičlenné finálové skupiny. V té národní tým porazil Švédsko a Finsko, následně ale prohrál s Američany i Sověty a poslední šanci na medaili mu tak dával zápas s Kanadou. Ten domácí výběr zvládl, porazil už jisté vítěze turnaje 5:3 a získal bronzové medaile. Na druhém místě se umístil Sovětský svaz.

První pražské mistrovství pořádané v ikonické Sportovní hale ČSTV v Praze – Holešovicích. Tým kapitána Františka Pospíšila turnajem, na kterém se hraje dvoukolovým systémem každý s každým, prochází velmi hladce. Po demolici Švýcarska 19:1 na úvod turnaje postupně poráží také Švédsko, Německo a Finsko a remizuje se Sověty. Ve druhém kole Čechoslováci znovu porazí Švýcary, Němce a Švédy. Před druhým střetnutím se SSSR už je jasné, že vítěz tohoto zápasu získá titul mistra světa. Už nejde jen o sport, všichni hokejisté si uvědomují, že bojují za celou zemi, která už je téměř čtyři roky okupována rudou armádou. A bojovali vskutku srdnatě, už v desáté minutě po trefách Nedomanského a Fardy vedli o dvě branky.

Sověti v úvodu druhé třetiny sice snížili zásluhou Malceva, ale ve třicáté minutě třetí gól národního týmu přidal Jaroslav Holík. A byl to gól vítězný, Sovětský svaz sice dokázal snížit, ale srovnat už ne. Československo zvítězilo 3:2, ukončilo devítiletou nadvládu SSSR a po 23 letech opět usedlo na trůn světových šampionů.

Do Holešovic se šampionát vrátil po šesti letech a Československo na něm jako mistr z předchozích dvou let útočilo na zlatý hattrick. Mužstvo kapitána Ivana Hlinky, který byl nejproduktivnějším Čechoslovákem na turnaji, prošlo základní skupinou bez jediné porážky v sedmi zápasech se skvělým skóre 44:15. Ve finálové skupině pak přehráli Švédsko a Kanadu, avšak v posledním zápase finálové skupiny podlehli výběru Sovětského svazu 1:3. Vzhledem k tomu, že se do celkového pořadí počítala základní i finálová skupina, ČSSR i SSSR měli shodnou bilanci devíti výher a jedné porážky. Rozhodnout tak musel rozdíl skóre, který měli o dvě branky lepší Sověté a ti se tak mohli radovat ze zisku titulu mistrů světa. Nebýt sporně neuznaného gólu Vladimíra Martince v posledním zápase proti Sovětům, mohlo všechno být jinak a Čechoslováci by slavili třetí titul v řadě.

V základní skupině pražského turnaje roku 1985 se československé reprezentaci příliš nedařilo. Po porážkách se Sověty i Američany a remíze s Kanadou postoupili do finálové skupiny z poslední postupové pozice. Do karet výběru trenéra Bukače hrálo, že narozdíl od MS 1978 se do finálové skupiny nepřenášely body ze základní skupiny a všichni finalisté tak měli stejné šance na titul.

Na úvod finálové skupiny Čechoslováci překvapili Sověty s legendárním útokem Makarov - Larionov - Krutov a zvítězili 2:1. V následujícím utkání tým se skvělým Jiřím Králíkem v brance deklasoval Američany 11:2 a bylo tak jasné, že střetnutí s Kanadou bude přímým soubojem o zlato. V zápase s výběrem země javorového listu v čele se superhvězdami Stevem Yzermanem a Mariem Lemieuxem předvedl životní výkon Jiří Šejba, který nasázel Kanaďanům hattrick. Další branky přidali Lála s Rusnákem, Československo zvítězilo 5:3 a získalo svůj šestý titul mistrů světa.

Praha jako hlavní město Československa naposledy hostila hokejové mistrovství roku 1992. A nebylo to jediné loučení, šlo rovněž o derniéru Holešovické haly. Naopak premiéru si odbylo play off, které na MS vídáme dodnes.

