Článek
Jimmy Carter sloužil jako 39. prezident Spojených států amerických v letech 1977–1981. Byl známý nejen pro svou politickou kariéru, ale také pro svůj aktivní život po odchodu z Bílého domu, kdy se věnoval humanitární práci a získal Nobelovu cenu míru. Carter je obdivován, protože se snažil zachovat morální a etickou politiku. Jeho prezidentská doba ovšem byla v některých ohledech problematická, převážně kvůli ekonomickým problémům.
Raný život
Carter se narodil 1. října 1924 v Georgii. Vyrůstal na farmě v jižanské části USA, takže jeho životní hodnoty se shodovaly s tradičními hodnotami spojenými s životem na americkém Jihu. V roce 1946 se stal diplomovaným inženýrem na Námořní akademii Spojených států a následně sloužil v námořnictvu. V roce 1962 začal vstupovat do politiky a byl zvolen do státního senátu Georgie. Později se stal guvernérem státu Georgia a toto zvolení byl důležitý krok k tomu, aby se probojoval do vyšších politických míst.
Prezident USA
Carter se stal 39. prezidentem USA v roce 1976. Jeho kandidatura byla podporována image outsidera a reformátora, který slíbil „nový začátek“ po aféře Watergate a prezidentu Richardu Nixonovi.
Carter je možná nejvíce známý pro svou roli při zprostředkování mírové dohody mezi Egyptem a Izraelem. Dohoda z Camp Davidu vedla k první mírové smlouvě mezi Izraelem a arabskou zemí a byla považována za významný diplomatiý úspěch.
Carter také čelil rostoucímu napětí v mezinárodních vztazích, včetně invaze Sovětského svazu do Afganistánu. V reakci na to uvalil embargo na export amerických pšenic do SSSR a přivedl USA k bojkotu olympijských her v Moskvě v roce 1980, píše Blesk.cz
Carter za doby svého prezidentství čelil těžké ekonomické situaci, která zahrnovala vysokou inflaci, rostoucí nezaměstnanost a energetickou krizi. V roce 1979 došlo k ropnému embargu a následnému prudkému nárůstu cen ropy, což ještě více zhoršilo situaci. Carter se pokusil o politiku „energické politiky“, včetně návrhu na vytvoření národního energetického programu a zvýšení využívání alternativních zdrojů energie. Nicméně jeho snahy byly brzděny politickým odporem a složitou ekonomickou situací.
Nobelova cena míru
Druhá prezidentská kandidatura byla pro Cartera neúspěšná. Prohrál s Ronaldem Reaganem. Carter se stáhl z politické scény a začal se věnovat různým humanitárním činnostem a globálním problémům. V roce 2002 byl oceněn Nobelovou cenou míru za svou neúnavnou práci v oblasti mírového zprostředkování, boje za lidská práva, rozvojových projektů a jeho angažovanosti v mírových iniciativách. Jeho organizace The Carter Center se zaměřovala na řešení globálních problémů, jako jsou prevenci nemocí, podpora demokracie a ochrana lidských práv. Carter se rovněž stal dlouholetým podporovatelem organizace Habitat for Humanity, která staví domy pro chudé rodiny po celém světě.
