Článek
Nevím jak vy, ale já už mám toho dost. Koukáte na roztomilé video se psy a malými dětmi, rozplýváte se, jak je ten život krásný, do té chvíle, než vás někdo upozorní, že je video vytvořeno AI. Poslechnete si hezkou líbivou písničku, abyste se dozvěděli, že její autor není nikdo jiný, než AI. Přečtete si zajímavý životní příběh, ale v komentářích mají všichni jasno - tohle vytvořila AI. Nebo vás na youtube zaujme, že se dva vaši oblíbení zahraniční zpěváci dali dohromady a konečně nazpívali duet. Ale světe div se - zpívají o míru a o Bohu, to vám úplně nesedí a tak zbystříte…no jasně. Někdo si pohrál a video „zfalšoval“. A to už nemluvím o klamavých reklamách, ve kterých známé osobnosti nabízejí podezřelé produkty. Tohle je překročení všech možných práv i morálních hodnot. A nejhorší je, že se nemůžete bránit. Kdo se umí pohybovat v oblasti IT, umí být v podstatě nedohledatelný. Svět kyberkriminality nabývá dalších rozměrů.
Zisk přátelé, to je to, oč tu běží
Asi není od věci si na rovinu říci, že AI není tak úplně strašák, který by mohl ohrozit přímo vaši existenci (i když nepřímou cestou možná ano, o tom později). Ve své podstatě jde o šikovné nástroje, které se můžete naučit využívat i vy, nástroje, které šetří čas i peníze a možná právě proto není zatím vůle je nějak zásadně omezovat. Vztekat se tak můžou v zásadě „jen“ učitelé, kteří už často nedokáží rozlišit originální jednoduché slohové práce a referáty od těch uměle vytvořených, dále umělci - tvůrci děl, kteří už nejsou tak vyhledávaní, protože jsou nahrazeni levnější a jednodušší variantou, dabéři, překladatelé a v neposlední řadě také již zmiňované populární osobnosti, často zneužívané k výrobě reklam. Velmi problematická je pak otázka autorských práv, která se často řeší až za pochodu, jestli vůbec. Pravdou však je, že existuje mnoho a mnoho firem i lidí, kterým se používání AI vyplácí, a proto tady bude vždy jistá síla, která se bude snažit zabránit nastavování pravidel a omezování využití umělé inteligence.
Nastavit hranice je potřeba
Kam až tohle ale může dojít? Dokáže vůbec někdo domyslet následky? Jak snadno lze někdy ovlivnit zfanatizovaný dav. Stejně tak snadno můžete popudit skupinu lidí proti druhé, poštvat jedny proti druhým právě uměle vytvořeným videem, dobře promyšlenou fotografií… Nechci spekulovat, ale myslím si, že tyhle věci už se staly a stávají. Přiznávám, že nevím, jak tohle ošetřit, nejsem odborník, ale udělat by se to mělo. Protože jinak se PRAVDA utopí v bahně lží a už se z toho nevyhrabeme. Už teď jsme často na pokraji chaosu a nevíme co je pravé a co ne, čemu věřit a na co si dát pozor. Do budoucna si můžeme být jisti jen jedním - raději vše ověřovat a nevěřit věcem na první dobrou. Každopádně by bylo ale užitečné, kdyby se podařilo prosadit, aby jakýkoli počin upravený umělou inteligencí musel nést jasné označení. Abychom si mohli být jisti, co je skutečný život a co už jen umělá náhražka, ne-li hůře - zmanipulovaná blamáž.
Skutečné nebezpečí pro děti
O nebezpečí utlumení schopnosti navazování skutečných sociálních vazeb a vztahů u mladé generace v souvislosti s nástupem sociálních sítí již bylo napsáno spoustu. Chtěla bych však zmínit jeden nastupující nebezpečný trend. V našich dětech nadále přetrvává (naštěstí) přirozená potřeba družit se. Ale jak šel čas, kamarádské, přátelské i jiné druhy vztahů se nám přesunuly od osobních setkání a zážitků spíše do komunikace přes telefony, počítače a sociální sítě. V dnešní době se navíc přidává nový rozměr vztahů - s umělým chatbotem. Děti si mohou vybrat typ osobnosti - často s líbivou image populárních anime postav a s tou začínají komunikovat. Vyvíjí se vztah, který je pro dítě velmi příjemný. Postava chatbotu je totiž nikdy nekritizuje, přijímá je takové, jací jsou, nikdy jim neříká nic nepříjemného. Naopak slyší jen slova podpory, chvály a povzbuzení. Možná si říkáte - co je na tom špatně? Zní to přece nadmíru pozitivně. Dítě však velice brzy ztrácí kontakt se skutečným světem. Uzavírá se do sebe. Ztrácí motivaci osobního rozvoje, vzdaluje se od svých skutečných kamarádů. A hlavně - jeho vztah s umělou inteligencí je velmi návykový. Chatbot je naprogramován takovým způsobem, aby reagoval na citlivé stránky vyplývající z dialogu s dítětem, jednoduše řečeno sděluje přesně to, co chce dítě slyšet (tahle problematika by vydala na samostatný článek) a začíná dítě ovládat. Možná jste již na internetu zaregistrovali několik alarmujících článků o dětech, které po komunikaci s chatbotem spáchaly sebevraždu, nebo se chystaly spáchat násilí na jiných lidech.
Na závěr několik drobných rad, jak odhalit AI
Vraťme se ale k našemu běžnému životu a obyčejným střetnutím s umělou inteligencí formou videí, článků apod. Jak bezpečně odhalit zásah AI?
„Tajemství tkví, milý Watsone, v detailech.“ A nejinak je tomu i v případech, kdy chcete odhalit, je-li vaše oblíbené video, text či jiný počin dílem AI. Zaměřte se na drobnosti - zejména věci v pozadí. Ty bývají často rozmazané, nebo i nesmyslné. Všímejte si detailů. Třeba takové lidské prsty, ty bývají často zrádné - jejich zobrazení napoví, že není vše tak, jak vypadá… Ve videu často bývají i drobné rušivé elementy, blikající nesmysly apod. které mají zakrýt značku, text… S články a uměleckými texty je to podobné - všímejte si popisů, způsobu vyprávění… V zásadě platí, že AI pracuje pouze s tím, co už bylo vytvořeno. Nepřidává žádnou novou hodnotu, žádný nový umělecký aspekt. Proto i výpravný styl bude jednoduchý, popis skromný a bude využívat ustálená slovní spojení.
Pokud máte další rady a tipy, jak odhalit AI, sem s nimi. Myslím, že totiž nejsem sama, kdo se chce těšit ze skutečné originální lidské tvořivosti, nechat se oslovit hřejivými slovy skutečného spisovatele a potěšit se dobrotou opravdových lidských příběhů, které píše život sám. Jedině ten totiž přináší opravdové zkušenosti a opravdovou moudrost.