Československo se v základní skupině umístilo na druhém místě za Ruskem a postoupilo do čtvrtfinále, ve kterém deklasovalo Američany 8:1. V semifinále se reprezentace utkala s Finskem a přestože ještě v 58. minutě vedla 2:1, nakonec ztratila utkání 2:3 po samostatných nájezdech. V utkání o třetí místo zvítězil domácí výběr nad Švýcarskem výsledkem 5:2. Československo tak na svém posledním šampionátu získalo bronzové medaile. Turnaj opanovalo Švédsko, které ve finále porazilo sousední Finsko.

Na další pořadatelství si Praha musela počkat dvanáct let. Nově otevřená Sazka Arena (dnešní O2 Arena) tehdy s ostravskou ČEZ Arenou hostila šampionat, který měl být dalším triumfem nejúspěšnější generace v historii českého a československého hokeje, která do té doby získala čtyři tituly mistrů světa a především ovládla olympijský turnaj století v Naganu.

Skupinovou část Češi jasně ovládli. Postupně zvítězili nad Lotyši, Kazachy, Němci, Rakušany, Švýcary i Kanaďany a postoupili tak do vyřazovací fáze turnaje z prvního místa.

Ve čtvrtfinále Češi narazili na výběr USA. Domácí výběr byl považován za favority, čemuž odpovídal i úvod zápasu, Češi po trefách Škouly a Jágra vedli o dva góly, jenže hokejisté Spojených států dokázali srovnat a protože do konce základní hrací doby ani v prodloužení už další branka nepadla, musely rozhodnout nájezdy. V těch byl jediným úspěšným exekutorem americký obránce Andy Roach a Češi tak překvapivě skončili už ve čtvrtfinále. Přemožitelé domácího výběru z USA se umístili třetí. Turnaj ovládla Kanada, která ve finále zdolala Švédsko.

Jubilejní desáté mistrovství světa v hokeji se v hlavním městě Česka konalo v květnu 2015. Národní tým po porážkách se Švédskem a Kanadou skončil třetí ve skupině a ve čtvrtfinále ho čekalo Finsko.

V zápase proti Finům zářil dvougólový Jaromír Jágr, který v 56. minutě vstřelil vítěznou branku na 4:3. Češi nakonec zvítězili 5:3 a postoupili do semifinále, ve kterém podlehli hvězdnému výběru Kanady v čele se Sidneym Crosbym 0:2. V zápase o bronz se národní tým utkal s USA, jenže stejně jako v semifinále nedal ani gól, prohrál 0:3 a skončil na čtvrtém místě. Pro legendárního Jaromíra Jágra to bylo smutné loučení s reprezentačním dresem. Turnaj navštívilo celkem 741 690 diváků a byl tak vytvořen nový návštěvnický rekord mistrovství světa.

Třetí světový šampionát hostila největší a nejmodernější hokejová hala v republice v letošním roce. Po dvou domácích mistrovstvích bez medaile a čtrnáctiletém čekání na zlato byl na trenérský štáb národního týmu kladen velký tlak. V základní skupině Češi skončili třetí, velkou vzpruhou však byl přílet hvězdných posil z NHL - Martina Nečase, Pavla Zachy a Davida Pastrňáka.

Ve čtvrtfinále díky skvělému výkonu brankáře Lukáše Dostála a gólu Pavla Zachy Češi porazili Američany 1:0. V semifinále deklasovali favorizované Švédy 7:3 a postoupili do finále, kde na národní tým čekalo Švýcarsko.

Ve finále se čekalo na úvodní trefu utkání až do padesáté minuty, ve které David Pastrňák svou typickou dělovkou z levého kruhu otevřel skóre. V poslední minutě přidal druhou branku David Kämpf a protože Lukáš Dostál stejně jako ve čtvrtfinále s Američany udržel čisté konto, Češi po 39 letech znovu ovládli domácí šampionát.

Zápasy mistrovství světa navštívilo 797 727 diváků, čímž Praha a Ostrava překonaly svůj vlastní rekord z roku 2015. O jeho další vylepšení se Česká republika pokusí mezi lety 2029 a 2031, kdy by se šampionát měl do země vrátit.

Světový hokej se mění, ale jedno zůstává jisté – když se MS hraje v Česku, zažívá tu nejlepší atmosféru. Devět desetiletí, jedenáct šampionátů, nespočet emocí. Hokejové mistrovství v Praze není jen sportovní událostí. Od Štvanice až po O2 Arenu je součástí české historie a jedním z pilířů národní hrdosti.