Článek
Dle výroční zprávy OSN o štěstí je Česko šťastnější než Japonsko. Česko se umístilo na 18. místě, Japonsko na 47. místě. Výroční zpráva OSN bere v potaz faktory jako jsou sociální vazby, míra životní spokojenosti či HDP. Následně ukazatele vyhodnotí a sestaví žebříček nejšťastnějších zemí.
Problém s měřením štěstí
Dle Deanna Elstrom je na výzkumech štěstí jeden závažný problém. Abstraktní termín jako štěstí většinou reflektuje západní kulturní perspektivu. Pro Japonce je ideálním životním stavem udržování stability a rovnováhy. Zdroj štěstí neleží v dosažení „mého snu“, ale ve vyhýbání se extrémům, ať už pozitivním nebo negativním. Pro člověka na západě je štěstí spojeno spíše s osobním úspěchem. Dle Elstrom je tato odlišnost zakořeněně v odlišném typu kultur. Japonská kultura je spíše kolektivistická a západní kultura je spíše individualistická. Když se Elstrom zeptala Japonců na jejich důvody ke štěstí, dostala následující odpovědi:
„Nemám žádnou závažnou nemoc a všechno je normální.“
„Nikdo v mé rodině není nemocný, takže žijeme běžný život.“
„Nejsem nespokojen, takže může žít normálně.“
Tato tendence spojovat osobní spokojenost s rovnováhou a stabilitou vysvětluje, proč se Japonsko umísťuje spíše uprostřed žebříčku štěstí. Pro Japonce je důležité udržovat ve vztahu ke svému okolí rovnováhu, nikoliv dosahovat opojných pocitů úspěchu.
Kultury nejsou homogenní
Tato srovnání nám ukazují, že pocit spokojenosti je kulturně podmíněný fenomén, který odráží hodnoty a přístupy každé společnosti. Proto se nemůžeme spoléhat jen na statistiky, ale měli bychom hledat hlubší pochopení toho, co štěstí pro danou kulturu znamená, a respektovat různé přístupy k němu.
Na závěr se zeptám vás, čtenářů: Myslíte si, že má smysl tak abstraktní pojem jako štěstí měřit?