Článek
Jak vnímá osobní svobodu zdravý člověk?
Pro zdravého člověka je osobní svoboda většinou spojena s možností volby a kontroly. Rozhoduje se vědomě, může si vybrat, co udělá, kam půjde, s kým bude mluvit. Věří svému úsudku, ví co je realita a co jen představa. Vnímá svět jako předvídatelný. I když nemá vše pod kontrolou, většina věcí dává smysl. Důvěřuje druhým lidem, nemá pocit, že je všude manipulace, skryté úmysly nebo nebezpečí. Cítí, že má tělo a mysl ve svých rukách. Může jednat podle svých plánů a přání.
„Co znamená svoboda, když ztratíte jistotu, co je realita?“
Pro člověka v akutní fázi schizofrenie ale pojem „svoboda“ ztrácí svůj původní význam. A právě o tom bych chtěla napsat z vlastního prožitku.
„Chtěla jsem být svobodná, ale cítila jsem se vězněm“
V akutní fázi schizofrenie jsem měla pocit, že mě někdo sleduje úplně všude. I doma. I v posteli. Svět se změnil v složitou síť znaků, kódů, čísel a stop. měla jsem pocit, že jsem součástí tajné mise, špiónského systému, kde se odehrává něco zásadního a nebezpečného, nejen pro mě, ale pro celé lidstvo.
Věci, které byli dříve nevinné, zvuky, náhody, rozhovory, najednou získali nový význam. Všechno bylo propojené. Skoro pořád jsem měla pocit, že musím mlčet. Že nemůžu nikomu říct, co vím. Ten člověk na to musel být nejprve připravený. Nemohu nikomu říct, co vím. Protože kdybych prozradila tajemství, něco by se zhroutilo. Moje bludy nebyly agresivní. Nebyla jsem nebezpečná. Ale byla jsem hluboko ponořená v jiném vesmíru. V realitě, která dávala smysl jen mně. A přesto to bylo velmi skutečné.
Zdravý člověk má svobodu spojenou s důvěrou v sebe, ve svět, v ostatní. Může si vybrat, co bude dělat, komu bude věřit, kam půjde. Ví, co je realita a co jen představa. Když ho něco omezuje, většinou to chápe jako nutnou součást života: práce, povinnosti, vztahy. Ale pořád má možnost volby.
Já v tu chvíli žádnou možnost neměla. Moje mysl byla zaměstnaná úplně jiným rozměrem. Neměla jsem kontrolu nad tím, co přichází, jak to čtu, jak na to reaguju. Byla jsem jako v tréninku. Ale nikdo mi neřekl proč se mám připravit.
Když akutní fáze ustoupila, začala jsem na celé to období nahlížet jinak. Ne jako na „šílenství“, ale jako na zvláštní formu vědomí, realitu, která byla jen moje. Plnou symbolů, významů a zkušeností, které by pro mě jinde nebyli dostupné.
Určitě to nebyla klasická svoboda, ale bylo to poznávání, a to velmi intenzivní. I když mě to izolovalo od světa, něco ve mně tím rostlo. Ať už šlo o psychiku, vnímání, nebo pochopení jiných úrovní bytí.
Chtěla bych aby tento článek pomohl těm, kdo mají někoho blízkého se schizofrenií. A také těm, kdo si jí sami procházejí. Schizofrenie není jen chaos a temnota, léčená je to někdy i cesta poznání, i když velmi osamělá. Osobní svoboda v téhle fázi neznamená pohyb ani rozhodování. Znamená přežít sám v realitě, která je pro ostatní neviditelná. A to je někdy větší odvaha než cokoli jiného.
A co vy, zůstali byste potichu, kdybyste věřili, že znáte děsivé tajemství světa?
