Článek
Věřili byste, že jízda metrem s neposedným a zvídavým dítětem může být značně riskantní? Potvrdila mi to kolegyně svým líčením, jak jela metrem s malým synovcem.
Bystrý chlapeček se se zájmem rozhlížel, pozoroval „cvrkot“ kolem sebe, když tu nečekaně uhodil svým dotazem: „Teto, a to všechny ženský mají prsa?“ Jeho pronikavý dětský hlásek rezonoval po celém vagónu, takže nebyl nikdo, kdo by tento dotaz neslyšel. „Pssst,“ tišila kolegyně synovce, „mluv trochu tišeji. Ano. Všechny ženy mají prsa.“
Chlapec pokračoval ve svém zpytavém pozorování spolucestujících. Když vtom se jeho zrak zastavil na jedné štíhlé dámě v přiléhavém svetříku. Nebohé dítě vyhrklo: „A nemaj. Tamhleta zrovna nemá.“
Co vám mám povídat, ještěže vlak zastavil ve stanici. Kolegyně čapla povedené dítko a urychleně vystoupila. Přece nebude riskovat případnou inzultaci ze strany té postižené dámy, že?
