Článek
Jak různé mohou mít lidé pocity! Jako když jednou jela spolupracovnice metrem, když si naproti přisedl mladý muž s dívkou. Žena držela nádhernou kytici, se kterou se občas pomazlila a každou chvíli se potěšila její krásnými květy. Bylo vidět, že se se svým partnerem příjemně baví. „Byl to opravdu nádherný pár, moc hezcí lidé to byli,“ vzpomínala kolegyně. Se zalíbením si je prohlížela a při tom ji opanoval nádherný pocit štěstí. Měla z těch lidí upřímně radost. Těšilo ji, jak jsou šťastní a jak jim to slušelo. Kochala se tím pohledem, jako když prohlížíte nádherný obraz. Byla vděčná za ten zážitek, který jí prosvětlil celý den. A tak na ni zapůsobila jako příšerně ledová sprcha poznámka ženy, která, když vystupovali, pronesla hlasitě, aby to spolupracovnice dobře slyšela: „To jsem ráda, že už vystupujeme. Ta baba na mě tak čuměla“. A bylo naráz po zážitku.
