Článek
Jak už je mým zvykem, při jízdě metrem pozoruji a sleduji „cvrkot“ kolem sebe. Říkám tomu, že jezdím „vědomě“. Z těchto mých pozorování pak vznikají rozličné studie. Dnešní Metroviny budou zaměřeny na téma „líbání“. V metru můžete vidět všechny druhy polibků: od přátelského na tvář, přes povinnostní manželský na rozloučenou nebo nesmělé letmé políbení mladého zamilovaného páru až po ten nejvášnivější, přímo nekonečný polibek. Každý má své poslání, každý také jinou cenu. Někdy má spíše provokovat okolí, to když se pár okázale vášnivě líbá a při tom po očku kouká, co ostatní na to. Jinou hodnotu má jistě políbení plné něhy a lásky. Vysoko cením ušmudlané, ale upřímné pusy od dětí. K nejcennějším políbením které znám patřilo to ve včerejším metru: dva staroušci se k sobě přitulili na sedadle, byli na sebe milí a najednou se - spíš bezděčně to vyplynulo - krátce a něžně políbili.
