Článek
Jak slavíme Velikonoce?
Velikonoce jsou v křesťanské tradici nejvýznamnějším svátkem, který oslavuje Ježíšovo zmrtvýchvstání. Křesťané slaví Velikonoce jako svátek víry, radosti a naděje. Slavnostní bohoslužby se konají v kostelech po celém světě a křesťané tráví tento svátek v rodinném kruhu, často s bohatou večeří a zdobenými vejci.
Ateisté nemají specifické náboženské vyznání a tedy ani specifické náboženské svátky. Nicméně mnoho lidí, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, slaví Velikonoce jako tradiční jarní svátek. Ateisté mohou také oslavovat Velikonoce jako příležitost k setkání s rodinou a přáteli a k tradičním aktivitám, jako jsou zdobení vajec a hledání velikonočních vajíček. Často se také konají veřejné akce jako velikonoční trhy a jarmarky.
Klasickou přípravou u nás doma je vyfoukávání vajíček, aby bylo co zdobit a abych měla připravená vajíčka na dobu, kdy si o ně řeknou paní učitelky u dětí ve školce a ve škole. Běžně s vyfoukáváním začínám v době, kdy obchodní řetězce začnou připomínat, že už je čas, ale letos jsem tuto přípravu dost podcenila a ještě jsem nezačala.
S dětmi jsme si oblíbili zdobení vajíček voskem, přičemž jsem zjistila, že ne každé voskovky jsou pro tuto techniku vhodné. Voskovky neznámých značek, ačkoliv jsou dobré na kreslení na papír, se ukázaly jako nevhodné na zdobení vajíček. Vosk se divně táhl, měl zvláštní konzistenci.
Každoročně také nechávám děti, aby si do květináčku zasely velikonoční osení. Děti pak zalévají a sledují komu tráva vyroste dřív. Až je dostatečně vzrostlá, zapíchneme do hlíny kraslice, které jsme si vyrobili.
Podle čeho se určuje termín Velikonoc?
Velikonoce nemají přesně stanovený termín, řídí se lunárním kalendářem. Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku, přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, Velikonoce se slaví až další neděli. Velikonoční pondělí tak může být od 23. března do 26. dubna.
Velikonoční rekordy
Někteří lidé se také snaží překonávat rekordy. Níže jsou uvedeny některé z nejzajímavějších českých velikonočních rekordů.
Největší mozaika velikonoční kraslice vytvořená dětmi – Obrazec velikonoční kraslice 25 × 11 metrů byl vytvořený 940 žáky pelhřimovských základních škol.
Nejdelší pomlázka z kovových špon – Jaroslav Vichr z Pelhřimova vysoustružil 8 dostatečně dlouhých kovových špon a poté z nich upletl neobvyklou velikonoční pomlázku. Ta je dlouhá 128 cm, její tloušťka je shodná na začátku i na konci výrobku. Pletení pomlázky proběhlo tradičním způsobem. Pomlázku z kovu autor o Velikonocích 2020 věnoval jako exponát do expozice Muzea rekordů a kuriozit v Pelhřimově.
Nejvíce velikonočních kraslic vyrobených tradičními postupy - Iveta Bielá a Eva Holeszová z Bohumína vytvořily v průběhu jednoho kalendářního roku 3 901 velikonočních kraslic. Odhadovaný čistý čas jejich práce byl 2 700 až 3 000 hodin. Voskované, škrábané, vrtané a odrátované kraslice byly vyrobeny ze slepičích, kachních, husích a pštrosích vajec. Rekord byl do České databanky rekordů zaevidován ve středu 15. března 2017.
Další rekordy i s fotografiemi naleznete na tomto webu, který je zároveň zdrojem výše zmíněných rekordů.
Celosvětově jsou Velikonoce významným svátkem nejen pro křesťany, ale i pro mnoho lidí, kteří se nehlásí k žádnému náboženství. Velikonoce přinášejí do našich životů symboliku obnovy, nového začátku a radosti ze života.
