Článek
Oslavy narozenin jsou u nás v těchto dnech velmi aktuální. Sotva skončily Vánoce, začínáme s oslavami našich dvou ledňáčků, tedy dětí narozených v lednu. V následujících řádcích bych chtěla sdílet svůj pohled na dokonalé dorty, které jsou k sehnání u šikovných cukrářů a cukrářek a zejména pak na dorty upečené doma, kdy jste ochotní nechat dětem volnou ruku.
První dorty jsem nechala na cukrářích
Od prvních narozeninových oslav našich dětí pro mě bylo zásadní, abychom měli krásný potahovaný dort s marcipánovými figurkami, tematicky laděný dle aktuální oblíbenosti pohádkových postaviček. Nejdříve to bylo prasátko Peppa, Krteček, další rok byly v kurzu víly a po nich přišel na řadu Pokémon. Dorty jsem tehdy zadávala profesionálům, aby byly doopravdy krásné. V posledních letech jsem svůj přístup změnila.
Narozeninové dorty s marcipánovým či fondánovým potahem jako z katalogu už nekupuji přesto, že mají své výhody. Těmi je profesionální vzhled od cukrářů s letitými zkušenostmi a také úspora času, který byste jinak strávili pečením, zdobením a nezbytným úklidem kuchyně. Nevýhodami je vyšší cena a v některých případech také nejistý výsledek, se kterým ve finále nemusíte být spokojeni. Motiv, na kterém jste se s cukráři dohodli, možná nedopadl dle očekávání nebo vám pro změnu nevyhovuje příliš máslová chuť.
Vlastní (ne)dokonalý dort
Před třemi lety, v době covidu, jsem se rozhodla, že místo dortu objednaného od cukrářky zkusím vyrobit vlastní potahovaný dort podle vlastních představ. Co vám budu povídat, ve finále se výsledek s představou úplně neshodoval, ale propadák to, myslím, také nebyl. Protože na modelaci marcipánových figurek jsem si netroufla, rozhodla jsem se použít rýžový papír s obrázkem oblíbené víly.
Můj první, vlastnoručně a s láskou upečený i nazdobený dort nebyl dokonalý, ale stejně jsem z něj měla radost.
Narozeninové dorty pro děti jsem další dva roky pekla a zdobila sama, ale protože jsem stále toužila po tom, aby byly dokonalé a podle mých představ, děti jsem k nim nepouštěla, aby mi můj záměr náhodou nezhatily. Když se nad tím s odstupem času zamýšlím, můj postoj byl docela hloupý.
Dětské zdobení má své kouzlo
Děti toužily po dortu, který si samy nazdobí a já jsem minulý rok tuto variantu konečně připustila. Zjistila jsem, že to byla správná volba, u které zůstaneme, dokud je to bude bavit. Protože barevný potah u nás nikdo nejedl, potahované dorty jsem vyměnila za dorty pomazané krémem. Právě namazáním krému na dort pro mě jeho příprava v podstatě končí. Zbývá už jen nachystat zdobení do mističek, kterým může být téměř cokoliv. Ovoce, lentilky, cukrářská rýže, perličky, srdíčka a podobně.
Potom dám vše včetně dortu ke stolu, ke kterému usadím také budoucího oslavence a v té chvíli mu nechávám volnou ruku. Má mou plnou důvěru a v žádném případě neuděluji rady, jak to udělat lépe. Je to přeci jeho dort, tak ať si ho nazdobí podle sebe. Vždyť spokojenost oslavence by měla být prioritou, ne?
Když už jsem zmínila výhody a nevýhody kupovaných dortů, učiním tak i k dortům upečeným doma. Nespornou výhodou je mnohem nižší cena a dále radost, že jste to zvládli sami, i když výsledek možná není k velkému chlubení. Pokud navíc zapojíte děti, dort bude vaším společným dílem a vzpomínky na duhové autíčko na dortu vyrobené ze sušenek a lentilek vám nikdo nevezme. Nevýhody hledám stěží, ale mohu zmínit časovou náročnost a nutnost úklidu.
Dorty dozdobené dětmi mi ve výsledku přijdou krásné a svým způsobem dokonalé hlavně díky společné činnosti a radosti dětí, kterým svou benevolencí dávám důležitost, důvěru a možnost být kreativní.
