Článek
Služební byty jen v některých firmách=byty podnikové,většinou v pohraničí.
Státní jen pro někoho =pro státní zaměstnance a na družstevní se do pořadníku děti zapisovaly ideálně hned po narození=zapisovaly se po 18 roku věku, aby měly šanci ho DO 10 let dostat.
V jednom bytě bydlely i 3 generace =ano,my jsme byly 3 generace a žili jsme spokojeně
Kolegyně tenkrát měla po rozvodu velký problém s bydlením. Když žádala o státní byt, bylo jí na národním výboru řečeno, že pokud není příslušného etnika, nemá nárok ať se postará=nesmysl.
Svobodárnu měly taky jen velké podniky-co je to" velké" u nás oba podniky-malý=2500 zaměst. i velký= 7000 zaměst. měly.
Nezaměstnanost nebyla, protože byla naopak umělá zaměstnanost, kdo by neměl razítko v občance, šel by do kriminálu za příživnictví.= 2 roky,říkalo se tomu „jedna vojna navíc“
To, že někteří lidé chodili do práce jen kvůli tomu razítku, ne aby tam pracovali, bylo všeobecně známé. u nás to známé nebylo,a kdeže u vás to bylo? A to je ta Vaše jistota práce. Jistě byly výjimky,u nás byl údržbář,který byl vedený jako údržbář, ale místo udržování skákal na lyžích, až se proskákal ke zlatu.Podniky měli víc lidí než skutečně potřebovaly= podniky neměly nedostatek lidí ale nedostatek profesí.
Zdravotní péče sice byla, ale kvalita těžce pokulhávala za tím strašným Západem-jak to víte? mymě li příbuzné na západě (Rakousko,Švýcarsko) a neříkali,že by pokulhávali. Léky a technika u nás byly o dost let zpátky,tu “ zaostalou techniku" jsme u nás vyráběli a na ten západ exportovali.
Vyrábělo se to, co nám SSSR dovolil a obvykle to nebylo na světových trzích úplně konkurenceschopné.-vyrábělo se to,co jsme mohli vyvézt,tehdy za studené války nebyly sankce ale embarga,na export i import,my jsme se dokázali podřídit podmínkám ruského trhu = geografickým podmínkám=na Sibiři mohly fungovat pouze Tatry a Magirusy a na Rusech jsme solidně vydělávali,protože nás potřebovali,na trhu motocyklů měla Jawa jedinou konkurenci, a to Bombardiér,ale ten byl 4× dražší.
Na spoustu zboží se stály fronty, pokud mělo přijít zboží.To jest pravda.Já občas stával frontu ve čtvrtek.
Prostě jsme tu měli takový ráj na zemi.Žádný ráj to nebyl,nedostatků spousty,ale lidé místo aby je odstraňovali,tak na vše kašlali a snili o západě.
A to tu dobu velmi dobře pomatuji.I já.
A ano, někteří se měli dobře - straničtí funkcionáři, veksláci a pár profesí, které mohli nabídnout něco výměnou.
My jsme se měli dobře,děda i babina měli důchody a děda chodil ráno a odpoledne na dvě hodiny do trafiky,otec byl technik-průmyslovák ve fabrice stál u prkna a matka seděla za šaltrem na poště .
Ti ostatní, kteří dnes na tu dobu vzpomínají se slzou v oku, si ji idealizují jen proto, že tehdy byli prostě a jednoduše mladí a to mládí bohužel dnes již pominulo.nevzpomínám se slzou v oku,srovnávat se totiž nedá je jiná doba,nelze srovnávat hrušky s jabkama.Moje děti se mají dobře,oběma rodinám se sejde měsíčně doma přes 100 000 ,a z toho se dá vyžít a platit i hypotéku. Ale nezávidím jim,je mi jich líto,mají úplně jiné starosti,A co mají navíc,než jsem měl já? Denně banány-já měl jabka,v garáži mají bavoráka/teslu -já měl škodovku 120,a v létě jezdí na dovču na Sardínii/do Polska-já s nimi jezdil do kempu na Slovensko-Liptovská Mara.
