Článek
„Nějak dlouho jsem nebyla v divadle. Chtělo by to napravit,“ říkala jsem si a ani ve snu mě nenapadlo, že hned cestou z práce se mé plány vyplní a ocitnu se v metru na divadelním představení.
To bylo tak: u Muzea přistoupila skupinka mladých lidí. Hoši se před svými kamarádkami patřičně předváděli a tu jeden dostal nápad, jak pobavit slečny přímo netradičně. Vyndal z kapsy takovou asi deseticentimetrovou figurku panďuláka, kterému šly všelijak ohýbat ruce, nohy a šlo mu kroutit a kývat i hlavou. To pro mládencovy potřeby stačilo.
Paňáca posloužil jako výtečná loutka, která předváděla rozličné kousky a velice pohotově komentovala dění ve vagónu. Chlapec byl vtipný, a tak nakonec nebyl snad nikdo, kdo by se dobře nebavil.
Docela mě mrzelo, když parta musela vystupovat a tím představení přerušit. V zápalu dobré zábavy zapomněli vybrat i patřičné vstupné. Tak alespoň dodatečně poděkování.
