Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Chobotnice mají tři srdce, modrou krev a jsou velmi inteligentní

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Midjourney (generováno AI)

Chobotnice jsou fascinující mořští živočichové, kteří patří do třídy hlavonožců a jsou jednou z nejinteligentnějších forem života na naší planetě. Díky způsobu života, unikátní anatomii a chování jsou obdivuhodnými bytostmi podmořského světa.

Článek

Chobotnice obývají mnoho částí světového oceánu, především korálové útesy. Existuje přibližně 300 druhů chobotnic, které se liší velikostí, tvarem, vzorky na těle, ale také chováním. Patří sem malé chobotnice, které se vejdou do dlaně, až po obří chobotnice, které mohou mít rozpětí chapadel i několik metrů. Mají měkké tělo, které může radikálně změnit svůj tvar, což chobotnicím umožňuje protlačit se malými otvory. Osm chapadel pokrytých přísavkami slouží k zachytávání a manipulaci s předměty. Sifon se používá jak k dýchání, tak k pohybu, vytlačováním proudu vody. Jsou také známé svou schopností otevírat zavírací mechanismy.

Obrana vystřelením inkoustové tekutiny

Chobotnice dokáže změnit barvu, aby se maskovala před predátory nebo při lovu. Pokud se cítí ohrožena, vystřelí inkoustovou tekutinu, která ztmaví vodu a zmátne agresora. V případě ohrožení je schopna chapadlo odhodit a ono se opět obnoví. Tato schopnost jim umožňuje přežít a zotavit se i po vážném zranění.

Chobotnice jsou osamělá stvoření, která žijí v doupatech vybudovaných z kamenů přesunutých na místo pomocí svých silných chapadel. Někdy si dokonce vytvoří skalní „dveře“ pro své doupě, které se zavřou, když je chobotnice uvnitř.

Jejich strava zahrnuje ryby, korýše a další mořské živočichy. K samotnému lovu využívají chapadla, a díky inteligenci a schopnosti maskování dokáží svou kořist překvapit.

Tři srdce: Předpoklad úspěšného fungování ve vodním prostředí

Hlavní srdce je odpovědné za cirkulaci krve do všech částí těla. Další dvě menší srdce pumpují krev žábry, která umožňují získávat kyslík z vody. To znamená, že každé srdce má specifickou úlohu v cirkulačním systému chobotnice.

Tři srdce mají několik výhod pro život ve vodním prostředí:

Efektivní přísun kyslíku: Vzhledem k tomu, že chobotnice žijí v mořské vodě, která obsahuje omezené množství kyslíku, mají tři srdce výhodu efektivního přísunu kyslíku do tkání. Srdce v žábrách dokáže pumpovat kyslík ze vzduchu rozpuštěného ve vodě, zatímco třetí srdce zajišťuje rovnoměrné rozložení kyslíku po celém těle.

Silný krevní oběh: Tři srdce umožňují výkonný krevní oběh, což je důležité pro vysokou fyzickou aktivitu a rychlé pohyby.

Flexibilita a rezerva: Pokud dojde k poškození nebo selhání jednoho srdce, zbývající dvě srdce mohou převzít jeho funkci a pokračovat v normálním krevním oběhu. Tato schopnost zvyšuje přežití chobotnic v případě zranění nebo ve stresových situacích.

Zvýšená adaptabilita: Některé druhy chobotnic obývají hluboké oceánské vody, kde je nižší koncentrace kyslíku. Díky třem srdcím jsou schopny lépe využívat dostupný kyslík a přizpůsobit se těmto extrémním podmínkám.

Složitý nervový systém

Chobotnice mají rozsáhlý nervový systém s více než 500 miliony neuronů, což je podobný počet jako u psa. Ale na rozdíl od psů a jiných obratlovců, kde je většina neuronů v mozku, více než dvě třetiny neuronů chobotnic se nacházejí v jejich chapadlech a těle.

Modrá krev: Místo železa měď

Modrou krev chobotnic způsobuje protein, hemocyanin, který přenáší kyslík v těle chobotnice. Krev chobotnic obsahuje více mědi než železa.

Protein na bázi mědi je efektivnější při transportu molekul kyslíku v chladných podmínkách a podmínkách s nízkým obsahem kyslíku, takže je ideální pro život v oceánu.

Pokud se krev (u bezobratlých nazývaná hemolymfa) odkysličí, například když zvíře uhyne, modrou barvu ztratí a místo toho se vyjasní.

Rozmnožování a líhnutí mláďat

V období rozmnožování samec dopraví balík spermií, dlouhý až jeden metr, do plášťové dutiny samice pomocí speciálně modifikovaného chapadla. Samice klade tisíce vajíček do děr na dně a hlídá je až do vylíhnutí, což trvá 5 až 8 měsíců (v závislosti na teplotě vody). Ustavičně je zalévá proudem vody ze svého sifonu a čistí je chapadly od parazitů. Po celou dobu líhnutí nepřijímá potravu a krátce po narození potomstva uhyne.

Při líhnutí jim matka pomáhá dostat se ven z díry, odkud plavou k hladině. První měsíce svého života stráví mezi planktonem na hladině a později se přesouvají ke dnu.

Foto: Midjourney (generováno AI)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz