Článek
Stěžoval si mi kolega: „Jak mě štvou ty babičky s vnoučaty. Pustíš je v metru sednout a ony hned na vnouče: „Posaď se, Pavlíku“. A milý Pavlík (Pavlínka) se bohorovně rozvalí na sedadle, nad ním visí jeho stará babička, obtěžkaná navíc spoustou tašek s nákupem. „Kudla se mi otvírá v kapse,“ zlobil se ten kolega. Jo, holt je to tak: jak si děti vychováme, takové nám vyrostou. Později to zmůže snad jen hrubé násilí. Jako když mi jeden známý vyprávěl, že i jemu se jednou „otvírala kudla v kapse“ nad přidrzlým mládencem se žvýkačkou v puse. Polehával na sedadle bez výčitek svědomí, ač nad ním stála těhotná žena. Známý to nevydržel, popadl nevychovance za límec a jedním chvatem ho v tu ránu postavil se slovy: „Tady mládenec vám jistě rád uvolní místo k sezení, maminko.“ Ten mládenec zkoprněl a celý rudý na nejbližší stanici vystoupil. Doufám, že mu to pomohlo jednou provždy.
