Článek
Běžné A4 a A5 mě nechávají v naprostém klidu. Na tyto formáty jsem se totiž dopředu připravila nákupem skvěle padnoucích obalů. Jenže mezi normálními učebnicemi se jako každý rok ukrývají také exempláře, u nichž si říkám, jestli jejich rozměry někdo nevymyslel čistě proto, aby rodičům zkomplikoval život. A právě u nich je to někdy o nervy.
Každý rok si říkám, že příště to třeba bude jiné. Není a vy tak i letos máte na výběr dvě možnosti. Navštívit všechna papírnictví v širokém okolí, abyste se nakonec ujistili, že správný obal stejně nikde nemají. Nebo vytáhnout velké obaly, balicí papír, nůžky, lepicí pásku, lepidlo a případně sešívačku – a pustit se do domácí výroby.
Já vždycky volím druhou možnost. Objíždění papírnictví by mě akorát zdrželo a beztak bych nakonec skončila doma s nůžkami v ruce.
Obal není k dostání, nastupuje rodič
Nebojte, návod na výrobu obalu vám tady psát nebudu - ostatně na ten nejlepší postup si musí každý přijít sám. Každopádně minimálně jedno rodičovské kreativní odpoledne na začátku školního roku nesmí chybět. A protože nechcete dítě poslat do školy s učebnicí zabalenou jako svačina na výlet, pustíte se do práce s přesností, která vám vůbec není vlastní.
Stříháte, měříte, přehýbáte, lepíte. Tu kousek zastřihnete, jinde zase zjistíte, že jste zastřihli až moc, tak začnete nanovo. Po chvíli už pravítko nepouštíte z ruky a milimetr, kterého byste si za normálních okolností ani nevšimli, začíná představovat zásadní problém.
Postupně se z vás stává něco mezi knihařem, krejčím a konstruktérem. No a když máte konečně hotovo, poplácáte se po rameni. Nikdo jiný to za vás totiž neudělá. Obal sedí, nikde nic netrčí, a dokonce i dobře vypadá.
Hurá, můžete začít s výrobou dalších kousků. A vyrábět třeba do noci, dokud nemáte všechny atypické učebnice obalené.
A když už to vypadá, že máte hotovo…
Myslíte si, že pro letošní školní rok máte definitivně obaleno, ale další den přijde dítě ze školy se slovy:
„Mami, nesu ještě jednu učebnici.“
Položí ji přede mě a já samozřejmě zjišťuji, že má úplně jiný rozměr než všechny ostatní.
A tak opět vytahuji nůžky. Začátek školního roku zjevně není jen o tom, co se budou učit děti. Každý rok se něco přiučíme i my rodiče. Trpělivosti, improvizaci, měření na milimetry a výrobě obalů z čehokoliv, co je zrovna po ruce.
A pak, že vás ve škole nepřipraví na praktický život.
